VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zoo vzpomíná na povodeň před pěti lety

TROJA - Povodně zoologické zahradě pomohly. Dnes má zahrada takové parametry, které ji řadí mezi nejlepší zahrady světa. Stoupla její návštěvnosti i tržby.

13.8.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Dvořák

„Byla to ale nejtragičtější doba pro zoo. Ani kdybych věděl, jak na tom budeme za těch pět let, nepřál bych si další,“ konstatoval ředitel zahrady Petr Fejk, když se v sobotu svěřoval se svými vzpomínkami na velkou vodu návštěvníkům.

Přízeň lidí

V prvních dnech po povodních 2002 to podle Fejka vypadalo, že se zahrada z té rány už nezmátoří. Rozhodující ale prý byla přízeň lidí. „Hlavně návštěvníci zoo zachránili tím, že dali najevo, že pro ně má smysl. Skutečně totiž hrozilo, že polovina zoo se uzavře. Jen v dálce se tehdy krčil optimistický plán,“ řekl ředitel. Lidé začali nabízet pomoc okamžitě poté, co voda opadla. Přihlásilo se jich šest stovek a tři týdny pomáhali dostat zahradu z toho nejtěžšího. „Jen proto jsme mohli už 7. září opět otevřít,“ konstatoval Fejk.

Lidé také vybrali na pomoc třicet milionů korun. „To pro nás mělo stejnou váhu jako peníze z magistrátu,“ podotkl Fejk. Město přispělo na obnovu zahrady 170 miliony a zhruba stejnou částku investovalo do rozestavěného pavilonu Indonéské džungle. Celkem se v zoo po povodních prostavělo okolo půl miliardy korun, za které se zrekonstruovalo nebo postavilo 45 objektů.

Velkým štěstím také bylo, že se podařilo zoo tři roky před povodněmi pojistit. Nikdy předtím pojištěna nebyla. „Dva roky trvalo, než se našel mustr, jak to udělat. A vyplatilo se to. Zaplatili jsme za rok milion a na pojistném jsme dostali zpátky 163 milionů. Pojišťovna nás ale rok a půl zkoumala. Nedovolila si nás ale ošulit, protože jsme měli obrovskou důvěru veřejnosti a velkou přízeň lidí,“ řekl Fejk.

Mají už zvířata vyhráno?

Kdyby se na zahradu přivalila opět velká voda, zalila by ji stejně. Stejně jako před pěti lety bude jedinou ochranou val proti pětadvacetileté, a ne tisícileté vodě.

„Ve spodní části je proto areál Vodní svět, který by voda neměla poškodit, zvířata jsou na ni zvyklá a dají se snadno evakuovat,“ míní ředitel.

Se slony a hrochy by ale zatím byl stejný problém. „To je poslední úkol, přestěhovat slony a hrochy do jiných pavilonů. Už se projektují a v roce 2010 by se tam měla zvířata přesunout,“ dodal Fejk. Jejich výstavba přijde na 300 milionů korun.

Čtěte dále související článek ZDE

13.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
15 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Lithium na Cínovci - průzkumné vrty
2 10

Sobotka řekl Japoncům, že budeme lithiové centrum Evropy

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies