VYBERTE SI REGION

Zrod českého kapitalismu: u kolébky tekla nezdaněná nafta a krev

Praha - S Janou Lorencovou o zfilmování její knihy o obchodech s LTO, při kterých přišla státní pokladna o miliardy na daních a desítky lidí o život.

14.8.2010 21
SDÍLEJ:

Jana LorencováFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Podle nedávných zpráv projíždějí republikou cisterny s naftou, deklarované jako transit, u kterých ale prý není možné zaručit, že jejich náklad neskončí u zdejších čerpacích stanic. Považujete za možné, že by ještě dneska mohl stát přicházet při prodeji nafty o daně?
Vyloučit se to určitě nedá. Daňové rozpětí je tak velké, že se vždycky najde někdo, pro koho to bude zajímavé a přisaje se na ten penězovod a něco si z toho urve. Fakt ale je, že rozměrů, kterých to dosáhlo v první polovině 90. let, to už těžko dosáhne, protože tenkrát byla nafta jeden obrovský daňový únik. Přes 90 procent nafty, na kterou se tady jezdilo, bylo deklarováno jako lehký topný olej (LTO) a tudíž se z toho nevybíraly daně.

Jak to konkrétně probíhalo?
Podstata byla v tom, že LTO a nafta se liší jen ve zdanění. Jinak je to jedno a totéž. Komodita k nám tedy připutovala jako LTO. Pak se dostavil v nějaké fázi překupníček, bílý kůň, který koupil LTO a prodal naftu. Tohle byl jediný krok, který byl trestný. Všichni ostatní byli čistí. Protože na té jedné straně byli ti, kteří říkali: já jsem koupil LTO a prodal LTO, tak co po mně chcete? Pak se vynořil bílý kůň, který koupil LTO, ale prodal naftu a byl zasažitelný. A dál už byli zase ti, kteří koupili a prodali naftu. A my jsme pak u čerpacích stanic platili motorovou naftu se všemi daněmi a cly.

Kdy se vyprodukovaly ty pověstné miliony v igelitkách?
Ty se vyprodukovaly v okamžiku, kdy se z LTO, který měl minimální daně a tudíž cena byla kolem 4 korun za litr , stala papírově nafta a stála 15-16 korun. Ovšem rozdíl nedostal samozřejmě bílý kůň. Ti se sbírali na ulici, dalo se jim pár tisíc, vyřídil se jim živnostenský list a z 90 procent netušili, do čeho jdou.

Jak skončili?
Někteří jsou ještě dneska v kriminále, jiní za hranicemi a někteří pod kytičkami.

Dá se odhadnout, kolik jich v rámci takových machinací naverbovali?
Řádově desítky, možná pár set, ale nebyl to žádný závratný počet. Oni byli zapotřebí v jednotlivých překupnických větvích, řetězcích, a těch bylo v republice pět nebo šest.

Podle vaší knihy „Krvavé oleje“ se bude natáčet celovečerní film: v jakém je to stádiu?
Česká televize vykoupila autorská práva a připravuje se scénář na celovečerní hraný film.
Také oslovujeme partnery a věřím, že je tady řada podnikatelů, kteří vydělali své peníze poctivě a možná budou rádi, že se natočí film, který tuhle atmosféru zmapuje. Nic takového tu zatím není.

Myslíte tu atmosféru, ze které vyrostl zdejší předsudek, že podnikatel rovná se podvodník?
Ať chceme nebo nechceme, je tady spousta podnikatelů, kteří by těžko vysvětlovali, kde vzali
ty úplně první peníze. Ale jsou i podnikatelé, kteří restituovali, nebo začínali z ničeho a vypracovali se, a těm bude jistě záležet na tom, aby ta doba byla zmapovaná.

Byly ale obchody s LTO v pravém slova smyslu vůbec podvody? Nebo tady prostě na obchody s nezdaněnou naftou nebyly zákony, takže kdo s tím obchodoval, vlastně nepodváděl?
To je pravda. Málokdo ví, že i policisté, kteří to vyšetřovali, v závěru naráželi na to, že je to vlastně legální podnikání. Protože ten, kdo umožnil, aby daně unikaly a šly místo do státní pokladny do kapes některých soukromníků, to byl stát. Respektive tehdejší ministerstvo financí, které připravovalo zákony a parlament, který je schvaloval.

Tedy tehdejší politická garnitura?
Nechci zavádět princip kolektivní viny. Faktem je, že v době, kdy to už bylo donebevolající a já sama jsem o tom napsala a natočila desítky reportáží, byl přijat v roce 1996 zákon, který to z velké části omezil. Ale kdo chtěl, našel si cestu i pak. Svého času se to vozilo i jako mazání pro nějaké matice do důlních strojů z Polska. Bylo tím zasaženo také Slovensko, Maďarsko. Zřejmě bylo záhodno vytvořit podnikatelskou vrstvu, vrstvu bohatých. No a bohužel nás to postihlo, že jsme se na ně museli poskládat.

Kauza LTO: Jak to fungovalo?

- rozdíl mezi daní za kilogram lehkého topného oleje (LTO) a kilogram nafty byl kvůli spotřební dani zhruba 10 korun. Technicky jde ale o tentýž ropný produkt.
- částka, kterou činil rozdíl, se inkasovala po papírovém převodu nafty na LTO, který ale skončil u čerpacích stanic jako nafta
- někdy se LTO zpětně deklaroval jako nafta a vyvezl do zahraničí. V tom případě vracela státní pokladna navíc i daně, které ve skutečnosti nikdy nedostala
- celková škoda, kterou v první polovině 90. let státní pokladna utrpěla, se odhaduje na desítky miliard. Některé odhady se blíží ke 100 miliardám.

Jak si vysvětlujete, že se to tady tak dlouho tolerovalo? Pokud vím, tak na západ od našich hranic LTO barvili a s výběrem daní tam nikdy nebyl větší problém.
U nás se taky barvilo, ovšem poněkud komicky, protože se barvilo jen to, čemu se říkalo motorová nafta. Takže od té doby zmizely na stojanech čerpacích stanic nápisy „nafta“ nebo „motorová nafta“ a objevilo se „dieseloil“, „diesel“, a u toho většinou pak zůstalo, protože se nikomu nechtělo to odstraňovat.

Kdy skončily daňové úniky v Maďarsku a na Slovensku?
Na Slovensku asi do roka po rozpadu federace, tam si to dokázali ošetřit velmi rychle. V Maďarsku měli v souvislosti s obchody s LTO téměř 400 zdokumentovaných výbuchů, mrtvých a nezvěstných. Mezi nimi byli i vysocí vládní činitelé.

Bude ve tom vašem filmu i tahle dimenze? Bude to středoevropský thriller?
Určitě ano, je to naše velká ambice. Chceme, aby bylo jasné, že tahle atmosféra nebyla jen specifikum našeho českého dvorečku, ale že ty cisterny projížděly celou Evropou.

Kolik tady bylo při obchodech s LTO mrtvých?
Vím o případu, kdy určitě šlo o vraždu v souvislosti s LTO, ale bylo to uzavřeno jako tzv. domácí zabíjačka, vražda ze žárlivosti. Ale případů vražd v prokázané souvislosti s LTO mám u nás 17 a když vezmu ještě Slovensko do rozpadu federace, tak celkem 24. Jenže to vím já jako novinářka. To číslo může být mnohem vyšší a pravděpodobně je.

V knize tvrdíte a má to být naznačeno i ve filmu, že by se tyhle machinace tady nemohly dít bez součinnosti politiků: co vás k tomu vede?
Ministerstvo vnitra například žádalo po ministerstvu financí vysvětlení, jak jsou ty zákony myšleny, když se nakonec vždycky ukáže, že jde o legální podnikání. A skutečně asi ze čtyř nebo pěti vysvětlivek, které mám v ruce, vyplývá jednoznačně, že stát o ty peníze neměl zájem. Nechtěl je.

Mohla byste jmenovat konkrétní osoby?
Mohla, ale když to shrnu, jsou to vlastně všechny polistopadové vlády do roku 1996, především tehdejší ministerstvo financí, jehož úředníci se na tvorbě těch konkrétních zákonů přímo podíleli. Bez viny ale není ani tehdejší ministerstvo průmyslu a obchodu. "

Jaký motiv politici podle vás měli?
Ze všech těch informací, ke kterým jsem se dostala, vyplývá, že politické strany většinou taky nezačínaly s balíkem peněz. Začínaly od nuly a někde ty peníze musely vzít. Domnívám se, že v řadě případů to mohly být tyto peníze. A že by nám to vysvětlilo, kdyby se k tomu někdo odhodlal, například i rok 1997 a neexistující sponzory ODS.

Mohly být takto financovány i další politické strany, nejen ODS?
Ano, některé.

Hráli tam roli také příbuzní tehdejších vysoce postavených politiků?
Vím od člověka, který tenkrát přenášel inkasované miliony v těch pověstných igelitkách, že manželky některých ministrů nosily olejářům peníze, protože, marná sláva, prodaly zboží, musely je zaplatit a zisk byl doma. Pan ministr to těžko mohl dělat sám.

Kromě úředníků na ministerstvu, kteří podávali vysvětlivky k zákonům, účastnil se toho i nějaký podnik?
Velkou roli v tom hrál Chemapol, který byl v té době téměř monopolní obchodník s ropnými produkty. Ale abych trochu poopravila ty vysvětlivky: zákony byly zcela jasné. To se vědělo, co se s tím má dělat. Vědělo se jasně, že to bude komodita, na kterou tady budeme jezdit. Že na to budou ávie vozit pečivo do pekáren, vojsko to bude používat do vojenské techniky, autobusy na to budou jezdit a my u čerpacích stanic to budeme brát do nádrží. A budeme v ceně platit hlavně daně, které ovšem nikdy nedoputují do státní pokladny. Což považuji za nejhorší signál.

O kolik peněz řádově šlo?
Spoluautor té knížky říká, že za jeden den například svážel jen ze severní Moravy v autě čtvrt miliardy korun. Víte, co to muselo být po republice, když on byl jen v jedné z těch několika větví, a bylo to jen za jeden den?

Mluvíte o člověku, který se rozhodl, že se vydá policii?
Ano. Ale předtím se rozhodl, že se vydá, jak on tomu říká, novodobému božstvu mamonu. Ten film má ambici, aby každý, kdo se na něj bude dívat, se zamyslel nad tím, co by s ním udělala ta obrovská suma, kdyby ji měl najednou na dosah. Že by stačilo kývnout, a ty peníze by byly jeho. Kam bychom se až odhodlali jít? Kam by nás naše svědomí pustilo?

Kdo je novinářka Jana Lorencová

- žije v Ostravě
- od roku 1970 nesměla vykonávat novinářské povolání a živila se jako servírka
- po listopadu 89 prošla několika tištěnými médii
- od roku 1994 působila v ČT v pořadech Nadoraz, Fakta, Klekánice, Za zdí, Případ pro reportérku
- za své investigativní reportáže obdržela řadu ocenění, např. cenu Ferdinanda Peroutky, Křepelky, Trilobit
- v roce 2006 vydala knihu „Krvavé oleje“ s podtitulem “Můj přítel vrah“ o obchodech s nezdaněnou naftou. Spoluautorem je Jiří Večeř, jeden z účastníků kauzy LTO, který popisuje své autentické zkušenosti. Knihu lze dnes už jen objednat přes internet na objednavka@krvaveoleje.cz
- podle knihy byl natočen televizní dokument
- nyní vzniká celovečerní hraný film

Bude mít váš film happyend?
To není film, který by mohl mít happyend. Protagonistovi, který se přihlásil sám a řekl si o svůj trest, tak tomu ani nepomohlo, že se stal korunním svědkem. Je dneska prakticky už jediný, kdo je v té souvislosti ve vězení. Ale abych byla přesná, on byl odsouzen, stejně, jako řada dalších teprve za násilnou trestnou činnost, která v určité fázi ty obchody provázela.

A ti, kteří ho úkolovali? Proti kterým svědčil?
Já jsem vždycky pobouřena, když o tom mluvím, ale to se dalo očekávat. Například jeden z šéfů tzv. severomoravské větve, rovněž odsouzený v souvislosti s násilnou trestnou činností byl údajně „omylem“ soudkyně propuštěn z vězení přibližně o dva roky dříve, než vůbec měl zákonnou možnost o podmíněné propuštění zažádat. Takže místo deseti strávil ve vězení pouhých pět let. Soudkyně to ale udělala, odešla na mateřskou a dozorující státní zástupce to posvětil. Pak se všichni strašně divili.

Bylo víc takových omylů?
Například už přibližně před pěti lety dostal milost od prezidenta Klause údajně umírající obchodník s LTO. Pokud vím, žije v Plzni dodnes.

Za co byl odsouzen?
Všichni byli trestáni za násilnou trestnou činnost, za to že se dopouštěli vražd a násilí, ale v jakém obchodu a proč se ho dopouštěli, to dodnes nikoho nezajímá. Co je ale hodně pobuřující je fakt, že ty peníze, o které jsme byli jako občané oloupeni, jim zůstaly. Za daňové úniky bylo potrestáno jen pár koníků.

Autor: Ludmila Rakušanová

14.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:

Michal Mazánek: Druhou fázi policejní reformy jsme s žalobci probrali

Praha /ROZHOVOR/ – Letní policejní reorganizace málem způsobila pád vlády. Nepřipravená, zmatená a účelová, tvrdil o ní vicepremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Promyšlená, nutná a efektivní, kontroval ministr vnitra a první místopředseda ČSSD Milan Chovanec.

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies