Podle Chrze zubaři už nemohou být nuceni odvádět náročnou práci v odpovídající kvalitě za cenu, která často představuje zlomek skutečné hodnoty výkonu. „Žádáme proto omezení rozsahu plně hrazených výkonů. A žádáme zrušení nesmyslné povinnosti nabízet přednostně péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, která v podstatě již odporuje zákonem dané povinnosti pracovat podle moderních poznatků lékařské vědy," uvádí požadavky dopis, který má ČTK k dispozici.

Dopis dostali spolu s ministerstvem zdravotnictví také poslanci, senátoři, předsedové politických stran a ředitelé zdravotních pojišťoven. Součástí dopisu jsou grafy, kterými zubaři svá tvrzení o neudržitelné situaci v oboru stomatologie dokládají.

Nejčastější výkon

Plomby patří k jedněm z nejčastějších výkonů, které zubaři provádějí. Ročně jich udělají 6,5 milionu. Průměrný náklad ordinace je 450 korun a pojišťovny hradí zhruba polovinu této částky.

V roce 2012 vyslyšel požadavek zubařů tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) a navrhnul vynětí úhrad za plomby z plateb pojišťoven. Plomby na pojišťovnu měly být jen pro děti a seniory, lidé v produktivním věku by si je platili sami. Návrh tehdejší vládní koalice ale zamítla. S vynětím plomb z úhrad pojišťoven nesouhlasí ani nynější ministr Svatopluk Němeček (ČSSD).

Podle Chrze však už zubaři nejsou nadále ochotni suplovat nedostatek financí ve zdravotnictví na svůj úkor. „Nežádáme mnoho – pouze rozumné podmínky k výkonu naší nesnadné práce. Nemůžeme donekonečna dotovat tzv. plně hrazené výkony, když za 20 let jejich takřka stejných úhrad stoupla jejich skutečná hodnota trojnásobně," uvedl. Podle něho hrozí, že se pro část veřejnosti stane zubní péče časem nedostupnou – starší zubaři odejdou do důchodu a mladí nástupci budou ošetřovat za hotové, nebudou tedy už pracovat na pojišťovnu.

Vyplácené částky se pořád zvyšují

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý řekl, že částky vyplácené stomatologům neustále zvyšují. „V letošním roce počítá VZP s tím, že jen na ambulantní stomatologickou péči vydá bezmála šest miliard korun, zatímco loni to bylo zhruba 5,75 miliardy," u­vedl.

Připomněl také, že řešení požadavků z otevřeného dopisu není v kompetenci zdravotních pojišťoven. Co se týče snížení počtu výkonů hrazených z pojištění nebo povinnosti nabízet přednostně péči hrazenou z pojištění, o tom musejí podle něho rozhodnout zákonodárci, kteří změní zákon. „Zdravotní pojišťovny nemohou tvořit ani měnit zákony a nemají ani zákonodárnou iniciativu," shrnul.