Vláda sice do svého programového prohlášení na popud Věcí veřejných tento závazek dala, ale nyní od něj couvá. 
V koalici nepanuje na přímou volbu starostů shoda. Původně se mělo zhruba v polovině obcí podle nového modelu hlasovat už příští rok. Teď to ale vypadá na odklad na rok 2018. „Myslím, že původní termín se stihnout dá. Přímá volba zvedá zájem o politiku, je to pozitivní posun," řekl Deníku předseda klubu TOP 09 a STAN Petr Gazdík. Podle něj je lichá obava ODS, že by přímo volený starosta stál proti jinak zabarvenému zastupitelstvu. „Co by to bylo za osobnost, pokud by nedokázal sestavit kandidátku, která získá důvěru voličů? Určitě by se tím zabránilo stranickému kupčení, dosazování starostů během volebního období a politikaření," soudí Gazdík, bývalý starosta Suché Lozi.

Rozčarovaní voliči

Dokonce i reprezentanti ODS, která nemá plebiscity v lásce, volbu starostů všemi obyvateli neodmítají. „Přímá volba odráží skutečnou vůli voličů a povolební vyjednávání nezvrátí rozhodnutí lidí. Když se nyní starostou stane kandidát, který nedostal nejvíce hlasů, tak jsou voliči mnohdy rozčarovaní," říká například Jan Poduška, starosta Blovic.

Politici ovšem jen neradi přepouštějí své pravomoci lidem. Nedávno pohořel se svým návrhem na omezení stranických sekretariátů senátor Jiří Dienstbier (ČSSD). „Chtěl jsem, aby voliči mohli bez omezení uplatnit své preferenční hlasy a posunout na kandidátkách lidi na základě svého uvážení," sdělil. Jenže jeho kolegové v Senátu byli proti. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach jeho podnět nazval čirým populismem.

Volby dnes a v budoucnu.