VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Následky záplav jsou odstraněny, na řadě je prevence

Mnoho středočeských měst i obcí zasáhly před šesti lety ničivé záplavy. Jejich následky jsou již odstraněny. Středočeský kraj teď věnuje hodně sil a prostředků protipovodňovým opatřením.

4.9.2008
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Foto:

Na rozlité řeky, valící se Českou republikou, vodu plnou bahna, zaplavené domy, ulice i náměstí nelze zapomenout ani po šesti letech, které od této události uplynuly. Stejně tak nelze zapomenout na zoufalství lidí, kteří ve chvíli přišli o střechu nad hlavou.

Záplavová vlna
Tam, kudy postupovala záplavová vlna, zůstávaly trosky, znehodnocené studny, staticky narušené domy, zničená infrastruktura, tuny bahna. Hrůza apokalyptických rozměrů na druhé straně jednoznačně prokázala životaschopnost integrovaného záchranného systému. Záchranáři stáli tváří v tvář novým úkolům, které vyžadovaly mimořádné nasazení.
Ztráty způsobené živelní katastrofou na majetku občanů, obcí, měst a kulturním dědictví narůstaly každou hodinou, každým dnem. Byly obrovské. Jak byly vyčísleny? Kolik peněz Středočeský kraj do obnovy obcí zničených stoletou vodou investoval?

Záplavy v číslech
Rozbouřený živel ve Středních Čechách před šesti lety zaplavil 201 obcí v deseti okresech. Mezi nejpostiženější oblasti tehdy patřily Mělník, Beroun, Praha–západ a Praha–východ. Středočeští záchranáři evakuovali 24 844 osob a před stoletou vodou se jim podařilo zachránit dalších 1175 lidí. V této oblasti bylo valící se vodou zničeno 430 budov.
Při povodních v srpnu 2002 zasahovalo ve Středních Čechách 11 283 záchranářů a 851 vozidel záchranných služeb. Škody na základní infrastruktuře kraje se odhadují na 14 283 milionů korun.
Téměř okamžitě byla vypsána povodňová sbírka, na jejímž kontě se nakonec sešlo úctyhodných 69,1 milionu korun. Tyto peníze byly rozděleny následovně: největší částka, celých 63,6 milionu korun, byla odeslána obcím na záchranné a likvidační práce.
Půl milionu korun putovalo na obnovu zničených školských zařízení a pět milionů korun dostali integrované záchranné systémy v Kladně a Mělníce.

Dotace
Středočeský krajský úřad se hned, jak to šlo, pustil do rozdělování povodňových dotací. Na jejich kontě bylo tehdy 15,7 milionu korun, které hejtmanství rozdělilo mezi 448 záplavami postižených osob. Každá z nich dostala rovných 35 tisíc korun.
Povodňová rezerva ve výši 209,6 milionu korun sloužila v letech 2002 a 2003 i k financování obnovy majetku kraje. Jen v roce 2002 investoval kraj do projektové dokumentace na obnovu infrastruktury 30 milionů korun a dalších 30 milionů šlo na obnovu silnic II. a III. třídy. 21,6 milionu korun si vyžádala další obnova školských zařízení.
Poškozeno bylo i Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy, na jehož rekonstrukci kraj uvolnil částku 12,4 milionu korun. Dva miliony korun byly určeny na opravu Domova důchodců ve Všestudech a 727 tisíc korun putovalo do Chvatěrub na obnovu kanalizace.
V roce 2003 putovalo 35 milionů korun do úprav dopravní infrastruktury, dalších pět milionů do školství, 40 milionů bylo určeno pro regionální rozvoj a 20 milionů pro zlepšení životního prostředí.

Protipovodňová opatření
V dalších letech se hejtmanství Středočeského kraje věnovalo především protipovodňovým opatřením. V letech 2003 až 2005 bylo rozděleno 12 obcím Středočeského kraje 13,8 milionu korun. V roce 2006 – byly uzavřeny smlouvy o dílo ve výši 4,6 milionu korun na zpracování protipovodňových studií pro nejvíce postižené lokality Mělník, Poděbrady a Nymburk.
Také bylo třeba rozšířit koryto říčky Litavky a zvýšit koncentraci průtoku. Náklady na zpracování projektu ve výši 1,8 milionu korun hradil též kraj. Protipovodňová opatření na Litavce byla za účasti představitelů Středočeského kraje uvedena do provozu právě včera.
Je třeba zmínit i výstavbu protipovodňové hráze v obci Zálezlice, na jejíž projekt kraj uvolnil 1,8 milionu korun.

Digitální atlas
Velmi důležitá akce se uskutečnila v letech 2003 až 2006. Na mezinárodním projektu společné strategie územního plánování v povodí Labe se podílelo 23 partnerů z 5 zemí. Jeho výsledkem bylo vytvoření digitálního atlasu záplavového území v povodí Labe a vytvoření protipovodňových opatření, která byla ze tří čtvrtin financována z Evropského fondu regionálního rozvoje. „Následky ničivých záplav z roku 2002 se již podařilo zlikvidovat.
V tuto chvíli se snažíme o prevenci, což znamená, že jsme na řadě míst přispěli k zpracování dokumentace protipovodňových opatření,“ uvedl tiskový mluvčí hejtmanství Středočeského kraje Martin Kupka.

Beroun staví hráze
Obrovskou spoušť za sebou velká voda před šesti roky zanechala v Berouně. Od té doby se Berounským podařilo vybudovat účinný systém, který by měl případným budoucím záplavám účinně vzdorovat. Letos na jaře si jej dokonce přijel prohlédnout zaměstnanec výzkumného a vývojového centra americké armády ve Vicksburgu Dr. Donald Ward, přední světový odborník zabývající se výzkumem stability břehových opevnění a hrází.
Berounští toho od povodní v roce 2002 opravdu stihli hodně. Vybudovali dvě lávky přes Berounku opatřené zdvihacím mechanismem, zpětné klapky na kanalizaci či automatický systém vyrozumívání osob. Kromě toho má město připravený projekt na stavbu pevných i mobilních protipovodňových hrází. Investorem akce s odhadovanými náklady asi 250 milionů korun bude Česká republika s přispěním Evropské unie.
„Byli bychom rádi, kdyby stavba byla zahájena již v roce 2009. Bude to ale záviset i na občanech, jejichž pozemky mají být stavbou dotčeny. Věřím, že dokážeme lidem vysvětlit důležitost těchto opatření a jejich součinnost s městem bude dobrá,“ uvedl starosta Berouna Jiří Besser.

Po vodě ani památky
Beroun má výborně zpracovaný povodňový plán včetně ochrany městského majetku a nyní se jeho zástupci snaží o to, aby své individuální povodňové plány zpracovali i všichni vlastníci nemovitostí v záplavovém území.
„Zásadní rozdíl mezi námi a USA je v tom, že Američané mají perfektně zpracovanou hromadnou ochranu a vystavěné protipovodňové hráze, ale úplně chybí jim ochrana individuální. Také téměř nevyužívají hráze mobilní,“ dodal Besser.
Právě o tuto problematiku se Ward v Berouně zajímal nejvíc. „Zaujalo mě propojení digitálního povodňového plánu s vyrozumívacím systémem a propracovaný systém mobilních protipovodňových stěn okolo zimního stadionu i Hotelu Na Ostrově,“ sdělil Američan. Novinkou pro něj byl zvedací mechanismus obou lávek přes řeku Berounku. „Nejvíce oceňuji rychlost, s jakou jste se dokázali s následky povodní vypořádat. Je neuvěřitelné, že ve městě není v současnosti po povodni ani památky,“ zhodnotil své dojmy americký expert.

4.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Akademici odmítají děkana. Opisoval

Ilustrační foto
4 11

Lobbisté slaví. Úředníkům nebude vidět pod prsty

DOTYK.CZ

Chyťte doktora! Nemocnice kupují lékaře už během studia. Nabízí jim i sto tisíc

Více než třetina špitálů láká adepty medicíny na štědrá stipendia, vyplývá z ankety regionálních redakcí Deníku. Další nemocnice to plánují.

FOTO: Na Šumavě řádili vlci. Dokázali zabít statného jelena

Mrtvý jelen, kterého se podařilo najít nedaleko Borových Lad na rozhraní Klatovska a Prachaticka, podle všeho výrazně ovlivní novodobý pohled na vlky na Šumavě. Dosud totiž měli ochránci přírody potvrzené zprávy jen o dvou jedincích, kteří se pohybovali nezávisle na sobě na velkém území. Tohoto jelena ale nejspíše ulovili dva, možná i tři vlci společně.

Merkelová má podíl na smrti ženy exkancléře Kohla, tvrdí jeho syn

Nynější německá kancléřka Angela Merkelová přispěla k 16 let staré sebevraždě nemocné ženy bývalého kancléře a svého mentora Helmutha Kohla. V rozhovoru pro list Die Zeit to tvrdí nejstarší syn manželů Kohlových Walter. Podle něj Merkelová svému spolustraníkovi Kohlovi a jeho rodině ublížila, když se před 18 lety údajně podlým způsobem zachovala během skandálu se sponzorskými dary pro Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Merkelová, které se tehdy přezdívalo "Kohlovo děvčátko", prý v rámci mocenského boje v CDU zradila i svou přítelkyni Hannelore Kohlovou.

Trump zrušil další dekret. Transsexuální studenti si nemohou vybrat toalety

Americký prezident Donald Trump ve středu zrušil spory vyvolávající dekret svého předchůdce Baracka Obamy, který umožňoval studentům se změněnou pohlavní identitou svobodnou volbu záchodků. V ožehavé společenské otázce, která byla v minulých letech příčinou řady právních pří, tak došlo k dalšímu zásadnímu obratu. Nyní bude záležet na jednotlivých státech, jaký zvolí přístup k právům příslušníků sexuálních menšin.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies