Čerstvě vytěžené dřevo má v sobě až 50 % vlhkosti. A to znamená, že takové dřevo při spalování hodně kouří, produkuje spousty dehtu, je málo výhřevné a spoustu svojí energie využije na přeměnu ne na teplo, ale vody na páru. Ta pak působí korozivně na kovové části. Výsledek je zanesený komín, zrezavělé části krbů a zima v domě.

Jak dlouho skladovat?

Minule jsme vám řekli, jaké dřevo je nejlepší na topení, a také, jak dlouho by se mělo skladovat. Třeba dub by měl být skladován déle než smrk. Pak se sníží vlhkost dřeva na 10 až 20 %. Ale jen za podmínek, které vám řekneme dole.

Jak zjistíte, že je dřevo správně vyschlé? Dejte jedno polínko do igelitu, a pokud je druhý den zevnitř oroseno, pak je ještě dřevo příliš mokré na topení.

Jak skladovat?

Dřevo potřebuje pro sušení vzduch. Takže uzavřená garáž či zahradní domek jsou místa špatná, a naopak se přenese vlhkost z polen na samotný dům.

Mnohem lepší je otevřený vzdušný přístřešek, který stojí u návětrné stěny domu, kam v ideálním případě alespoň na pár hodin dopadá sluneční svit. Ideální stav je, když nejnižší vrstva polen je asi 20 cm nad povrchem terénu, polena leží kůrou dolů, do dříví může proudit vzduch, nikoliv však déšť. Přibližně po dvou letech je naštípané dřevo natolik vyschlé, že ho můžeme použít. Dřevo je lepší skladovat v už nasekaných polenech. Rychleji se suší.

Staré chalupy mají dřevníky. Jsou to kamenné místnosti větrané jen vybouranými průduchy bez uzavření oknem. To je samozřejmě ideální stav, protože do dřevníku většinou vede v chalupách krytá chodba.

Nikdy neskladujte dřevo ve vlhkých a nevětraných prostorách, jako je třeba sklep. Shnije a spóry se navíc usadí na samotné stavbě. Nikdy nepřekrývejte dřevo igelitem. Zapařuje se a kondenzuje zde vodu, která pak stéká zpět do polen.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com