V České republice zůstává přes zimu celá řada ptáků. Je to pro ně však období, kdy se ocitají v ohrožení života. Problém představuje především nedostatek potravy a mrazy.

Životní podmínky ptákům velmi ztěžuje zmrzlá půda a samozřejmě vysoká vrstva sněhu. Nejvíce ohrožení jsou malí pěvci. Je to proto, že velmi rychle spotřebují energii, kvůli čemuž se vyčerpají. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo. Proto potřebuje více energie, aby udrželo stálou teplotu. Pro přežití dlouhé a mrazivé noci si musí vytvořit dostatečné zásoby. Pokud se mu to nepodaří, dostává se do ohrožení života. „Takový pták poté odpočívá na zemi, kde mu kromě mrazu hrozí nebezpečí ze strany predátorů či dopravy. Mezi nejohroženější druhy patří například králíček obecný nebo sýkory," uvádí David Zítek z Domu ochránců přírody v Praze.

A jak ptáka v nouzi poznat? „Bude odevzdaně sedět na zemi a nechá se bez problémů odchytit. Pomůžete mu nejlépe tak, že zatelefonujete na zvířecí záchrannou stanici a domluvíte se na dalším postupu. Každý případ je jiný a je nejlepší se nejprve poradit," říká David Zítek.

Kdo má co nejraději
- VODNÍ PTÁCI (KACHNY, LABUTĚ, LYSKY, RACKOVÉ):
měkké pečivo, tyto druhy lze výjimečně krmit i těstovinami (pozor, vše neslané!). Pečivo nesmí být tvrdé, aby nezpůsobilo zranění jícnu, a mělo by být nadrobeno na co nejmenší kousky.
- DRAVCI:
přikrmovat zbytky masa a vnitřnostmi
- KOROPTVE:
ideálně zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů
- STRAKAPOUDI:
lůj a tuková směs
- PĚNKAVY, ZVONCI, STRNADI, DLASKOVÉ A VRABCI:
semena plevelů a obilovin (často budou navštěvovat zásyp)
- SÝKORY, BRHLÍCI, ŠOUPÁLCI:
olejnatá semena, lůj, tuková směs
- KOSI A KVÍČALY:
plody bobulovin, jablka

Něco na přilepšenou

Jinak můžete v zimním období ptákům pomáhat přilepšováním do krmítek. Některé ptačí druhy vyhledávají jako potravu zejména semínka, jiné spíše živočišnou potravu v podobě housenek a dalšího hmyzu. Tu můžete nahradit směsí tuhých rostlinných tuků s rostlinným olejem, strouhankou či vločkami.

Můžete také nastrouhat housku, ale pozor – ne slanou! Stejně tak můžete přilepšit ptákům jablky, mohou být pokrájená a navěšená na větvičky. Ptáci je vyhledávají hlavně uprostřed a na konci zimy. Například kvíčaly vydrží u takové kořisti sedět celý den a bránit si ji před ostatními ptáky. Kromě výše uvedeného jsou jako příkrm samozřejmě vhodná semínka. „Do krmítka nasypte zrní, nejlépe slunečnicová semínka, proso, lněné semínko či řepku. Umístit zde můžeme i na kostky nakrájené maso, lůj či tvaroh. S přikrmování můžeme začít již nyní, s nástupem mrazů je pak vhodné dávky zvýšit," uvádí David Zítek. A čím ptáky zásadně nekrmit? Zkažené zbytky potravy z kuchyně mohou způsobit až smrt. Nikdy také nekrmte ptáky těstovinami, slanými a kořeněnými výrobky, uzeninami nebo přepáleným lojem. A nezapomeňte na ptáky (a ostatní volně žijící zvířata) ani na silvestra.

Čeho je ušetřit

„Ptáci jsou z ohňostrojů vystresovaní, zmatkují a mohou utrpět fatální zranění končící smrtí. To se v minulosti stalo třeba u labutí, které po odpálení ohňostroje vzlétly z jednoho pražského ostrova, ve tmě nezaregistrovaly tramvajové dráty. Narazily do nich a utrpěly mnohočetná zranění," uvádí David Zítek.

Sami si tedy zodpovězte otázku, jestli váš příští rok bude opravdu šťastný a veselý, jenom když na silvestra odpálíte několik petard. Můžete tím spoustě zvířat způsobit vážné problémy. Koneckonců právě proto se v některých zemích, například v Rakousku, již před několika lety lidé v některých obcích dobrovolně dohodli, že silvestrovské oslavy u nich budou probíhat bez petard.

Krmítko: jak ho vyrobit a kam ho umístit?
- Nejvhodnější materiál je dřevo, na stříšku lze použít i plast či kov.
- Krmítko by mělo být spíše větší, aby umožňovalo dostat se k potravě i větším ptačím druhům.
- Základnu, na kterou budete klást potravu, opatřete nízkým zábradlím (asi 2 cm), aby vítr nesmetal potravu na zem.
- Krmítko umístěte na klidném místě, minimálně 1,5 m nad zemí. Předejdete tím napadení ptáků kočkou nebo kunou.
- Takzvané tukové krmítko zhotovíte z květináče. Zalijte ho tukovou směsí (rozehřátý tuk se semínky nebo drcenými oříšky) a umístěte na místo, kam nesvítí slunce, aby tuk neroztál. Zavěste ho dostatečně vysoko.
- Pro ptáky, kteří sbírají potravu na zemi (např. strnadi či pěnkavy), vytvořte takzvaný stříškový zásyp. Jde o dřevěnou stříšku o rozměrech asi 1 x 1 m, kterou umístíte na čtyři kůly, přední asi 60 až 80 cm vysoké, zadní jen 20 cm. Stříška může případně sahat až na zem. Ideální krmivo do zásypu je zadina – odpad od mlátiček a čističek obilí, obsahující především semena plevelů.

Denisa Haveldová