Doslova jak v botanické zahradě se cítíte na zahrádce u domu Krýslových v Holubči. Ze všech koutů na vás kouká barevná nádhera, jež je současně pýchou celé rodiny.

Na zahradě je nespočet nejrůznějších květin, ale v této době mají navrch denivky, jejichž domovinou je východní Asie, například Indie, Čína, Korea a Japonsko. Jsou pýchou nejen Edity Krýslové, ale celé rodiny.

„K denivkám jsme přišli před více než 30 lety omylem, když nám je poslali namísto lilií," předesílá syn Oldřich.

„Poznala jsem hned, že to nejsou lilie, protože mají úplně jiné listy. Lilie je mají na stonku, kdežto u denivek bych listy přirovnala k trsu trávy," vysvětluje paní Krýslová a ukazuje na lilie, jichž je na zahradě také spousta druhů.

Denivkám přišli Krýslovi na chuť postupem času, prakticky poté, co zjistili, jak bohatě a nádherně kvetou.

„Zprvu nám denivky pěkných pár let nekvetly, u některých jsme se květů dočkali až za patnáct dvacet roků, zato potom se nám odměnily," vzpomíná pěstitelka.

„Mají hodně květů, ale každý z nich kvete pouze jediný den," podotýká její syn.

V současnosti najdete porůznu na zahradě Krýslových na čtyři desítky různých denivek, v odlišných barvách, a to od žluté přes okrovou až po fialovou až po tmavě bordovou, napohled téměř černou. Některé denivky mají menší, jiné naopak obrovské květy, které si nezadají velikostí s lidskou hlavou (viz bordový květ se světlejším středem na fotografii vlevo) . Některé denivky mají hladké jednobarevné květy tvořené šesti okvětními lístky, jiné mají odlišný střed, další pak vypadají jakoby měly krajkované okvětí. Existují kultivary, jejichž květ je bohatý, neboť je složený z většího počtu okvětních lístků.

Mohou Krýslovi poradit, co denivkám dělá dobře? „Hodně vody! Pak je trochu přihnojuji celeritem či MPK," reaguje paní Krýslová.

„Potřebují sice hodně vody, ale nárazově," doplňuje syn.

Mezi nádhernými liliovitými květy denivek nelze na zahradě přehlédnout sytě oranžové květy. „Tohle je základ všech – tykvovitý květ. Z nich se množí ostatní, je to jedna z našich prvních. Nejenže voní, ale zároveň je jejich květ jedlý," prozrazuje paní Krýslová s tím, že ji o tom informoval známý zahrádkář Jedlička .

„Pokud byste vzala tahle poupata, obalila v těstíčku a opekla na omastku, můžete je jíst," prozrazuje Krýsl.

Denivky jakž takž přestály uplynulá vedra, v den naší návštěvy bylo na co se dívat. Pouze křehké květy, kterým je dáno vykvést na velice krátkou dobu, poznamenala přeprška.

„Měla byste vidět, jak jsou krásné, když jsou ráno čerstvé," upozorňuje syn.

Krýslovým přináší pěstování denivek nejen radost, ale i nejedno překvapení.

„Stane se, že si objednáme podle katalogu a popisu konkrétní barvu, ale pak když nám na zahradě poprvé vykvete, může být všechno jinak. Tahle je také skvostná, i když původně měla být s hnědým nádechem," končí pomalu prohlídku zahradou Krýslovi. Na závěr si fotíme ještě jejich neméně krásné lilie.