Mšice jsou nebezpečné nejen proto, že okusují rostliny a napadají prakticky jakýkoli druh, ale především proto, že přenášejí velké množství chorob. Mšice jsou nebezpečné hlavně tím, jak neuvěřitelně rychle se množí. Vždyť za sezonu jich prý na rostlině může vyrůst až třicet generací!

Mšice jako taková se nemá jak bránit. Má několik přirozených nepřátel, kteří se jimi živí. Především jsou to slunéčka sedmitečná, ale i pestřenky (takové ty malé vosičky) nebo zlatoočka. Takže aby přežila, musí se rozmnožovat rychleji a účelněji, než je dokážou nepřátelé spořádat.

Mravenci jsou typickým představitelem „spřáteleného“ druhu s mšicemi. Když potkáte mravence lezoucí na strom či rostlinu, dobře si ji prohlédněte. Mšice totiž vysávají šťávu a cukry z rostliny, a to v množství, které samy ani nedokážou spotřebovat. A tak cukr vylučují. Mravenci na mšicích tedy nepožírají samotné mšice, ale právě onen přírodní cukr.

Mšice se rodí na jaře z nakladených vajíček. Vylíhnou se bezkřídlé larvy, kterým se říká zakladatelky. Ty rodí živá mláďata stejného druhu. Takto se velmi rychle množí, až vznikne několikagenerační kolonie. Zde následně vznikají okřídlení jedinci, kteří dolétají na další rostlinu, kde zakládají nové kolonie. Na podzim se ovšem vracejí a dávají vzniknout nové generaci samiček a konečně i samečkům. Po páření nakladou vajíčka, která na rozdíl od dospělých mšic snadno přečkají zimu.

Jak se bránit?

Druhů mšic je na světě ohromné množství. Odhadem je to přes 2000 druhů. Bojovat proti nim je velmi těžká práce. Na pomoc máme hned několik chemických i nechemických přípravků.

Začneme tím, co můžete najít v obchodech. Jde o postřiky s názvy Mospilan, Talstar, Torant, Decis, Raptol, Neudosan… Zajímejte se, na jaký druh mšice je ten který přípravek určený. Většinou sice jsou univerzální, ale univerzálnost přece jen snižuje jejich účinek.

Danými prostředky postříkejte strom či rostliny – a to jak preventivně na jaře či na podzim (kolonie vajíček pak hyne), tak i přímo na napadené části rostlin.

Plány, že mšice nemají rády některé rostliny, jsou liché. Těch druhů, které se vyhýbají některým rostlinám, je opravdu několik, ale během chvíle je dokáže nahradit jiný druh. Takže vysazování afrikánů opravdu nepomáhá. Snad proti krtkům, ale na mšice to vážně neúčinkuje.

Přírodní postřiky

Pokud nechcete používat chemii, můžete si vytvořit vlastní postřiky.

Tím nejznámějším je postřik z kopřiv. Ty nasekejte, dejte do kbelíku a zalijte vodou. Nechte přibližně 14 dní louhovat. Voda začne silně zapáchat, ale to je v pořádku. Kvasný proces je právě to, co ve spojení se silicemi dělá tento postřik účinným. Můžete touto vylouhovanou vodou jak postřikovat, tak i zalévat.

Tabákový postřik

Tabák z přibližně jedné krabičky cigaret necháme louhovat v jednom litru vody asi týden. Následně scedíme a postřikujeme.

Pelyňkový postřik

Sušený pelyněk smíchejte s čerstvým pelyňkem (poměr 1:4) a zalijte vařící vodou, která pelyněk akorát zakryje. Po zchladnutí přeceďte a rozstřikujte.

Rajčatový postřik

Listy rajčat (asi 80 g) vylouhujte přes víkend v jednom litru vody a následně můžete používat jako postřik.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com