Největší nevýhoda olivovníků je ta, že strašně pomalu rostou. Jsou to dlouhověké rostliny, jejichž stáří se nelimituje na desetiletí ani století. Ty nejstarší na světě podle odborníků vyrostly ještě desítky let před Kristem. Ale právě květináčové pěstování a vytvoření vlastně bonsaje ze stromku urychlí jeho růst a zestárnutí, takže už po pár letech vypadá stromek jako velmi starý strom, který by vám mohl i začít plodit.

Co potřebuje

Víte že:

Olivovník byl po tisíciletí považován za božskou rostlinu? Například jeden olivovník darovala Athénám bohyně Athéna. Když jej v roce 480 p. n. l. Peršané při dobytí města podťali a spálili, vysadili na jeho místě Řekové nový. Ten tu prý roste dodnes.

Olivovník potřebuje hlinitopísčitou mírně zásaditou půdu. Nesnáší přemokření. Naopak. Pokud jej zapomenete zalít, nic se nestane. Třeba v zimě, v době vegetačního klidu, by půda měla být vlhká, ale nikoliv úplně mokrá. To je asi ten největší problém českých podmínek, protože na olivovníky je tu příliš humózní půda a vlhko. Mladé olivovníky pak zvládají zimu do -10 °C, starší dokážou překonat i velký mráz. Pak sice ztratí mladé výhonky, ale jinak je to nepoškodí. Ty mladé při silnějších mrazech zakrývejte tkaninou a přihrabujte jim ke kořenům půdu.

Velmi důležité je, že olivovníky nemají rády vlhký vzduch. Pěstování v domácnosti je sice dobré, ale lepší je je vystrčit někam, kde je vzduch suchý. Hlavně v zimě. Terasy, chodby a místa, kde budou ochráněny před mrazem, ale přitom bude na ně dostatečně chladno, aby jim nevyrašily pupeny, jsou pro ně ideální. Takže místnosti s 10 °C a vlhkostí pod 50 % jsou pro ně dokonalým přezimovacím místem.

Tvarování a sklizeň

V našich podmínkách je tak lepší si olivy vysadit jako bonsaje. Existují druhy, které jsou oboupohlavní, ale lepší je pořídit si více rostlin různých druhů. Růst podpořit moc nemůžete. Hnojení je nejlepší zelené, takže přidání lehce nakompostovaného zahradního bioodpadu je ideální, ale není to nutné dělat často. Olivovníky jsou zvyklé na drsnější podmínky.

Stromy můžete tvarovat. Lepší je zkracovat dlouhé větve, aby strom rostl, houstl a hutněl a netáhl do výšky. Každé dva roky naopak můžete strom prosvětlovat.

První olivy se objevují na stromcích po asi pěti letech (především na těch roubovaných). Bohužel v našich podmínkách budou výpěstky chutnat radikálně jinak než ty ze Středomoří. Postupně by se měla plodnost stromu zvyšovat. Naplno by měl plodit až po několika desetiletích. Úrodu asi nesníte jen tak. Aby dostaly svou typickou chuť, je třeba je macerovat v silně slaném nálevu.