VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velký obrat: na zahrádky se vrací tuřín, ředkve i štěrbáky

Přibývá pěstitelů, kterým se nechce jen odpočívat, a chtějí vlastní úrodu. A vracejí se k některým skoro zapomenutým odrůdám zeleniny a ovoce, případně objevují nové.

17.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Zatímco před rokem 1989 lidé chtěli mít ze svých zahrádek užitek, v polovině 90. let minulého století od pěstování ovoce a zeleniny začali hromadně upouštět.

„Trend se ale opět změnil. Poslední roky výrazně přibývá zahrádkářů, kteří chtějí vlastní ovoce a zeleninu. „Skladba pěstovaných plodin je však výrazně odlišná," vysvětluje Miroslav Šmoranc z Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Podle něj před třiceti lety na zahrádkách převažovaly brambory, zelí, kapusta, květák, mrkev, celer, petržel, cibule a česnek.

„Dnešní zahrádkáři si spíše vybírají ty druhy zeleniny, které zůstávají čerstvé jen kratší období. Jde například o listovou zeleninu, ředkvičky, řapíkatý celer, rajčata, v teplejších oblastech i papriky," říká dále Miroslav Šmoranc. Ruben Oborný ze ZO ČZS Ostrava-Odra v Zábřehu vypozoroval, že někteří zahrádkáři zkoušejí novinky. „Už několik let se na našich zahrádkách hojně objevuje například dýně Hokkaidó. Hodně se pěstuje i ačokča. To je druh zeleniny, která vypadá jako paprika a chutná jako okurka, a dobře se nakládá," upřesňuje Oborný.

Zahrádkářka Ludmila Müllerová ze Slezské Ostravy pak dodává, že narůstá také zájem o pěstování štěrbáků a dalších už polozapomenutých odrůd salátů.

Ilustrační foto„Naopak ubývá květáků, kedlubnů či mrkve. Ty si člověk koupí za pár korun v obchodě, to se dávat do země ani nevyplatí," přidává svůj postřeh Ludmila Müllerová.

Vinná réva, kiwi i paw paw

Zahrádkáři zkoušejí pěstovat i plodiny, které se kdysi hojně vyskytovaly na selských zahradách.

„Jde například o tuřín, černou ředkev, černý kořen, hitem posledních let jsou bylinky. I k nim se lidé vracejí. Také proto, že dokážou pokrm dobře ochutit a nemusí se pak používat tolik soli. Část zahrádkářů se k nim vrací kvůli zdraví. Navíc vědí, že své plodiny pěstují bez chemie a mají jistotu, že je snědí čerstvé," vysvětluje Miroslav Šmoranc. A dodává, že v případě ovoce se vlivem oteplování podnebí více začíná pěstovat stolní vinná réva.

Čtěte také: Obce hyzdí ruiny, jejich záchrana trvá celé roky

Na zahrádkách se objevuje i kiwi, rakytník, dřín, mišpule a u nadšenců lze spatřit i „banán severu" paw paw. Předseda ostravských zahrádkářů Zdeněk Novotný sleduje, že lidé znovu objevují i starší a už zapomenuté odrůdy jabloní. „Lidé tak opět mají na zahradách jabloně ‚žňovky' či jaderničky. Ty nejsou z mnoha důvodů vhodné pro velkopěstitelství. Zkušení zahrádkáři ale vědí, že mají i své výhody. Ti, kdo kdysi třeba nakládali zelí, právě jaderničky přidávali do bečky, aby získalo lepší chuť," dodal Zdeněk Novotný.

V Ostravě jsou tři tisíce organizovaných zahrádkářů

Před pěti lety bylo v Ostravě zhruba 3,2 tisícovky organizovaných zahrádkářů a 66 základních organizací Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Zahrádkářské osady jsou po celém městě, nejvíce jich je v Porubě, Michálkovicích a ve Výškovicích „V současnosti je těch organizací už jen 62 a počet organizovaných zahrádkářů se snížil na tři tisíce. Odhaduji ale, že celkově se počty lidí, kteří se věnují zahradničení, určitě nesnižují. Ubývá jen těch organizovaných," říká předseda územního svazu v Ostravě Zdeněk Novotný.

„Co je jednoznačným důvodem, to se těžko dá zjistit. Myslím, že ten 100korunový poplatek, který platí členové ČZS, určitě až tak závratná suma není. Takže těch důvodů bude asi více. Zahrádkáři si ale neuvědomují, že pokud by měl ČZS více členů, mohl by prosadit různé věci, které by byly prospěšné pro zahrádkáře obecně. Ať už se jedná třeba o nové pozemky či podobně," dodává Zdeněk Novotný.

O tom, že zájemců o zahradničení spíše přibývá, svědčí podle něj i dotazy lidí, kteří se ptají na volné pozemky. „Lidé často volají mně jako předsedovi územního svazu. Já ale ty informace o volných pozemcích nemám. Zájemcům ale podle místa, kde by chtěli začít zahradničit, dávám kontakty na předsedy základních organizací. Cena za pronájem 400 metrů čtverečních zahrádky se v Ostravě pohybuje kolem 4,5 tisíce ročně. Může se ale samozřejmě místo od místa lišit," dodal Zdeněk Novotný. 

Nenechte si ujít: Chcete byt do pronájmu? Obrňte se trpělivostí

Autor: Břetislav Lapisz

17.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Monalisa Perezová a Pedro Ruiz.
8

Žena střelila přítele do hrudi. Pár chtěl zvýšit sledovanost svého blogu

Bývalá jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje.
6 11

KLDR nařídila popravit někdejší jihokorejskou prezidentku

Římu došla trpělivost, za koupání ve fontáně pokuta až 12 tisíc. A v Česku?

/VIDEO/ Léto je v plném proudu. Lidé se chystají na dovolené a i počasí napříč Evropou výletníkům přeje. V Paříži dokonce kvůli tropickým teplotám vyhlásili nouzový stav. Turisté tak při vysokých teplotách hledají útočiště především v útrobách památek či u fontán. Jenže takové osvěžení může nakonec přijít pěkně draho.

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

/ROZHOVOR/ Iniciativa Rekonstrukce státu bude už brzy bilancovat své více než čtyřleté snažení. Jejím cílem bylo lobbovat za zákony, které mají největší protikorupční potenciál. Deník o nich hovořil s jednou z nejvýraznějších tváří iniciativy Pavlem Francem.

AKTUALIZOVÁNO

Skandál v Austrálii. Policie obvinila kardinála Pella ze zneužívání dětí

Církev čelí nepříjemné aféře. Australská policie viní hlavního finančního poradce papeže Františka, kardinála George Pella ze sexuálního zneužívání dětí. Toho se měl dopustit v 70. letech.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies