VYBERTE SI REGION

Alergikem je každý třetí člověk

Je to závažné, ale je to tak a nic s tím asi nenaděláme. Populaci, podle vývoje počtu alergických onemocněním, čekají potíže. Přirozenou selekci medicína potlačila. Vážné dědičné choroby se předávají z generace na generaci.

14.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Zuzana Škvrnová

Lékaři například odhadují, že do roku 2050 bude až třetina Evropanů trpět například cukrovkou (diabetes). To platí i pro alergická onemocnění. Už nyní má přibližně každý třetí obyvatel starého kontinentu nějakou formu alergické reakce. „Alergie je onemocnění převážně, až na výjimky, život neohrožující, ale spíše otravující. Ale to vydržíme, vždyť jsme lidé,“ ujišťuje votický lékař Jan Koláčný.

Smrtící astma

Pediatr a alergolog Jan Koláčný začínal lékařskou dráhu v Benešově a po půl roce začal sloužit v dětské léčebně respiračních nemocí v Choceradech, která se tehdy jako jediná v republice specializovala na astma a hlavně na cystickou fibrózu. Při ní dochází k poruše tvorby hlenu a tím k poruše funkce břišní slinivky a souběžně k poškození dýchacího systému. Děti tehdy umíraly na prahu dospělosti, protože jejich tělo nebylo schopné vyloučit velice hustý, vazký hlen.

„Po atestaci jsem začátkem 80. let převzal alergologickou poradnu v Benešově. V té době jsem ordinoval jedno odpoledne týdně a vyšetřil přibližně patnáct až dvacet pacientů. Nyní ordinuji pro zhruba sto tisíc lidí na Benešovsku čtyři dny v týdnu a kolegyně Dr. Kolouchová pět dní. Pacientů neustále přibývá, ordinací jich denně projde asi třicet pět,“ nastínil Jan Koláčný.

Na stoupající křivce alergologických onemocnění má podíl mnoho skutečností. Nejen chemizace prostředí, genetika, ale i účinnější vyšetřovací metody, které odhalují to, co se dříve neumělo.

„Oproti tomuto nárůstu stojí ale nové diagnostické a léčebné možnosti, které proti tomu co bývalo dříve, se nedají srovnávat. Spíše se musí volit kompromis mezi nabídkami a ekonomickými možnostmi. Medikamenty a léčba jsou čím dál dražší,“ nastínil lékař.

Astma se dříve léčilo i adrenalinovými injekcemi a mnoha dalšími medikamenty. Nyní většina astmatiků užívá kombinované inhalační preparáty. Inhaluje se kortikosteroid a další složka, která rozšiřuje průdušky.

„Přes 95 procent astmatiků je kompenzovaných, tedy pod kontrolou. Žijí plnohodnotný život, pracují, sportují. Příkladem je desetibojař Dvořák, přičemž jeho disciplína je z atletiky asi ta nejtěžší,“ poukázal na pokrok medicíny Jan Koláčný.

Pyly a roztoče jsou největší prevíti

Žebříček alergenů způsobujících lidem největší obtíže podle lékaře vedou pyly a roztoči, pak srsti a plísně, bakterie a viry. Velice přibývá alergií na potraviny a potravinové doplňky a pak je teprve obávané bodnutí blanokřídlým hmyzem. Včely, vosy, sršně a nebo čmeláka.

S nastupující jarem začínají trpět alergici přecitlivělí na pyly časných stromů. Bříza, líska, jasan, jilm, olše.

„Kdo je alergický na lísku, tak mívá i alergickou reakci na lískové oříšky. Kdo na břízu, může mít zkříženou reakci na různé plodiny. Třeba nektarinky, kořenovou zeleninu obecně jako je syrová mrkev, petržel, celer i syrové brambory,“ vysvětlil alergolog základní schéma přecitlivělosti obyvatel s tím, že podrobnější pohled na orální alergický syndrom (OAS) získají čtenáři v publikacích, které jsou k dispozici v čekárnách odborných ordinacích nebo na internetu po zadání hesla PYL nebo OAS.

Pacienti tvrdící, že jsou alergičtí na prach, nejsou zcela přesní. Jejich tělo reaguje pouze na některé složky prachu. Zejména zbytky rozpadajících se uschlých tělíček roztočů, kteří nás obklopují všude, především tam, kde spíme.

Půlmilimetroví prevíti se totiž živí částečkami naši odpadlé kůže. Krom toho jsou v prachu obsaženy spory plísní, nebo zaschlé sliny domácích zvířat a podobně.

„Roztoči se stávají nejjemnější součástí prachu. Neustále je vdechujeme. Když jsme zdraví, tak to nevadí, tělo si poradí. Ale pokud máme alergickou dispozici, můžeme se alergickými postupně stát,“ upozornil alergolog.

Lékařská věda již umí jednotlivé složky prachu testovat a identifikovat. Tím je umožněné použít cíleně kausální (příčinnou) léčbu alergie. Tedy nikoliv vakcína na snížení alergie na prach obecně, jak to bývávalo, ale specifická vakcína na roztoče, na plísně, srsti a podobně.

„Je to jediná léčba, která mírní nebo odstraňuje podstatu nemoci. Její nevýhodou je vysoká cena. Bývá ve formě injekční, kapkové do úst nebo jako rozpustná kapsle, která se nechá rozplynout v ústech,“ konstatoval Jan Koláčný.

Zabít ho mohl kousek sýra

Jeden pacient, který v noci snědl malý kousek sýra s ušlechtilou plísní, byl do 5 minut téměř bez krevního tlaku a dusil se. Jednalo se o anafylaktickou reakci, téměř obdobnou, jako po bodnutím blanokřídlým hmyzem.

„Z potravin se ve světě, především v Americe, rozmáhá nejvíce alergie na arašídy a sóju. U nás dominují spíše ořechy lískové, vlašské, mandle, mák, aromatické tropické ovoce. Kombinace bílkoviny, tuku a aromatických látek v potravině bývá častým spouštěčem alergické reakce,“ uvedl lékař, podle něhož může reakci způsobit i velmi malé množství potraviny.

„Proto existuje zákonná povinnost označovat na potravinách jejich složení včetně případných možných příměsí, například z burských oříšků, protože výrobci nejsou schopní výrobní linky, na nichž se produkty střídají, nikdy dokonale vyčistit,“ dodal alergolog.

Nezanedbatelným problémem pro naše organismy je daň, kterou člověk platí za dobroty chemicky konzervované, barvené a aromatizované.

Nemoc je vyvolaná i životním stylem

Lidé jsou předurčení k onemocnění hlavně prostřednictvím genů. Zní to poněkud nelidsky, ale chybí to, co bývávalo. Přírodní selekce, výběr.

„Dřív člověk bez inzulínu nepřežil, těžká astmata by neměla šanci. Nyní léky umožní dožít do reprodukčního věku, skoro všem. Tím je možné tuto nemoc, která existuje ve formě genetické informace, neustále předávat dál, jako stále se rozvíjející line, která jde rodem, a kterou si lidstvo sebou nese. Tím se rozšiřuje spektrum lidí, kteří mají genetický sklon k onemocnění. A spouštěcím mechanismem způsob života, co jíme, co dýcháme, jak vůbec žijeme."

"Každý třetí Evropan má nějakou formu alergické reakce. Dýchací, zažívací, kožní. Je to neúprosné. Alergici přibývají opravdu výrazně a není to způsobené jen chemizací. Je daleko více faktorů. Dobře žijeme, stále nasyceni, pořád v teple, jsme zabezpečeni, tím tělo žije bez otužilosti na fyzické stresy, které lidi kdysi pobízely k činnosti. Utíkej, makej. Nyní se stresujeme spíše psychicky. Adrenalin se vyplavuje a mi ho nespotřebujeme. Sedíme a škvaříme se ve vlastní sádle,“ ujistil Jan Koláčný.

Zemědělci zpravidla bývají od rána do večera v pylovém prostředí a tolik alergickými reakcemi netrpí, jako lidé ve městech, kde zůstávají neposekané zaplevelené plochy, které dovolí plevelům vyrůst, vykvést, vytvořit semena a vytvářet stále další pyl.

„Objektivně mají větší aglomerace s větším emisním zatížením jednoznačně vyšší nárůst dýchacích onemocnění, i když to nemusí být jen alergické onemocnění. Toto prostředí napomáhá navozovat spuštění případné alergické reakce. Oproti tomu jsou pohraniční lokality, Krkonoše, Jizerky, Šumava, pro alergiky jednoznačně lepší. Pylové alergeny se vyskytují jen do určité výše a roztoči například ve výšce nad 1500 až 1700 metrů nad mořem nežijí, nevyhovuje jim to,“ potvrdil lékař.

Když se jinde nedaří nastoupí alergolog

„Když má někdo potíž, kterou se nedaří ostatním odbornostem, ať už to je praktik, interna, ORL nebo psychiatrie, dobře zařadit, dostane se obvykle pacient k alergologovi. Může se jednat o únavový syndrom, alergii nebo poruchu imunity či opakované infekty dýchacích cest. Ty se často začnou objevovat u dětí v době, kdy začínají navštěvovat školku. Do té doby byly u mámy v pohodě, přijdou do školky a od října do března jsou nemocné pětkrát až i desetkrát.

Ze začarovaného kruhu kašle a rýmy ani nevyjdou. Jsou při infektu týden doma jakžtakž se zotaví, ale matka má zaměstnání. Tedy za sedm až deset dní vrátí děcko do školky a za tři dny jsou zpátky,“ varoval lékař, druhou odborností pediatr.

Školka je více zařízení pro zaměstnané maminky, než pro tříleté děti, protože bez zdravotních potíží jí podle lékařových zkušeností snáší přibližně jen čtvrtina dětí.

„Všichni ostatní se tam promořují infekty. Když dítě dostane závažnější infekt vyžadující antibiotika a další pomocné léky, tak týden nebo deset dní na zhojení stavu a rekonvalescenci v žádném případě nestačí. Spotřebované protilátky se obnoví ve stejné výši jako před infektem až po zhruba pěti až šesti týdnech ! Když jde dítě do školky za čtrnáct dní, nemůže být v takové kondici, aby další kontakt s infektem zvládlo. Lze říci, že ve školce, kromě rodiny, existuje nejtěsnější vzájemný tělesný kontakt. Vše z ruky do pusy. Tím děti získávají další a další infekty. V tomto případě, kdy po infektech jsou protilátky vyčerpány nebo při poruše jejich tvorby, pak potřebují více než alergologické spíše imunologické vyšetření,“ okomentoval pediatr Jana Koláčný nešťastný vedlejší produkt předškolních zařízení.

Univerzální vakcína neexistuje

Závažná reakce na jed blanokřídlého hmyzu je spíše výjimečná (vzácně také po potravinách), ale dokáže bezprostředně ohrozit život pobodaného. „Alergie a její nejtěžší forma, anafylaktická reakce na hmyzí jed, má více stupňů a liší se. Od anafylaxe smrtící, jež se projeví během několika vteřin až minut a které se nejvíce bojíme, po mírnější. I různou formou otoku přes dva až tři klouby, nebo otok lokální dlouho přetrvávající. Nebo otok přenesený , kdy vosa bodne do nohy a oteče například ret, ucho nebo kořen jazyka“ kategorizoval nepříjemné následky po bodnutí Jan Koláčný.

Základní složení jedu mají vosa, sršeň i čmelák obdobné, včelí má o několik složek více.

Přecitlivělému člověku lékař předepíše pohotovostní balíček s adrenalinovým autoinjektorem a tablety s antihistaminiky i kortikoidy pro urgentní potlačení alergické reakce.

„Klasických anafylaktickým reakcí, při nichž jde o život, je naštěstí málo. Lidi jsou zajišťování tímto balíčkem. Může se stát, že po jedné hrozivé reakci nasleduje reakce mírnější nebo dokonce žádná. Ale i naopak. Po několika mírnějších velmi prudká,“ poznamenal alergolog. Autoinjektor s adrenalinem (podle konstrukce spouštěcího mechanismu pera a jeho výrobce nazývaná Epipen či Anapen) si člověk aplikuje sám. Stačí ho po sundání krytky přitlačit i přes kalhoty na stehno. Vhodné je poučit rodinu a okolí, jak se s nim zachází, aby ho dokázali použít v nouzové situaci v případě pacientova bezvědomí.

Pro urychlení účinků tablet doporučuje Jan Koláčný je rozkousat pro rychlejší absorpci v trávicím traktu. Aby se člověk vyhnul pobodání, nemá jíst venku, chodit bosý a nenosit oblečení s pestrým květinovým potiskem. Také pozor na otevřené láhve s pivem, limonádou.

Trápení s kopřivkou a exémy

Kožní alergické reakce se pohybují na pomezí alergologie a dermatologie. „Projevy kopřivek a ekzémů jsou velkým trápením. Především pro pacienty, ale i pro lékaře,“ připustil Jan Koláčný. Medicína zná osm až deset alergických kopřivek. Například po požití jídla, způsobená chemikáliemi, chladem, mechanickým třením, psychikou „Je velice obtížné vystopovat, co tu kožní reakci spouští,“ přiznal lékař.

Velmi časté atopické ekzémy, jsou geneticky podmíněné. Tuto informaci má v sobě přibližně 20 procent populace. Projev onemocnění obvykle začínává v kojeneckém věku. V průběhu času se rozšiřuje, potom zmírňuje. V dospělosti úplně pomine 80 až 90 procent atopických ekzémů, ale jedinec atopikem zůstává nadosmrti.

„Neví se proč, ale u mužů, u kterých ekzém přetrvá do dospělosti, bývá těžší, než u žen,“ upozornil Jan Koláčný s tím, že určité procento zůstává i v dospělosti, kde přechází do všech ohybů. Kolem očí, pod kolena, zkrátka všude, kde je jemná lidská kůže a kde obvykle tvoří nějaký přehyb.

Vyléčit zcela atopický ekzém nelze, jak vyplývá z jeho podstaty. Veškeré léčebné snahy směřují k jeho zmírnění a uvedení kůže do klidu.

Autor: Ladislav Jerie

14.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies