VYBERTE SI REGION

Angličtinu se učí i miminka tři měsíce stará

Učit angličtinu děti už od tří měsíců? Samozřejmě. Podle odborníků si děti osvojí základy jazyků do sedmi let věku.

3.9.2010 1
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Ilustrační foto.

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Máte li malé děti školního či předškolního věku a uvažujete o tom, že byste jim jako koníčka podsunuli studium anglického jazyka (aby měly v budoucnu trochu náskok), jistě vás zaujme netradiční výuka angličtiny, která probíhá na mnoha místech České republiky a od loňského roku také při Základní škole v Bystřici nad Pernštejnem.

Tato výuka má svoji kolébku ve Velké Británii, její zakladatelkou je britská lingvistka a pedagožka Helen Doronová, a odtud tedy název vzdělávacího programu: Helen Doron Early English (HDEE). Její nadšenou propagátorkou a zakladatelkou pobočky HD v Bystřici nad Pernštejnem je lektorka HD Marcela Tučková.

Jak byste krátce představila výuku angličtiny podle Helen Doronové tak, abyste vypíchla její největší přednosti? Čím zásadním se liší od běžného studia cizího jazyka?

Výuka prochází přes silné pozitivní emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Děti si osvojují cizí jazyk podle stejných principů jako jazyk mateřský, přirozeným způsobem – učí se vše hrou, smíchem, prožitkem, pomocí básniček, říkadel, obrázků, reálných předmětů – při výuce jsou prostě stimulovány všechny smysly. Rovněž se pracuje s interaktivními, velice pěknými učebnicemi, příběhy, a důležité je rovněž to, že vše, co je obsahem knížek, je rovněž nahráno na CD, která jsou obsažena ve výukovém setu. Hodiny angličtiny jsou vedeny v malých skupinkách v maximálním počtu osmi dětí. Výuka zahrnuje nesčetné množství pomůcek. Za tímto typem výuky a tvorbou výukových materiálů je již dvacet pět let zkušeností ve více než třiceti zemích světa. Dnes podle metodiky HD učí angličtinu přes tři tisíce učitelů více než pětaosmdesát tisíc dětí ve třiceti zemích světa. Za pětadvacet let prošlo kurzy více než milion dětí.

Přečetla jsem si, že tři čtvrtiny výuky tvoří již probraná látka, a jednu čtvrtinu nové učivo. Zřejmě platí staré známé „pakování matka moudrosti…“

Přesně tak, jistě znáte křivku zapomínání – už i dětem se toto stává.

Na svých stránkách zmiňujete Tamaru Cenkovou z Psychologické poradny Sluníčko, podle které je důležité začít s výukou cizího jazyka u dětí co nejdříve. Vy jste v loňském roce otevřela pět skupin podle věku dětí. Kolik je nejmladšímu „studentovi“?

Bohužel v současné době nemám skupinku dětí BBS = Baby Best Start (od tří do zhruba dvanácti měsíců), ale nejmladšímu dítěti v kurzech jsou nyní dva roky a začínalo ve věku asi jednoho a půl roku.

Proč je tak důležité začít s cizím jazykem co nejdříve?

Existuje známé heslo používané v současné době pro výuku jazyka: „Čím dříve, tím lépe!“ Tato metoda je, jak jsem již zmínila, zábavná a přirozená forma výuky přiměřená věku dítěte. Dalo by se říci, že je to taková simulace dvojjazyčného prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Do dvou let věku dítěte se v jeho mozku vytvářejí jazyková centra. Podle toho, kolik jazyků se dítě v tomto věku učí, tolik jazykových center se mu vytvoří. Děti, které se současně učí více jazyků, dokáží plynně přecházet z jednoho do druhého, aniž by přitom dělaly příliš velké chyby. Je navíc pravděpodobné, že se další jazyk naučí podstatně rychleji, než by to zvládlo dítě, které mluví od narození jen jedním jazykem. Pokud se tomu děti věnují pravidelně a systematicky, mohou se učit libovolný počet jazyků. Jazyk bývá v tuto dobu spojen s dospělým, se kterým dítě komunikuje. Protože ve většině případů mluví s dítětem jako první matka, říká se „mateřský jazyk”. Nabytí jazykových znalostí patří mezi nejkomplexnější schopnosti, které si člověk na začátku svého života osvojuje. Zatímco však mnoho dospělých vnímá učení se jazyků jako namáhavé a náročné, pro děti je to jen hra. Je prokázáno, že kritickým obdobím pro osvojení si jazyka, ať už mateřského, nebo cizího – je věk od narození zhruba do sedmého roku života. Batolata a malé děti nevnímají žádné cizí řeči. Melodii, rytmus a strukturu jazyka se učí ještě dlouho předtím, než jsou vůbec schopna mluvit. Děti se simultánně učí všechny úrovně jazyka – prozodii (rytmus, přízvuk a intonaci), fonetiku (zvuky řeči), fonologii (zvuky řeči ve smysluplných celcích), morfologii (slovní konstrukci), syntax (větné struktury) i sémantiku (význam slov).

Dalo by se tedy říci, že pokud dítě začne s cizím jazykem do svého sedmého roku, má mnohem větší šanci dorozumět se jím a začít ho používat jaksi mimochodem?

Stejně jako se děti naučí bez jakýchkoli jazykových hodin svou mateřštinu, včetně správné výslovnosti a i složité gramatiky, je pro ně také výuka cizích jazyků a učení řeči přirozenou součástí vývoje. Do sedmi let věku jsou všechny vjemy související s řečí a jazyky ukládány do stejné oblasti mozku. Po uplynutí tohoto období se pro jednotlivé jazyky utvářejí různé sítě neuronů a při jejich používání je nutné mezi nimi „přepínat“. I tehdy se samozřejmě cizí jazyk naučit dá, je ovšem daleko obtížnější dosáhnout úrovně rodilého mluvčího, zejména v oblasti výslovnosti. Přední jazykovědci proto doporučují začít s učením další řeči – vedle mateřské – tak brzy, jak je to jen možné. Výuka u dítěte prochází přes silné dětské emoce, které jsou důležité při jakémkoli učení. Jan Amos Komenský měl pravdu, když říkal „škola hrou“. Výhodou toho, že se dítě začne učit cizí jazyk velmi brzy, není jen jeho znalost. Vědci zjistili, že lidé, kteří mluví od dětství dvěma jazyky, mají více šedé hmoty mozkové, na níž závisí paměť a inteligence. Došli tedy k závěru, že učení jazyků od dětství má vliv na vytváření této hmoty, a tudíž na rozvoj celkové inteligence. Studie dokázaly, že děti vychovávané v dvojjazyčných domácnostech mají větší mentální kapacitu, lépe udrží pozornost a dovedou lépe plánovat budoucnost. Tyto schopnosti mohou později v životě znamenat důležitou výhodu například ve škole i později na trhu práce.

Můžete říci, kde se nachází centrum tohoto vzdělávacího programu a na kolika místech v ČR mohou děti studovat angličtinu s HD?

Hlavní centrum HD se v současné době nachází v Izraeli, kde teď Helen Doronová žije, další centra jsou prakticky po celém světě, jen v ČR jich je spousta, prakticky v každém kraji najdete nějaké. Hlavně v blízkosti velkých měst jako je Praha, Brno, Ostrava…

Je zájem o tuto formu studia velký? Otvírají se nové pobočky? Kolik jich je na Vysočině?

Zájem je poměrně velký, stále se otevírají nová centra, přibývá lektorů, dětí… Na Vysočině jsou zatím jen dvě – Jihlava, a naše pobočka v Bystřici nad Pernštejnem.

Bylo rozhodnutí pustit se do poměrně rozsáhlého projektu a vytvořit centrum HD v Bystřici složité? Co vás k tomu vedlo – právě v Bystřici?

Rozhodování to bylo těžké, přece jen toto už není jen učení, ale velká dávka organizace, ekonomických, propagačních a manažerských záležitostí mimo. Bystřice nad Pernštejnem také není velké město jako například Brno nebo Praha. Vyučovala jsem tady na gymnáziu, ve firmách, ale ty malé spontánní rozjařené tvářičky právě těch menších dětí mi chyběly. Nechtěla jsem také opouštět už rozběhnutý projekt a vyřadit se ze sítě lektorů HD.

V loňském roce jste zvládala (mimo přednášek na gymnáziu v Bystřici a lektorování firemních kurzů) výuku všech pěti skupin sama. Jak to vidíte letos? Udrží se stávající počet skupin, nebo počítáte s jeho zvýšením? Hodláte přibrat někoho do týmu HD?

To je pravda, v loňském roce jsem překonávala sama sebe – učila jsem mnoho hodin na gymnáziu, převážně angličtinu a konverzace, připravovala jsem studenty na mezinárodní certifikáty z angličtiny a celkově zaštiťovala tento projekt, v čemž hodlám i nadále pokračovat. Dále jsem na gymnáziu vedla kurzy angličtiny pro veřejnost, vedla firemní kurzy angličtiny a němčiny, sem tam jsem něco překládala a souběžně s tímto rozjížděla a vedla sama výuku Helen Doronové. Jsem prostě takový aktivní člověk. O rozšíření týmu uvažuji.

Co vůbec obnáší stát se učitelem ojedinělé výuky HD? Centrum HD si zřejmě pečlivě vybírá svoje budoucí učitele. Můžete přiblížit rozsáh jejich školení, kritéria úspěšného absolvování a finanční náklady?

Vzdělávání je posláním, a každý z učitelů HD má v sobě stále kousek duše dítěte, proto jsou hodiny HD tak zábavné. Učitelé si s dětmi hrají, skotačí, malují, zpívají… Kandidáti na učitele jsou pečlivě vybíráni. Základním předpokladem je nejen mimořádná znalost angličtiny, ale také osobnostní předpoklady: radost a nadšení z práce s dětmi, vynikající komunikační schopnosti a ochota se dále vzdělávat. Každý nový učitel je povinen se zúčastnit úvodního týdenního školení, kde prokáže své znalosti angličtiny a je mu představena metodika HD. Během tohoto psychicky i fyzicky náročného týdne si každý kandidát několikrát vyzkouší, jak učit angličtinu dle HD, aby byla zábavná, hravá a pro děti pochopitelná. Po úspěšném absolvování týdenního školení se kandidát stává certifikovaným učitelem HD. Tím ovšem vzdělávání nekončí. Pro každou další úroveň kurzu, kterou bude učitel vyučovat, je proškolen jedno- až dvoudenním školením. Ani to však není všechno. Učitelé jsou k dalšímu vzdělávání smluvně vázáni a navštěvují i jiné tematické semináře – choreografie k písničkám, jak vyprávět pohádky, ale i semináře týkající se komunikace s rodiči. Co se týká financí, tak první pětidenní školení je celkem nákladná záležitost, která se řádově pohybuje v desetitisících. U ostatních školení už zůstáváme v řádech tisíců. Konkrétní částky se ale také pohybují v závislosti na kurzu eura.

Zaplacení takového kurzu rodiči také pravděpodobně není levná záležitost. Kolik stojí jedna hodina, případně roční kurz s HD?

Otázka financí je vždy a ve všech sférách všeobecně „obšírná“ věc, ale když si představíte to nesčetné množství pomůcek, interaktivní materiály (knížky, pracovní sešity, omalovánky, knížky s příběhy), to vše doplněné poslechovými CD, a takovouto celkově velice akční výuku v malých skupinkách, aby se na každého dostalo, k tomu dlouholetá odzkoušená praxe – nabídne vám někdo něco podobného? Ceny kurzů jsou různé. Děti jsou podle věku a schopností rozděleny do skupin, kurzů. Každý kurz má svůj počet hodin, lekcí; podle toho se odvíjí cena, která již zahrnuje i výukové sety. Cena hodin se u jednotlivých učitelů a center HD může lišit, stanovena je ale minimální hranice, která je 170 korun za hodinu nebo lekci. Uvážíme li, že s dětmi se mohou účastnit výuky i rodiče, čemuž většinou tak je, tak se za tuto cenu učí angličtinu od začátku v podstatě dva lidé, a pokud máte představu, kolik stojí v dnešní době kvalitně vedená hodina cizího jazyka…

V souvislosti s financemi mě ještě napadá: pokud dítě onemocní, je možné ztracenou hodinu angličtiny nějakým způsobem nahradit?

Samozřejmě, vždy nabízím možnost si zameškanou hodinu či hodiny nahradit v jiné souběžné skupince, to znamená, že pak chodí rodiče s dětmi na hodinu angličtiny dvakrát týdně do té doby, než si hodiny nahradí.

Začátkem srpna se konal také dětský tábor s angličtinou pod vaším vedením ve Víru. To je také součástí filozofie společnosti HD, nebo je to čistě váš nápad a vaše iniciativa – uspořádat tábor s výukou angličtiny?

Zúčastnily se ho děti od zhruba dvou do čtrnácti let z Bystřice nad Pernštejnem a okolí, Náchoda a Hradce Králové. Menší děti samozřejmě za doprovodu rodičů. Jelikož se hodiny většinou na dobu prázdnin přeruší, tak je v této době prostor na organizaci nějakého toho prázdninového pobytu či víkendu s angličtinou, ale není to povinností, takže opravdu záleží na iniciativě každého centra a učitelů HD, zda se rozhodnou tuto možnost využít a chce se jim do toho, protože opravdu ne každý je takovým nadšencem.

Byly děti s táborovým programem spokojené? A kolik času tam strávily učením angličtiny?

Program tábora si rovněž vytváří každé centrum, lektor sám. Tento pětidenní tábor zahrnoval velmi pestrý program aktivit spojených s angličtinou. Kromě výukových hodin v dopoledních hodinách se rovněž nacvičovala anglická divadla jednotlivých skupin (celkem čtyři věkové skupiny kurzů HD). Dále si mohly děti vyzkoušet spoustu her, soutěží, výprav a všeho, co k táborům neodlučitelně patří. Myslím, že se dětem tábor líbil a užily si ho stejně jako já a ostatní lektorky a vedoucí. Jsem ráda za tuto účast a budu se opět těšit v příštím roce.

Co byste poradila nebo vzkázala rodičům, kteří nad angličtinou s HD mávnou rukou s tím, že je její výuka v tak raném věku zbytečná, případně příliš nákladná? Existuje například možnost zaplatit dítěti kurz ve splátkách?

Já běžně nabízím rodičům možnost dvou, tří, případně i čtyř splátek. Zároveň však vím, že tuto možnost rodičům nenabízí každý. Co bych vzkázala takovýmto rodičům? Snad jen to, co je opravdu velice důležité pro ucelený obraz o této metodě, a tím je ukázková hodina zdarma.

Helen Doron(ová):

H – hravá, E – efektivní, L – lákavá, E – emotivní, N – názorná, návyková (návyková – děti i rodiče baví, písničky obsažené na CD jsou opravdu velice nakažlivé, návykové), D – domácí (malé skupinky, rodinné prostředí), O – osobnostní (velice závisí na osobnosti učitele – citlivý přístup zkušeného pedagoga, který ví, jak pracovat s dětmi, dokáže je povzbudit, motivovat a nadchnout tak, aby se na hodiny těšily, je s nimi kamarád, důležitá je také výborná znalost jazyka), R – raná, O – osobitá (výuka je opravdu neobyčejná a směřuje k individualitě, osobnosti každého dítěte), N – návazná, nedílná (tato metoda nabízí návaznou výuku angličtiny dětí od tří měsíců do čtrnácti let, a zřejmě si už v dnešní době každý uvědomuje angličtinu, tento cizí jazyk, jako nedílnou součást současného i budoucím pracovním, osobního života)

DANA GREGOROVÁ

Autor: Eva Drdlová

3.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies