VYBERTE SI REGION

Anna Koleková: V životě jsou horší věci než parkinson

V Ostravě v úterý vyvrcholily Evropské dny handicapu. Křišťálový kamínek převzali lidé, kteří se dlouhodobě věnují handicapovaným.

11.10.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Babej Ivan

Dvaašedesátiletá Anna Koleková v úterý odpoledne ještě netušila, že o pár hodin později převezme za dlouhodobou pomoc handicapovaným ocenění Křišťálový kamínek v rámci Evropského týdne handicapu.

Do Ostravy se z Karviné vypravila, protože byla jednou z více než čtyř desítek nominovaných osobností z celé republiky. Trochu smutná, protože ji na tu slávu nemohl doprovodit manžel, který se právě v době našeho hovoru probouzel z narkózy v nemocnici. Ale také trochu natěšená, protože už jen to, že ji někdo na ocenění navrhl a že se dostala do užšího výběru, jí dopřávalo pocit, že svou práci pro ostravský Klub Parkinson nedělá nadarmo.

„První projevy nemoci se objevily před devíti lety. Pracovala jsem jako účetní. Pořád mě pobolívala ramena a trochu se mi třásla pravá ruka. Později jsem už nemohla ani psát," vrací se v myšlenkách do doby, kdy šla k lékaři a ten jí řekl, že to má od páteře.

Anna KolekováTeprve zubařce, ke které chodila, se něco nezdálo v pořádku. „Když jsem seděla v křesle, tak jsem jí řekla, že se mi sice klepe ruka, ale nebojím se. Ona mi odpověděla, že to pozoruje už dva tři roky, a ptala se, jestli se s tím neléčím." Tak se dostala do ostravské nemocnice Fifejdy, kde jí po nezbytných vyšetřeních sdělili diagnózu Parkinsonova nemoc.

„Když jsem se to dozvěděla, byla jsem z toho dost špatná. Ale pak jsem si řekla, že v životě jsou horší věci. Na umření to není, tak jsem se rozhodla, že to musím nějak překonat."

Pak pátrala na internetu po informacích o své nemoci a objevila, že v Ostravě existuje Klub Parkinson.

„Když jsem tam poprvé přišla a viděla kolem sebe lidi, kteří jsou v daleko horším stavu než já, tak mě to povzbudilo. Manžel si myslel, že mě to položí, ale já si naopak řekla: Tobě vlastně nic není. Musíš těm lidem nějak pomáhat."

V té době měl klub sotva pár členů. Paní Anna se, ještě se dvěma kolegyněmi, pustila do práce nejprve připravovala svačinky na pravidelná setkání.

„Do klubu jezdí lidé z dalekého okolí z Opavska, Ostravice, Karviné, od Krnova. Většinou to jsou starší lidé," vysvětluje.

Na to se nabalovala další činnost. Pomáhala s organizováním cvičení, přednášek, rekondičních pobytů, sportovních her Parkinsoniád a také návštěv u parkinsoniků, kteří nemohli do klubu docházet. Psala na všechny strany o dotace. Načas mu také předsedala. Klub se rozrůstal a nyní je se 240 členy největší v republice. Jeho členové spolupracují také s obdobnými organizacemi na Slovensku a v Polsku. Klub Parkinson sídlí ve Vietnamské ulici v Ostravě-Porubě.

„Jsem optimista. Já tu nemoc házím za hlavu. Velmi mě drží rodina. Manžel ani děti mi nedávají najevo, že jsem parkinsonička. Mají se mnou trpělivost a pomáhají mi. Každý ale takové štěstí nemá," dodává.

K tématu

Spolu s Annou Kolekovou ocenění dostaly i další osobnosti. A také sportovec na vozíčku

Libuše Gajdová pracuje téměř patnáct let v ostravském pobytovém zařízení pro osoby se zdravotním postižením Domov na Liščině. Se svými svěřenci se věnuje muzikoterapii a multismyslové terapii snoezelen. Velmi oblíbené jsou její hodiny s africkými bubny, na jejichž základech vznikla před šesti lety hudební skupina Rytmy, kterou paní Gajdová vede a úspěšně spolu vystupují v České republice i Polsku. Své klienty zapojuje také do aktivit Knihovny města Ostravy seznamují se s počítači, půjčují si knihy, audiovizuální nahrávky, navštěvují koncerty a výstavy. Stejně jako paní Koleková byla oceněna za dlouhodobou práci a mimořádné výsledky ve prospěch osob s handicapem.

Za dlouhodobé prosazování práv občanů se znevýhodněním v evropském kontextu převzala kamínek Libuše Ludíková, děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc. Její přednášky a odborná vystoupení, které realizuje na konferencích a sympoziích v evropských městech, výrazně podporují práva handicapovaných osob.

Heřmana Volfa potkalo před sedmi lety osudové zranění páteře. Díky svému odhodlání, podpoře rodiny a přátel se ke sportu po necelém roce od úrazu vrátil. V letech 2009 až 2012 uskutečnil na kole cesty do čtyř světových stran, vždy na podporu znevýhodněných lidí, a také jako propagaci aktivního života s handicapem. V loňském roce založil občanské sdružení Cesta za snem, pod jehož hlavičkou pořádá akce na podporu dětí s amputacemi.

Autor: Iva Mušálková

11.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies