VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Biopotraviny jako trend: Jak zdravé jsou?

Co jsou biopotraviny, nevěděla ještě před čtyřmi lety více než polovina dotázaných – uvádí se v zprávě o průzkumu trhu. Část oslovených říkala, že zrní a sójové maso nejí. Dnes se situace obrátila: biopotraviny získávají na oblibě a zemědělcům nabízejí zajímavé řešení nynějších problémů.

21.2.2011
SDÍLEJ:

Počet českých výrobců biopotravin se zvyšuje a sortiment českých biopotravin tak rychle narůstá. Jen za první pololetí roku 2008 přibylo více než 120 nových výrobců biopotravin. Vyplývá to z aktuálních údajů, které má k dispozici ministerstvo zemědělství.Foto: DENÍK/Miroslav Kucei

Co říkají paragrafy

Biopotravinami jsou produkty vyrobené ze surovin, které pocházejí z ekologického zemědělství, a to za podmínek uvedených v zákoně číslo 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství. Na takové potraviny musí být vydáno osvědčení o původu.

Biopotraviny jsou opatřeny nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a příslušnou značku mohou používat pouze ti producenti, kteří pravidelně procházejí certifikačním procesem ministerstva zemědělství, respektive jím založené organizace Kontrola ekologického zemědělství.

Spotřebitelé už v současné době většinou vědí, že konzumací biopotravin chrání vlastní zdraví i životní prostředí. Biopotraviny totiž mají vyšší výživnou hodnotu (vyšší obsah vitaminů, zejména C a E, i vyšší obsah minerálních látek). Ekologicky pěstovaná zelenina má až o polovinu nižší obsah dusičnanů a pokud jde o pesticidy, v porovnání s konvenční zeleninou jich obsahuje až o devadesát procent méně.

Pokus o přežití

Jedním z úspěšných „biozemědělců“ je Tomáš Soška, jednatel společnosti Vitaminátor v Sosnové na Opavsku. Při setkání v agrární komoře nám vyprávěl: „Naše rodina se přistěhovala do Sosnové jako první v roce 1921 a hospodařila tam až do obsazení Sudet v roce 1938. Vrátila se pak až po válce.“

Další přestávka v hospodaření trvala od roku 1948 do roku 1993, kdy rodina dostala statek opět zpátky, ale ve špatném stavu. Po smrti otce hospodaří Tomáš Soška na 125 hektarech půdy, z toho je 75 hektarů sadů obdělávaných v ekologickém režimu. Tvrdou prací obnovil provoz statku, jehož hlavní činností bylo a je sadařství.

„Od změny systému v roce 1989 u nás zemědělství ztrácí postavení – a hospodařit na malém nejde. Proto jsme jako pokus o holé přežití začali vyrábět surový pasterizovaný mošt pod značkou Vitaminátor,“ říká Tomáš Soška.

Výsledkem tohoto snažení je skvělý přírodní nápoj, vyrobený bez stabilizátorů a barviva.

Čisté ovoce se rozdrtí a pak vylisuje. Filtrací se zbaví hrubé nečistoty, zahřeje se na pasterizační teplotu a naplní do obalů. A to vše v přívěsu za nákladním autem s kapacitou půl tuny zpracovaného ovoce za hodinu.

Mobilní moštárna jezdí teď nejen k ovocnářům v různých částech České republiky, ale také do sousedního Polska a na Slovensko, kde je o ni rovněž zájem. „Mnohdy nám lidé nevěří, že si prý pořád stěžujeme. Ale naštěstí se situace mění, naši šanci vidím v produkci biopotravin, “ řekl nám Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov v příměstské části Jihlavy.

Tento názor podepírá dvacetiletou zkušeností: „Podnik jsme založili v roce 1991, v areálu statku jihlavské Střední odborné školy. Od roku 1999 je farma certifikována čili uznaná za podnik ekologického zemědělství. Naše činnost je pestrá, každý rok pěstujeme asi dvacet druhů plodin. Kromě toho chováme prasata, krávy, ovce a koně. Kvalita chovu a pohoda zvířat jsou naší nejvyšší prioritou. V zájmu co nejnižšího stresu jsme letos dostavěli vlastní jatka. Nabízíme teď mnoho vlastních produktů, u nichž dbáme na nejvyšší kvalitu zpracování. Maso musí dobře vyzrát. Zříkáme se používání umělých přípravků – i těch, které jsou povoleny – a snažíme se o soulad s přírodou.“

Šance udržet se

Mezi zdejší speciality patří salám uherského typu, vyráběný z vepřového a hovězího biomasa. Mořská sůl v něm dostává přednost před dusitanem sodným, který se v jiných státech přidává do biovýrobků běžně, kvůli trvanlivosti. Novinkou je pak kančí „biolovecký“ salám.

„U nás se vše točí kolem ceny, kvality a zdraví,“ říká Josef Sklenář.

„V uvozovkách dobrý potravinářský technolog dokáže ze sto kilogramů kýty vyprodukovat sto osmdesát kilogramů šunky na pizzu. Ovšem když použijeme metrický cent biokýty my, tak náš konečný výrobek váží asi osmdesát pět kilogramů. Tady vidíte ten obrovský rozdíl. Ale chceme uspět a dokázat, že ekologické hospodaření je perspektivní.“

Podle jeho slov je farma životaschopná jen proto, že majitelé se důsledně snaží o snížení výrobních a režijních nákladů.

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství počítá s tím, že v příštích pěti letech se výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu zvýší na patnáct procent a podíl biopotravin na českém trhu stoupne na tři procenta. V současnosti dosahuje tento podíl jedno procento.

Zároven by se měl zvýšit i podíl českých bioproduktů, a to na šedesát procent celkové konzumace. Dnes se jich většina dováží.

„Jednou z možností, jak podpořit české biopotraviny jsou odbytová místa lokálního charakteru, kde by pěstovatelé nabízeli tyto zdravé produkty,“ míní ministr zemědělství Ivan Fuksa.

Dalším záměrem je zvýšit rozlohu orné půdy na celkové ploše ekologického zemědělství. Nyní je jí asi jedenáct procent, do pěti let by se tento ukazatel měl zdvojnásobit.

Zemědělství šetrnému k přírodě pomáhají například dotace z Programu rozvoje venkova.

Zatímco v roce 1998 dostali „ekorolníci“ jako dotaci na plochu zhruba 48 milionů korun, v roce 2009 šlo o 981 milionů.

Doplňující informace

Potraviny s přívlastkem „bio“ nesmějí být vyrobeny za použití hnojiv minerálního původu, hormonů, pesticidů a geneticky změněných organismů. Nemohou obsahovat přídatné látky používané v potravinářství (označované písmenem E a příslušným číslem), stabilizátory, pojivo a jiné podobné látky. V České republice hospodaří v současnosti asi 3500 ekologických zemědělců. Přibývá také výrobců biopotravin, přičemž v této oblasti působí asi 650 podniků.

KAREL SEDLÁČEK

21.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

6

Málem zemřel a stále není z nejhoršího venku

Sněm hnutí ANO 2017
8 7

Opozice i ČSSD kritizují Babišův projev na sněmu ANO

Masopust v Roztokách u Prahy skončil v šapitó

Dvacátý ročník masopustu v Roztokách u Prahy skončil v šapitó. Celý průvod absolvovalo asi 2000 lidí, ale celkem se jich zúčastnil až dvojnásobný počet. Zájem stoupá nejen při samotné akci, ale zapojuje se i stále více dobrovolníků, kteří se podílejí na přípravách, řekla Martina Macurová ze Sdružení Roztoč. Sdružení se podílí nejen na organizaci masopustu, ale také i řady dalších kulturních akcí v Roztokách.

AKTUALIZOVÁNO

Policie při pátrání v okolí výbuchu v Poličce nalezla kus munice

Policisté při dnešním pátrání v okolí vybuchlé továrny v Poličce na Scvtavsku nalezli jeden kus munice, zároveň zmenšili pásmo kolem vstupu. Pátrání bude pokračovalo do setmění. Série čtvrtečních explozí v hale v areálu Polišských strojíren zranila 19 lidí, z toho tři vážně.

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Zhruba tisíc lidí se podle policejního odhadu sešlo dnes po poledni na Václavském náměstí. Demonstrují proti elektronické evidenci tržeb a vrchnostenskému způsobu vládnutí politiků. Shromáždění uspořádaly Asociace podnikatelů a manažerů (APM), Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou a hnutí Radostné Česko bez EET. Podobnou demonstraci uspořádali stejní organizátoři už začátkem prosince, kdy se jí zúčastnilo několik stovek lidí.

Zima českých atletů: Svoboda boxuje, Helcelet medituje

Před lety se ho ptali: „Peťane, nechceš zkusit box?" Petr Svoboda se tomu vysmál. Nechápal, proč by měl překážkář boxovat. „Co je to za komedii?"

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies