VYBERTE SI REGION

Bydlení s tchyní: Může být kamarádkou, ale i sokyní

Boj s tchyní ve společné domácnosti se nedá vyhrát. Pokud vám matka partnera denně dává najevo, že paní je tu ona, nastal čas odstěhovat se. A to i za cenu vyšších nákladů.

13.5.2010 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Jak se vyhnout problémům s tchyní? Vezměte si sirotka. Právě tuhle lakonickou radu nabízí s úsměvem psycholog Tomáš Novák z brněnské manželské poradny.

„Spolu s partnerem, kterého jste si zvolili sami, jste totiž dostali i nevyžádaný bonus: jeho rodinu,“ vysvětluje odborník na manželství.

Vtipy o tchyních jsou oblíbené především mezi muži, daleko větší stres v takovém soužití, pokud se nevydaří, však prožívají ženy. „To je logické. Svého zetě mohou matky partnerek z mnoha důvodů respektovat, nebo i obdivovat, mezi manželkou a tchyní však sehrává roli žárlivost a nepřiznaný boj o muže, respektive o syna,“ vysvětluje psycholog Tomáš Novák.

Společná domácnost

Soužití s partnerovými rodiči v jedné domácnosti nabízí mnohá pozitiva. Dva pokoje v tchánově rodinném domku vyjdou levněji než pronájem či dokonce koupě vlastního bytu, děti má stále kdo pohlídat, babička s dědečkem pro ně navíc představují důležitý zdroj informací, nakoupit může jít ten, kdo má právě čas a náklady na společné večeře jsou logicky nižší.

Když se ovšem tchyně rozhodne dokázat, že domácí paní je tu výhradně ona, pro mladší ženu brzo nevýhody společného soužití převáží nad výhodami. „Pokud bitva probíhá v rámci jednoho domu nebo dokonce bytu, rada je v takovém případě jediná: obětovat pohodlí i nízké náklady na společnou domácnost a odstěhovat se do vlastního,“ zdůrazňuje Tomáš Novák.

A pokud to z objektivních důvodů není možné, je nutné alespoň přesně vymezit, které prostory jsou společné a kde je hraniční čára soukromí obou rodin, kam smí druhá strana vstoupit jen na pozvání. Souboje snachy s tchyní se většinou odehrávají před kuchyňskou linkou, případně nad žehlicím prknem nebo dětskými úkoly.

Tchyně ví nejlépe, jak uvařit svíčkovou, vyžehlit košili nebo přimět vnuka, aby nedělal gramatické chyby. Málokterá žena však dokáže každý den přijímat byť i dobře míněné rady, navíc když o dobré vůli druhé strany může často oprávněně pochybovat.

Jak věšet prádlo

Své o tom ví Věra, matka dvou synů školního věku. „Když se rodina mého muže rozhodla, že nám přenechá k bydlení velkou chatu, a dokonce nám pomůže s průběžnou přestavbou na rodinný dům, nastalo mi peklo. Tchyně přijížděla každý víkend, a já měla stažený žaludek už od čtvrtečního večera. Dávala si tu práci, že po mně dokonce i převěšovala prádlo na šňůrách, prý to dělám špatně. Běda, když si některý ze synů třeba rozbil koleno nebo vymkl kotník. V tu chvíli jsem byla špatná matka: podle jejích slov jsem to měla předvídat.“

Věru tak nakonec paradoxně potěšil menší úraz jednoho ze synů, který se stal právě v době, kdy ho hlídala tchyně: „Bylo mi ho samozřejmě líto, ale škodolibou otázku, jak je možné, že to nepředvídala, jsem si nenechala ujít.“

„Mamánky“ nebrat

V konfliktu mezi svou ženou a svou matkou má muž podle psychologa Tomáše Dvořáka stát vždy na straně své partnerky. Problém však je, pokud takovým mužem je takzvaný „mamánek“.

Hovorová čeština tak označuje ty, kteří do pětadvaceti či třiceti let plně využívali rodinný servis, možná přispívali do rodinného rozpočtu menší částkou (a někdy ani to ne), ale jinak se o provoz domácnosti nemuseli vůbec starat. Rodiče, především matka, se o všechno postarali za ně. Nyní očekávají ten samý servis od své ženy – a pokud ho nedostanou, běží si stěžovat své matce.

„Takových typů v posledních letech přibývá, už zhruba před třiceti lety však před nimi varoval populární psychiatr Miroslav Plzák,“ říká brněnský psycholog Tomáš Novák.

Jediné jeho doporučení zní: takové muže si nevybírejte. Pokud váš partner potřebuje i ve svých čtyřiceti letech ke každému rozhodnutí souhlas své matky a o každém vašem činu poznamená, že maminka by to udělala jinak, nemůžete očekávat, že se situace někdy změní ve váš prospěch.

Dříve a nyní

Archetyp obávané tchyně není nový. Musíme se vrátit nejméně o sto let zpátky, do doby, kdy se působiště ženy omezovalo více méně pouze na domácnost. Právě v ní však byla neomezenou vládkyní, a pokud syn přivedl do domu nevěstu, dala jí stávající paní svou dominantní pozici jasně znát. Většina dnešních tchyní však už nepovažuje kuchyni za svůj výlučný prostor a úklid už dávno není ani pro starší ženy jedinou náplní života. Mají svůj život, svoje koníčky, svoje přátele, mnohdy i svoji práci, a právě proto si nepotřebují dokazovat, že vaří lépe než jejich snachy.

Ani přátelství s mladšími ročníky už neshledávají nepatřičným a právě proto se mohou stát cennými rádkyněmi. Dobré rádkyně totiž svá doporučení nikomu nevnucují. Na druhou stranu nelze počítat s tím, že si pokaždé najdou čas na hlídání vnoučat. Možná, že s tchyní vycházíte dobře, nevíte si však někdy rady s tchánem. „Jezdili jsme na chalupu manželových rodičů často, a vždycky jsme s nimi bez problémů vycházeli,“ vzpomíná Markéta.

Až jednou čtyřletá Markétina dcera shodila ze stolku porcelánovou vázu s naaranžovanou květinou. Střepy všude kolem a vylitá voda na koberci manželova otce natolik vytočily, že holčičku seřval zcela nebývalým způsobem. Jeho výbuch nevyděsil jen malou dívenku, ale i Markétu. Ta si však naštěstí zachovala chladnou hlavu. „Klárko, nebreč. To je jen děda Herodes,“ hodila na tchána výmluvný pohled. Markéta ale od té doby ví, že rozčilenému tchánovi je lépe uhnout z cesty.

Můžete narazit ještě na jeden problém, a to jak svého tchána a tchyni oslovovat. Tradiční „maminku“ a „tatínka“ má mnoho lidí vyhrazeno pro vlastní rodiče, tykání a oslovování křestním jménem některým rodinám nevyhovuje. Mnoho lidí se proto přímému oslovení vyhýbá. A to minimálně do narození prvního dítěte, potom se z tchyně a tchána stává automaticky „babička“ a „dědeček“. Jasno do oslovení ale může vnést partner, pokud se svých rodičů sám zeptá, jak by si přáli být nazýváni.

Jak přežít vztahy

Ujasněte si pravidla.

Především pokud žijete v jednom domě nebo dokonce v bytě, musí být zcela jasné, kde jsou hranice soukromí – a to jak vaší rodiny, tak i rodiny partnerových rodičů.

Pokud není možné dohodnout se na hranicích, odstěhujte se. Vyšší náklady a méně pohodlí za klid v rodině stojí.

Pozor na „mamánky“ – tedy na muže, kteří až do svatby nevytáhli z rodičovského zázemí paty. Je možné, že s vámi jen vyměnili jednu pečovatelku za druhou, navíc vaše kvality nepřestanou s kvalitami své matky srovnávat.

Z opačného pohledu: moderní tchyně mají svůj vlastní život. Není jejich povinností vám pomáhat, nemusejí být například vždy po ruce, když potřebujete pohlídat děti. Vše je otázkou dohody.

Autor: Martina Šrámková

13.5.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový šéf hradního protokolu: Návštěvu Bílého domu už začínáme chystat

ROZHOVOR – Miroslav Sklenář nahradí ve funkci vrchního protokoláře Jindřicha Forejta. Deníku při té příležitosti poskytl rozhovor. Hovoří v něm o svém vztahu k prezidentu Miloši Zemanovi i o plánované návštěvě USA. Rezignace Forejta ho prý nepřekvapila.  

Zmlátil dvě ženy. Zdržely jej ve prý ve frontě u pokladny

Pardubice - Z výtržnictví obvinila pardubická policie 47letého muže, který měl zmlátit dvě ženy. Jednu vážně zranil.

Bugatti už prodalo 220 nových Chironů. Kupci na auto mohou čekat i tři roky

Od představení modelu Chiron v březnu letošního roku už automobilka Bugatti našla kupce pro 220 exemplářů tohoto nástupce legendárního Veyronu. Z auta se však zatím raduje jediný zákazník, všichni ostatní ještě musejí čekat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies