„DNA vakcíny na rozdíl od těch dnešních neobsahují antigeny, tedy bílkovinné molekuly vyvolávající imunitní odpověď, ale přímo molekuly DNA. Kroužek DNA se musí vpravit do těla a dostat se do buněk, kde vnikne do jádra. Tam odstartuje tvorbu antigenu, proti němuž imunitní systém zasáhne," přibližuje vedoucí projektu Michal Šmahel. Díky vakcíně tedy imunitní systém rozpozná nádorové buňky od zdravých a zlikviduje je.

Aby byla účinnost vakcíny co největší, skládají ji vědci 
z různých kousků DNA, takže vytvoří nový, takzvaný chimérický gen. Efektivitu zvyšují také způsobem vložení DNA do těla. Zjistili totiž, že pokud použijí takzvanou genovou pistoli, je účinnost stokrát vyšší než u klasické vakcíny.

Jak tedy celý proces vypadá? Nejprve vědci sestaví DNA kroužek a vpraví ho do bakterií, kde se namnoží. Následně DNA vyextrahují, protože jsou ale kroužky příliš malé a tkání by prošly, odborníci ho navážou na zlaté kuličky. Ty pak v roztoku naberou do trubičky a ve speciálním přístroji zařídí, aby se DNA kroužky nalepily na vnitřní stranu. Trubičku nastříhají na malé kousky, které vloží do bubínku pistole natlakované heliem. Výstřel do tkáně je na rozdíl od klasické vakcinace bezbolestný a nepoškodí kůži.

Zlikviduje buňky

Nově vyvíjená metoda sice nemá sama o sobě sílu, aby nádor zlikvidovala, měla by však doplnit radioterapii či chemoterapii v tom, že zabrání návratu rakoviny. Poté, co je nádor zničen, totiž může dojít k tomu, že se po čase znovu probudí rakovinné kmenové buňky a kvůli mutaci mohou znovu vyvolat onemocnění. „Současné terapie kmenové nádorové buňky neumí zlikvidovat. To bychom nyní mohli změnit my – pokud nádor pomocí stávající terapie zlikvidujeme, DNA vakcínou můžeme zničit kmenové nádorové buňky," říká Šmahel, který na výzkumu dělá už 
15 let.

DNA vakcína by mohla pomoci také těm, kdo jsou doživotně závislí na lécích – například lidem s myeloidní leukémií.

„Dnes přežívá mnohem více pacientů, cena za léčbu tak roste, což je v našem systému 
s paušálními cenami problém. Když nám finance dojdou, skončíme s léčbou, anebo musí přijít na řadu vědci, kteří to vyřeší trvale," podotýká náměstek hematologického ústavu profesor Jan E. Dyr. Právě DNA vakcína by přitom mohla zařídit, že lidé, jimž by se bez léků nemoc vrátila, by mohli díky vakcinaci medikaci trvale vysadit.

I když lékaři z Ústavu hematologie a krevní transfuze dokážou nádorové buňky u myší zlikvidovat DNA vakcínou téměř na sto procent, u lidí má bohužel aplikace několik zásadních komplikací. „U myší pracujeme s idealizovaným modelem, který neodpovídá přesně průběhu u lidí. Nádory navíc mají tendenci se časem vyvíjet tak, aby se ubránily imunitnímu systému – mutují a získávají odolnost," vysvětluje Michal Šmahel.

U lidí zatím studie, u zvířat už výsledky

Navzdory překážkám ale už nyní probíhá na světě celkem 812 studií na pacientech. A i když zatím žádná DNA vakcína pro lidi nemá licenci pro distribuci na trhu, existují již tři vakcíny pro zvířata: pro koně proti viru západonilské horečky (pracuje se i na využití pro lidi), u lososovitých ryb proti nekróze a proti melanomu u psů.

Pokud se DNA vakcínu podaří dotáhnout do konce, což by se mohlo stát během následujících několika let, bylo by ji možné použít na všechny typy nádorů, kde se podaří najít potřebný antigen. Postup výroby je totiž univerzální.