VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chirurg: Kýla se sama nevyléčí a rozhodně ani nezmizí

Pokud hovoříme o kýle, je možné rozlišit několik druhů a míst, kde se toto onemocnění projevuje. Jak vzniká kýla tříselná, která trápí největší část naší populace, jak se léčí a co hrozí v případě zanedbání léčby? Na tyto a další otázky tentokrát odpovídá chirurg příbramské nemocnice František Kalát.

30.3.2013
SDÍLEJ:

Chirurg příbramské nemocnice František Kalát.Foto: archiv nemocnice

Jak můžeme poznat, že máme tříselnou kýlu?
Kýla neboli hernie v třísle se nejčastěji projeví jako měkká, vyklenující se boule v oblasti tříselné krajiny. Může ji doprovázet bolest či pobolívání břicha, a to zvláště po námaze. V případě jejího uskřinutí se pak může objevit také náhlá zástava odchodu větrů a stolice, případně zvracení. V takovém případě je však nutno ihned vyhledat lékaře, neboť je nezbytný neodkladný operační výkon. Pokud k němu nedojde, je pacient ohrožen na životě prasknutím poškozeného střeva v kýlním vaku, rozvojem infekce v dutině břišní a následným zánětem pobřišnice.

Co bývá hlavní příčinou vzniku?
Na vzniku tříselné kýly se podílí nejčastěji více příčin současně. Může tak jít o vrozeně širší či nedostatečně uzavřený tříselný kanál nebo reakci na dlouhodobou těžkou zátěž (těžká fyzická práce, aktivní sport,..), vrozenou horší kvalitu tkání v tříselné oblasti či její oslabení v důsledku věku a podobně. Kupodivu výrazně méně často může vzniknout kýla přímo při náhlé prudké zátěži, přestože pacienti často tento „provokující manévr" v anamnéze udávají. Většinou při vyšetření však přijdeme na fakt, že potíže se vyskytovaly dávno před oním manévrem a ten na již existující kýlu pacientovi jen poukáže, neboť ji výrazněji pocítí.

Jaké obtíže přivádějí pacienty do vaší ambulance?
Nejčastějším příznakem, který pacienta přivede k lékaři, je bolest. V případě tříselných kýl se objevuje nejvíce při námaze a aktivní fyzické činnosti, ale někdy může být i klidová, často spojená s pocitem tlaku v třísle například při sezení v automobilu, hlubokém křesle a podobně. Dalšími možnými obtížemi jsou pocity pálení či „tahání" v třísle, stejně tak jako viditelné nebo hmatné vyklenutí. Krajním případem jsou pak příznaky uskřinutí.

Jak probíhá diagnostika?
Základem diagnostiky je klinické vyšetření lékařem specialistou – chirurgem. Pokud je klinická diagnóza jasná, je plně dostačující k indikaci k operačnímu řešení. V některých ojedinělých případech lze v rámci diferenciální diagnostiky využít ultrasonografii třísla (UZ), tedy nebolestivé, nezatěžující a velmi přínosné vyšetření. Případně lze ještě doplnit i CT vyšetření. To je však používáno spíše u objemných, špatně ohraničených kýl v jizvách a pro oblast třísla se užívá minimálně.

Jak se kýla léčí?
K problematice kýl se dnes přistupuje velmi aktivně. Kromě operace neexistuje způsob, jak kýlu odstranit, zmenšit, nebo alespoň zastavit její růst. Tělesné cvičení, bandáže či pásy již patří spíše minulosti a jejich užití nevede k dobrému efektu. Samotný výkon pak není vhodné odkládat, čím dříve je kýla vyřešena, tím lépe. Pokud se rozhodnete odložit operační zákrok, docílíte pouze toho, že kýla bude větší, obtíže budou narůstat a břišní stěna bude také ochablejší (což může hrát významnou roli v její rekonvalescenci po výkonu). V neposlední řadě s přibývajícím věkem ztrácí tělo svou celkovou odolnost a schopnost hojení, které pak zbytečně prodlužují dobu hospitalizace i samozřejmě následné opětovné zařazení do aktivního života včetně sportu.

Jaké jsou komplikace neléčené kýly?
Kýla se sama nikdy neupraví, nezmenší a rozhodně nezmizí (s výjimkou drobných pupečních kýl v ranném v dětském věku). Dále se bude pozvolna zvětšovat a s ní porostou i obtíže, zprvu třeba jen malé. Je třeba si uvědomit, že kýla je onemocnění nejen nepříjemné, ale především nebezpečné. Její nebezpečí tkví v tom, že se může takzvaně uskřinout, což je život ohrožující stav. Nejčastěji dochází k uskřinutí elastickým stažením otvoru v břišní stěně a tím „přiskřípnutí" kýlního obsahu (například při větší zátěži, ale i tlaku na stolici) nebo k němu dochází následkem posunu většího množství tráveniny do střevní kličky, která často obsah kýly tvoří. Zde je na vině většinou strava s tendencí hromadit se v trávicím traktu či zvětšit svůj objem nasátím vody (například zelí, slupky z ovoce a podobně).

Lze tomuto onemocnění předcházet?
S ohledem na uvedené příčiny onemocnění je prevence obtížná. Jistě je obecně vhodné cvičení břišních svalů, pravidelná přiměřená zátěž, dostatek vitamínů a minerálů, atd. Základním postupem je tak spíše tzv. sekundární prevence, tedy vyhledávání již existujících kýl a jejich včasné operační řešení jako prevence vzniku komplikací.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

30.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
22 11

Babiš opět zrušil návštěvu České televize. Mám důležitější věci, sdělil

Mnohé děti se alkoholu nevyhýbají...
14

Strážníci pohlídají školáky. Dohlédnou na jejich bezpečí i na "žízeň"

Corbyn je na koni, žádá hlavu Mayové. Dočká se předčasných voleb?

Vůdce britské opozice Jeremy Corbyn přišel o víkendu s požadavkem na vypsání nových parlamentních voleb. Reagoval tak na nejnovější průzkumy veřejného mínění, podle nichž stávající britskou premiérku Theresu Mayovou poprvé předstihl.

DOTYK.CZ

Česká agentura veze z Cannes několik cen. Za kampaň pro časopis, co už nevychází

Čím jsou pro světový film ceny americké filmové akadamie Oscar, tím je pro evropskou reklamu mezinárodní reklamní festival Cannes Lions. Koná se vždy koncem června ve francouzském letovisku Cannes a v posledních letech je na něm úspěšná česká pobočka reklamní sítě Young & Rubicam.

Vyplašená zvěř, zničené porosty. Čtyřkolky dělají vrásky myslivcům

Majitelé čtyřkolek a terénních motorek přídělávají každoročně vrásky myslivcům i správcům lesů. Jejich hlučné stroje totiž plaší zveř a ničí lesní porosty a půdu. V boji proti jejich „řádění" jsou však lesníci i myslivci často bezmocní.

AKTUALIZOVÁNO

Tragická sobota. Na silnicích zemřelo devět lidí, letos nejvíc

Sobotní dopravní nehody si vyžádaly devět lidských životů, což je letos dosud nejvíce v jednom dni. Umírali při nich lidé v autech, motocyklisté, chodci i cyklisté. Dosud byl nejtragičtějším dnem na českých silnicích pátek 16. června, kdy zemřelo šest lidí. Vyplývá to z předběžných policejních statistik.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies