„V současné době jde o dominantní vliv, který bude určovat další možný rozvoj rozsahu poskytovaných zdravotních služeb v našem kraji," řekla krajská radní pro oblast zdravotnictví Jana Třešňáková. Podle jejích slov je zdravotnického personálu nedostatek napříč obory, poskytovateli i kategoriemi. Jde o celorepublikový problém, který je způsobený například odchodem absolventů lékařských fakult do zahraničí.

Pětina lékařů jsou šedesátníci

Zlepšení personální situace brání nízké ohodnocení zaměstnanců, kritická je také  věková struktura lékařů. V současné době  má 21 procent více než 60 let,  24 procent je v rozmezí mezi 50 až 59 lety.

„Problematika stárnutí lékařů je velkou hrozbou, protože není, kdo by je nahradil," upozornila radní..

S nedostatkem personálu se potýkají nejen nemocnice, ale také ambulance a ordinace obvodních lékařů.

„Tuto situaci známe na Broumovsku a v odlehlejších částech Rychnovska, kde po odchodu do důchodu či opuštění ordinace není nikdo, kdo  by ordinaci praktického lékaře převzal," řekla Jana Třešňáková.  Dodala, že problém bude eskalovat během   deseti až patnácti let, tedy v době, kdy současní padesátníci dosáhnou důchodového věku.

„Problémy nemají jen naše krajské nemocnice, ale také královéhradecká Fakultní nemocnice, a to i v superspecializované péči, která by se mohla jevit jako velmi atraktivní pro mladé lékaře," upozornila radní Třešňáková.

Podle  ní sice z lékařských fakult stále ročně vychází asi tisícovka absolventů, jenže třetina z nich jsou zahraniční studenti, kteří se vracejí domů, a další  třetina postupně odejde do zahraničí.

Obavy ředitelů
Polovina ředitelů českých nemocnic se obává zhoršení kvality zdravotní péče, téměř 60 procent i zhoršení její dostupnosti. Jednou z příčin může být nedostatek zaměstnanců ve všech zdravotnických zařízeních.  Ukázal to sedmý ročník výzkumu  mezi řediteli nemocnic.
Právě ve vnímání nedostatku personálu se projevil významný posun. Každoročně je to problém zejména u lékařů, letos uvedlo 73 procent ředitelů, že se s nedostatkem lékařů potýká. Podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek zdravotních sester vzrostl z loňských 31 procent na letošních 70 procent ředitelů. Polovina z nich to považuje za velmi výrazný problém.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek na začátku roku  upozornil,  že vláda stále nevyřešila nedostatek lékařů a dosud nepředložila zákon o jejich specializačním vzdělávání. „Ani pětiprocentní zvýšení platů není řešením, lékaře v nemocnicích neudrží, pokud nebudou mít jistotu, že platy budou dál zvyšovány," řekl Kubek.

Zvýšení platů, benefity…

Jak může kraj s takovou situací bojovat? „Hlavní věcí je samozřejmě odměňování.  Držíme příslib navýšení platů o pět procent, i když to se zdá odborářům nedostatečné," uvedla radní.

Další možností je vytvořit takové podmínky, aby práce v nemocnicích byla pro mladé lékaře atraktivní.

Kraj se snaží stabilizovat současný personál zdravotnického holdingu například benefitními programy. Většina benefitů byla zrušena v období nedávné ekonomické krize, teď by měly být zřejmě obnoveny. Vedení kraje o tom  jedná s odbory, chce, aby opatření byla pro zaměstnance motivující.

Cestou jak přitáhnout zpět do zaměstnání sestry, které jsou na mateřské, by měla být speciální bonifikace.  Pokud se sestry vrátí z mateřské dovolené do práce už po dvou letech, budou jim k platu vypláceny každý měsíc tři tisíce korun, aby  si mohly zajistit hlídání dětí.

U praktických lékařů se ruší poplatky za stáže, aby  mohli absolvovat kolečko v nemocnicích a nemuseli za to platit. „I to by do budoucna mohlo přinést větší spolupráci praktických lékařů na zabezpečování pohotovostí," podotkla radní.

Kraj spolupracuje také s lékařskou fakultou a dalšími školami a usiluje o zvýšení kapacit pro vzdělávání zdravotnických pracovníků.

Absolventům se na venkov nechce

Pardubický kraj řeší podobné problémy. Mimo jiné pociťuje nedostatek praktických lékařů, který by se mohl ještě zhoršit. V Pardubickém kraji jsou totiž dvě třetiny praktických lékařů starší 50 let, dvanácti z nich je dokonce přes 70 let. „Ohroženy jsou zejména venkovské obvody, kam se absolventi škol jen zřídkakdy hlásí," řekl náměstek hejtmana Roman Línek.

Kraj proto jako první v republice připravil grant na podporu mladých lékařů připravujících se na poskytování zdravotní péče v oborech všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost.

„Budeme požadovat, aby školení mladí lékaři, na jejichž vzdělání bude poskytnut grant, podepsali prohlášení, že přednostně nastoupí na volné místo na území Pardubického kraje, ač se jedná spíše o morální závazek, který je jen obtížně právně vynutitelný," poznamenal Roman Línek.

Kraj chce také podpořit nábor a vzdělávání odborného personálu v oboru psychiatrie.

Nejsložitější situace je u interních oborů
Problémy se zdravotnickým personálem má i Oblastní nemocnice Náchod.  Deníku to potvrdila mluvčí nemocnice Hana Voborníková:

Pociťuje oblastní nemocnice Náchod nedostatek lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu?Oblastní nemocnice Náchod, stejně jako ostatní nemocnice v ČR, pociťuje nedostatek veškerého zdravotnického personálu, který by zajistil optimální a bezproblémový provoz zdravotnického zařízení. Nicméně nejsme v situaci, kdy by hrozilo uzavření jakéhokoliv oddělení nemocnice.

V kterých oborech chybějí pracovníci nejcitelněji?V lékařském personálu je nejsložitější situace u interních oborů, ale lékaři chybějí i v rámci chirurgických oborů a intenzivní péče. Sestry chybějí na  nejexponovanějších pracovištích, jako je interna, chirurgie, ARO, následná a dlouhodobá péče.

V kterých nemocnicích spadajících pod náchodskou je situace nejhorší?Nelze jednoznačně říci, kde je situace nejhorší. Každá lokalita má své specifikum. Nyní například aktuálně řešíme nedostatek sanitářů v nemocnici Rychnov nad Kněžnou, což souvisí se současným  rozvojem průmyslové zóny Kvasiny.