VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Člověk není stroj, aby se jeho srdce dalo přesně vysoustružit

Jan Marek patří 
k mezinárodně uznávaným odborníkům v dětské kardiologii a diagnostice vrozených vad srdce od prenatálního období v průběhu těhotenství až do dospělosti. Aktuálně nastoupil do Pražské kliniky Canadian Medical Care. Ve zdravotnickém centru nabízí péči o těhotné a děti.

17.5.2015
SDÍLEJ:

V současnosti je Jan Marek členem Evropské akreditační komise v echokardiografii vrozených srdečních vad a spolupodílí se na výuce oboru především v Evropě a USA.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC- absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy
v Praze a pracoval více než dvacet let v Dětském kardiocentru Fakultní nemocnice Motol. V roce 2005 odešel jako vedoucí lékař echokardiografické laboratoře a centra prenatální kardiologie do světoznámé dětské nemocnice Great Ormond Street Hospital for Children v Londýně. Své bohaté profesní zkušenosti prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC, nabízí v současné době na pražské klinice Canadian Medical Care (CMC) v rámci Centra prenatální ultrazvukové diagnostiky a dětské kardiologie.

Bál jste se někdy, že vaše diagnostika nebude správná?

Samozřejmě bál a ne jednou. Bát by se do určité míry měl každý dobrý lékař, zvláště pokud začíná. Naštěstí v mladém věku máte kolem sebe vždy starší kolegy, se kterými se můžete poradit a nálezy konzultovat. Časem získáte dostatek zkušeností, abyste naopak vy radil těm mladším a předal jim své zkušenosti a oni se nemuseli tolik bát.

Vzpomínáte si na svůj nejtěžší případ?

Těžkých případů je v dětské kardiologii a kardiochirurgii mnoho, na řadu si vzpomínám, na mnoho ne. Rád vždy vzpomínám na případy s dobrým koncem, těch naštěstí bylo mnohem a mnohem více.

Vyskytly se někdy nějaké komplikace?

Komplikace jsou součástí naší práce. Člověk není stroj, aby se jeho srdce dalo přesně vysoustružit a zapnout a fungovalo 80 let. Naštěstí je řada komplikací předvídatelných, takže se jim můžeme v drtivé většině případů vyvarovat. Mezi nejčastější komplikace po operacích srdce u dětí patří poruchy srdečního rytmu a infekce.

Někdy může jít při rozhodování o čas. Stresuje vás to?

Ne, zdravotníci jsou na pracovní stres většinou adaptovaní a ti, co stres nezvládnou, musí z oboru odejít. Stres však může poškodit zdraví lékaře či sestry. Sám mám problémy po práci kvalitně relaxovat. Na dovolené mi trvá dva až tři dny, než přestanu myslet na pacienty. Tři dny před koncem dovolené jsem opět myšlenkami v práci.

Můžete oba obory popsat slovy, která pochopí naši čtenáři bez odborných znalostí?

Moje práce spočívá v největší míře v klinické péči o pacienty s vrozenou srdeční vadou. Mojí specializací je pak neinvazní diagnostika hlavně vrozených srdečních vad pomocí ultrazvuku, ten je dominantní diagnostickou metodou a lze jej použít od časných stadií těhotenství až do dospělosti. Sám srdce ne-
operuji, denně ale s chirurgem spolupracuji, vyšetřuji srdce i během operace na operačním sále; u složitých onemocnění pomáhám navigovat chirurga v operačním přístupu a po operaci hodnotit výsledek operace.

Proč jste si vybral zrovna dětskou kardiologii?

Od dětství jsem měl blízko k medicíně a k té dětské obzvlášť. Moje maminka a dokonce obě babičky byly dětské lékařky. Když se pak na vysoké škole objevila šance pracovat v motolském dětském kardiocentru, pracovišti s už tehdy velkým mezinárodním renomé, nebylo vlastně moc co řešit.

V čem je náročná vaše práce?

Medicína, zvláště ta akutní, je náročná hlavně v tom, že za chybu se platí tím nejdražším. Lékař má ohromnou zodpovědnost, jeho práce vyžaduje maximální soustředění. Do klinické práce potom musíte včlenit výuku studentů a mladších kolegů a také výzkum, bez kterého se špičková medicína neobejde. Nesmíte zapomenout ani na čas pro rodiče nemocných dětí, kteří potřebují vše podrobné vysvětlit. Vždyť se také oni nepřímo spolupodílejí na léčbě.

Do jaké míry se u nás v České republice rozvinuly obory prenatální ultrazvuková diagnostika a komplexní kardiologické vyšetření dětí?

Česká republika patří mezi země s absolutně nejlepšími výsledky všech prenatálních screeningových programů. Důvodů je celá řada, kromě špičkově vzdělaných odborníků je to také velikost regionu, v případě Česka jde o relativně malou zemi s geograficky dobře rozmístěnými pracovišti zajišťujícími dobrou dostupnost pro těhotné. Výhodou je i velmi dobrá spolupráce mezi lékaři v terénu a těmi na klinických pracovištích, kde se odehrává většina léčebných intervencí před či po narození dítěte.

Jaké novinky plánujete ve spolupráci s pražskou klinikou?

Pracuji a žiji zatím stále v Londýně, do Prahy jezdím jedenkrát za měsíc. Za krátkou dobu mého působení v CMC se nám už podařilo vybavit pracoviště kvalitnějšími přístroji. Kromě vyšetřování pacientů plánuji rozšířit ambulantní kardiologickou péči zavedením dalších diagnostických metod, především funkčních testů. Rád bych rozšířil znalosti pracovníků CMC z kardiologie formou přednášek a věřím, že se mi pro některé pracovníky podaří zajistit návštěvu a pobyt na mém londýnském pracovišti.

Každý má pracovní a relaxační rytmus

S kým konzultujete aktuální trendy ve vašem oboru?

Aktuální trendy a novinky se kontinuálně sledují čtením odborných publikací a návštěvou sympozií, seminářů a konferencí. Sám řadu odborných konferencí a seminářů ve světě organizuji či spoluorganizuji a navíc na všech přednáším, takže sám mám někdy málo času si zajímavou přednášku poslechnout. Jsem členem Evropské akreditační komise pro výuku Echokardiografie při Evropské kardiologické společnosti. Připravujeme zkoušky a diskutujeme nové diagnostické metody.

Jaký je váš pracovní režim?

V Londýně mám dvanáctihodinovou pracovní dobu od 7.30 do 19.30. Den začíná ranní vizitou, následují každodenní semináře, které trvají do deseti hodin. Pak se věnuji pacientům v ambulanci a na keterizačním nebo operačním sále. Jeden den provádím složitá echokardiografická předoperační vyšetření, další den vyšetřuji těhotné maminky. Večer připravuji program seminářů a konferencí, jedno odpoledne věnuji setkání s mladými výzkumníky, kdy probíráme výsledky jejich výzkumu či diskutujeme nové projekty. Kolem dvacáté hodiny usedám na kolo a cestou domů si provětrám hlavu a procvičím vlastní srdce.

Dokážete při vašem pracovním nasazení odpočívat?

Odpočinek a relaxace je asi v mém případě nedostatečná, na druhou stranu má ale každý nastavený svůj pracovní a relaxační rytmus, který mu vyhovuje. Nedostatek odpočinku se většinou projeví poruchou spánku, zvýšenou únavou a nervozitou. Snažím se těmto příznakům předejít fyzickou aktivitou a občas sklenkou dobrého vína nebo piva, kterého je ve Velké Británii i v České republice neskutečné množství.

Máte nějaký recept na úspěch?

Co pokládáte za úspěch? Celý profesní život nedělám nic jiného, než se snažím při relativním zdraví a spokojené rodině dobře dělat svoji práci, kterou mám nesmírně rád. To samo o sobě je asi docela úspěch, že?

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

17.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pokus o puč ve Venezuele
1 10

Venezuelská krize: policista ve vrtulníku zaútočil na Nejvyšší soud

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
AKTUALIZOVÁNO
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Česko zasáhly rozsáhlé kybernetické útoky, původci požadují výkupné

Aktuální vlna kybernetických útoků, jejichž původci požadují výkupné za odšifrování napadených zařízení, postihla i Česko. Aktuálně je země podle antivirové společnosti Eset devátým nejvíce zasaženým státem. Útoky, které odpoledne postihly Ukrajinu, se začaly šířit do dalších zemí. Antivirová firma Kaspersky Lab zatím celosvětově zaznamenala zhruba 2000 napadených uživatelů.

ČEZ dal peníze albánskému lobbistovi. Policie vyšetřuje proč

Česká policie se zabývá tím, proč energetická společnost ČEZ v roce 2009 za éry generálního ředitele Martina Romana poslala do Albánie ve dvou transakcích celkem sedm milionů eur (nyní asi 184 milionů korun) na soukromý účet kosovského lobbisty Nue Kalaje.

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies