Buchty k snídani ani vepřové k obědu dětem nezakazuje. V nutriční poradně upravuje terapeutka Jana Spáčilová jídelníčky dětí. „Stravování řešíme všichni každý den, už si to ani neuvědomujeme. Proto je někdy těžké své návyky změnit," říká Spáčilová.

Učitelé se potýkají s nepozornými a unavenými žáky ve školních lavicích. Podílí se na tom nevhodná strava?

Záleží nejen na tom, co dítě sní. Pokud se stravuje pravidelně, udrží déle pozornost. Základem je proto snídaně. Hladové dítě se dopoledne na výuku nesoustředí. Posnídat může třeba pečivo se sýrem, tvarohovou pomazánkou a kouskem zeleniny nebo i buchtu. K tomu samozřejmě nápoj, doporučujeme neslazený čaj.

Neměli bychom sladké pečivo naopak z jídelníčku vyškrtnout?

Třeba buchty s tvarohem a ovocem rozhodně neškodí, naopak zasytí na delší část dopoledne. Některé snídaňové cereálie mají více cukru než doma upečená buchta, přitom po nich dítě dostane brzy hlad. Pak mu ve škole nestačí svačina a jde si koupit tyčinku do automatu.

Tyto cukrovinky ale zakazuje takzvaná pamlsková vyhláška. Ovlivní nějak stravování školáků?

Vyhláška sama dětem proti obezitě nebo špatným stravovacím zvyklostem nepomůže. Návyk vzniká v rodině. Souhlasím s tím, aby se potraviny nabízené dětem ve školách omezovaly. Žáci se ve škole učí to, že sladkosti nejsou vhodné, proto by si je neměli kupovat ani v automatu. Ale omezení nastavená v původním návrhu byla přísná.

V čem je největší problém?

Překvapilo mě, že si dítě může koupit ovocné šťávy v neomezeném množství. Ty přitom obsahují docela dost přirozeného cukru. Pro dítě není problém za den ve škole vypít litr ovocné šťávy, který může obsahovat až šestnáct kostek cukru. Na druhou stranu si nemůže koupit mírně slazený jogurt, který obsahuje třeba jen čtyři kostky včetně mléčného cukru, tedy lidem běžně známé laktózy. Dítě v jednom jogurtu sní navíc bílkoviny, vápník a další prospěšné látky.

Jak si podle vás s pamlskovou vyhláškou poradily školy?

Pro školy jsou údaje ve vyhlášce složité. Kontaktovali mě lidé, kteří chtěli založit nový bufet. Nebyli si jistí jednotlivými produkty. Některé totiž splňují třeba přísný limit cukru, ale už nevyhovují obsahem tuků či solí.

Můžete uvést příklad?

Nesmí se prodávat třeba balené trvanlivé pečivo s oříšky a semínky. Celkově překračuje množství tuků. Tuky z ořechů jsou ovšem ty zdravé, které tělu prospívají. To ve vyhlášce není rozlišené.

Bavila jste se o vyhlášce s dalšími odborníky?

Ano, shodli jsme se, že vyhláška je hodně abstraktní a přísná. Sama jsem nevěděla, kam některé potraviny zařadit. Ptali jsme se na ně i na ministerstvu. Z odpovědí, které jsme dostali, jsme nebyli moudřejší. V podstatě nás odkázali na vyhlášku, že si to tam máme přečíst.

Uspěli jste s námitkami?

Řekla bych, že ano. Původní limity se mírně uvolnily. Za přínos považuji určitě to, že z bufetů zmizely slazené nápoje, limonády a minerálky. Když je pijeme, nevědomě do sebe dostáváme velké množství cukru. Tekutina se však rychle vstřebá a máme hlad, takže se stejně musíme najíst.

Pracujete v nutriční poradně pro děti a dorost. S čím za vámi klienti přicházejí?

Nejčastěji pracujeme s dětmi s nadváhou a obezitou. Posílají je k nám jejich lékaři. Některé z nich mají zdravotní problém, například zvýšenou hladinu cholesterolu. Jejich jídelníček není dost pestrý. Dětem, ale i některým dospělým, v dnešní době chybí kvalitní a čerstvé potraviny.

Jak si jídelníček zpestřit?

Jednoduše přidáním čerstvého ovoce a zeleniny. Za den by měl člověk sníst alespoň pět porcí ovoce a zeleniny. Jedna taková porce by měla odpovídat velikosti pěsti.

Tato poučka platí i u dětí?

Především u nich. Dětská pěst je samozřejmě menší, takže porce budou malé. Ale děti se musí naučit, že některé potraviny do jídelníčku patří.

Co když dítě jídlo nechce?

Všem rodičům říkám, že by dítěti neměli ustupovat. Mohou připravovat suroviny jinak, nebo je dětem podávat ve skryté podobě. Stejně tak by měli učitelé ve školních jídelnách dítěti vysvětlit, proč je pro ně prospěšná třeba ryba. Teprve potom má dítě důvod jídlo vyzkoušet. Aby nám zachutnala méně obvyklá potravina, musíme ji ochutnat někdy až dvanáctkrát.

Máte něco, co vám ani po dvanáctém pokusu nechutná?

Já sním všechno, nevybírám si. A mám to naučené právě z domova. Když nad tím přemýšlím, napadá mě, že nemusím olivy. Sním je, protože vím, že jsou prospěšné, ale nemám z nich žádný chuťový požitek.

Takže nám mohou zachutnat i zdravé potraviny?

Záměrně se vyhýbám označení zdravé potraviny. Zastávám názor, že je vždy lepší zachovat pestrý jídelníček než se upínat pouze na jeden druh potravin. Neexistují nezdravé potraviny, jen nezdravé množství.

Proč si u potravin vybíráme spíše sladké chutě?

Sladká chuť je pro nás přirozená. Od narození jsme zvyklí na sladké mateřské mléko, proto nám tolik chutná. Ale sladká může být i zelenina, třeba mrkev.

Setkáváte se v poradně pro děti i s opakem nadváhy, tedy s podvýživou?

Jsou to spíše jednotlivé případy, které patří k těm smutnějším. Schůzku v poradně někdy domlouvají přímo rodiče. Řešili jsme několik případů poruch příjmu potravy. Většinou mentální anorexií trpí patnácti až sedmnáctileté dívky, které jsou úspěšné, mají skvělé výsledky ve škole. Potom chtějí mít perfektní i postavu. Málo jedí a hodně sportují.

Jak rodič anorexii u dítěte pozná?

Začíná to většinou tím, že se vyhýbá společnému stolování. Když dívka obědvá sama, nikdo nehlídá, kolik toho sní.

Někteří lidé hledají ve stravě původ nemocí. Tvrdí například, že lepek škodí zdraví. Mají pravdu?

Dnes lidé obviňují lepek za všechny zdravotní problémy. Tak tomu určitě není. Jíme hodně pečiva, to je pravda. Místo něj si můžeme dát i jiné přílohy, například jáhly, brambory, rýži. Lepek z jídelníčku úplně vyřadit nemůžeme, jediným důvodem pro úplnou bez-lepkovou dietu je celiakie. Takoví lidé mají zdravotní problémy proto, že jejich tělo neumí lepek zpracovat.

Proč se dnes s pohankou tolik nesetkáváme?

Vychází to opět ze stravování v rodině. Když si na méně známé obiloviny v dětství nezvykneme, nevyhledáváme je ani později v životě. Pohanka má zvláštní chuť, na tu je většinou nutné si nejdříve zvyknout.

Jak hodnotíte kvalitu potravin v obchodech?

Mnoho zákazníků vyhledává nejlevnější produkty, neprohlíží si složení. Když se nad tím ale zamyslíme, musíme si uvědomit, že některé potraviny za tak nízkou cenu není možné ani vyrobit. Kvalita je u nich mizivá. Vyplatí se proto koupit třeba dražší, ale nutričně hodnotnější i chutnější produkt.

Nakupujete někdy na farmářských trzích?

Je to trend, který změnil přemýšlení lidí o potravinách. Já sice na trzích nenakupuji, ovoce a zeleninu míváme vlastní. Kvalitní potraviny dnes bez problémů můžeme sehnat i v běžných obchodech.

Pozorujete změnu kvality potravin v průběhu roku, například teď v zimě?

Nabídka je dostatečně široká, abychom měli pestrý jídelníček v každém ročním období. Zeleninu si můžeme koupit i teď v zimě, i když není tak dobrá, a chutná jako v létě. Vitamíny z čerstvého rajčete můžeme snadno nahradit třeba kysaným zelím.

A můžeme si ho dát v oblíbeném spojení s knedlíkem a vepřovým?

Pokud si dáte přiměřený počet knedlíků a libové maso, není důvod si takové jídlo odpírat. Naopak si s ním můžete jednou za čas zpestřit jídelníček.

Obezitu začínáme označovat jako civilizační chorobu. Co to znamená?

Máme neustálý přístup k potravinám. To pro nás znamená velký energetický příjem, ale zároveň máme málo pohybu. S nadváhou navíc souvisí další onemocnění, srdeční choroby nebo třeba dna, která postihuje klouby. Říká se jí také nemoc králů a trpí jí hlavně muži středního věku.

Mohou se lidé na nutričního terapeuta obrátit i v případech jiných onemocnění, než je obezita?

Někdy se vhodnou úpravou stravy a spánku u lidí vyřeší dlouhodobé zdravotní potíže. Dobrý terapeut umí také klienta motivovat ke změně. Pokud má člověk domluvenou schůzku s odborníkem a dostane od něj rady, většinou se je snaží dodržet do dalšího setkání.

Pomůže k rychlejšímu hubnutí dieta?

Rychlé hubnutí, které slibují rady v časopisech a na internetu, je krátkodobé a neprospívá zdraví. Je možné zdravě zhubnout maximálně kilo a půl za týden, ale k tomu nejlépe přispěje úprava jídelníčku a pohyb, nikoli dieta. Největším rizikem jsou velmi přísné diety zaměřené na jeden druh potraviny mléčná, celerová a další. Člověk si tím z jídelníčku odstraní právě nezbytnou pestrost. Při hubnutí je mnohem důležitější více se hýbat. Pohyb chybí i dětem, které přichází k nám do poradny.

Myslíte na to a sportujete?

Mám ráda procházky, to je pro člověka přirozený a velmi prospěšný pohyb. Chodím pěšky z práce na vlak. Užívám si také procházky do přírody. Pocházím z Čejkovic, tam jsou krásné stezky mezi vinohrady.

Čtěte také:

Nutriční terapeuti už míří do škol
Nutriční terapeutka: Musí přijít zlom, to bývá nejlepší podnět
Nutriční terapeutka: Nastávající matky už ví, že v těhotenství nejí za dva lidi