VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cyril Höschl: Stres není jednoznačně negativní

Hlavním hostem letošního ročníku festivalu Academia film Olomouc byl známý psychiatr Cyril Höschl. Na slavnostním zahájení tu také získal Cenu za přínos polularizaci vědy. O ocenění nebo dobrém a špatném stresu povyprávěl také v rozhovoru Deníku.

28.4.2011 1
SDÍLEJ:

Psychiatr Cyril Höschl při startu festivalu AFO v OlomouciFoto: DENÍK/Jiří Kopáč

NA jaké místo přijde ocenění, které jste získal na festilavu AFO v Olomouci?

Nesmírně si toho ocenění cením, protože jsem to nečekal. Přišlo to jaksi „zvenčí“, mimo obor, a o to cennější mi to připadá. Každá trofej je nějakým způsobem vzácná a zaslouží si pěkné místo. AFO cenu dám doma na polici ve své pracovně.

Než jste se dostal k psychiatrii, tak jste zvažoval i jiné obory. Co vás k ní nakonec přivedlo?

Na medicíně jsem patřil k těm, které víc bavila ta část medicíny, která popisuje děje, přesněji více mě zajímalo, jak něco funguje, než medicína, která popisuje stavy, tedy, jak něco vypadá. Osobně jsme měl vždycky blíže k fyziologii, biochemii a ke všemu, co mělo nějakou dynamiku. V té době jsem měl pocit, že by mě po promoci mohla zaujmout farmakologie nebo endokrinologie, obory, které se zabývají tím, jak to v organismu chodí. Protože endokrinologie je způsob přenášení informací prostřednictvím hormonů, tak jako je mezilidská komunikace přenášení informací pomocí slov.

Ovšem ani na interně, univerzální královně medicíny, nebylo nikde místo. Psal jsem dopisy na všechny strany , ale nikde nebyl zájem. Odvíjelo se to i od toho, že jsme nebyl členem SSM, což byl základ, který se vyžadoval k tomu, že člověk měl vylepšený pracovní a kádrový profil. Čirou náhodou jsem potom zjistil, že jsou dvě volná místa v Bohnicích na psychiatrii. Tam jsem chtěl původně zůstat rok a potom utéct, ale tento obor se mi tak zalíbil, že jsem zůstal.

Čím vás tedy tento obor přesvědčil?

Psychiatrie se ukázala jako nesmírně univerzální a umožňovala mi poznávat děje a souvislosti, a to od technické stránky věci až třeba po lingvistiku. Psychiatrie je mezi lékařskými obory jediným , který má takto široký rozptyl. Našel jsem v ní variace na témata, jež mě bavila už na škole, tedy psychoendokri­nologie a psychofarmakologie.

V roce 1982 jste obhájil kandidátskou práci v oboru endokrinologie na téma Některé endokrinní aspekty lithiové profylaxe. Mohl byste čtenářům toto téma přiblížit?

Jedna z nejdůležitějších a zároveň nejproblematič­tějších duševních poruch je bipolární deprese (bipolární porucha) , patologicky spojená s vysokou sebevražednos­tí a pracovní neschopností. Tahle porucha začala být zvladatelná zásluhou především Johna Cade, a to podáváním lithia jako tzv. profylaxe, kdy dáváte lék proto, „aby se nemoc nevracela“ . Po­dává se tedy i v období, kdy je člověk bez příznaků. A právě lithium bylo obrovskou výzvou, protože pokud pochopíme jeho mechanismy, tak zároveň pochopíme mechanismy nemoci. Dneska víme, že byla tato cesta nastoupená správným směrem. Já jsem tehdy zmapoval, jak užívání lithia ovlivňuje řízení štítné žlázy.

Mám pocit, že zmíněná deprese je v našich podmínkách jako nemoc pořád trochu podceňovaná.

V podstatě je to pravda, ale od té doby, co se v tomto oboru pohybuji, tak osvěta a nejširší povědomí, co to deprese je, udělala své a mluví se o ní mnohem více než třeba před třiceti lety. Tehdy zůstala řada pacientů neléčena a nikdo nepoznal, že šlo o nemoc. Je to koneckonců vidět i na statistikách. Protože obrovský nárůst výskytu deprese v ambulancích, praktických lékařů, v psychiatrických léčebnách není dán tím, že by té deprese takto významně přibývalo, ale je dán také tím, že zásluhou té osvěty je lépe rozpoznávána.

Mnohem více lidí totiž dnes ví, že by s příznaky deprese měli zajít k doktorovi. Nárůst je tak dán odnětím negativního punce, který psychiatrie má, a zlepšením přístupu k léčbě. Ostych k psychiatrii se zkrátka postupně odstraňuje, byť jenom v některých oblastech. U schizofrenie třeba dosud stigma trvá.

Ačkoli se slova jako psychiatrie a psychlogie užívají poměrně hodně, tak se občas zaměňují. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Jsem vděčný za každou příležitost vysvětlit rozdíl mezi psychiatrií a psychologií, protože na to, že v médiích jsou pojmy často používané chybně, jsem už přecitlivělý a cítím zoufalou marnost ze snahy to někomu vysvětlit. Rozdíl mezi psychologií a psychiatrií dělá problém i lidem, kterým nedělá problém rozlišovat mezi botanikou a zemědělstvím nebo mezi biologií a veterinou a tak podobně. Taky nikdo neřekne, že naši biologové už zaseli pšenici, ale zaroveň se ve stejných novinách dočtete, že psychologové předepsali na schizofrenii nějaké léky, což prostě není možné. Rozdíl mezi těmito disciplínami je hluboký a je mnohem zásadnější než se na povrchu zdá.

Psychologie má svou tradici v humanitních disciplínách, ve filozofii, k psychologii často tíhli myslitelé typu Leibnize třeba. Dokladem toho může být i to, že se vyučuje na filozofických fakultách. Zajímá se o psychologii všedního dne, jak funguje naše mysl, naše prožívání, naše projevy, naše chování, mezilidské vzta­hy. Naproti tomu psychiatrie má svůj původ v medicíně, studuje se na lékařských fakultách. Je součástí medicíny s biologickým základem.

Rozdíly mezi nimi se ale potom začaly stírat.

To bylo počátkem dvacátého století, například zásluhou humanizace medicíny a přínosu humanitních věd do medicíny, mimo jiné také zásluhou Sigmunda Freuda a lékařů, kteří psychologické apekty medicíny zdůrazňovali. Psychiatr je odrůdou „dok­tora“, přede­pisuje léky, může znát zobrazovací metody, elek­trofyziologii, farmakologii, ale kromě toho nmůže znát psychoterapii a psychologii. Zatímco psycholog je mnohem kvalifikovanější v zázemí, jež dušezpytu poskytují humanitní vědy nebo i vědy o komunikaci případně matematika.

Co si myslíte, že podle vás nejvíce zatěžuje psychiku? Svět se prokazatelně zrychluje…

Duševní onemocnění pramení z mnoha různých oblastí příčin, tou jednou je nepochybně naše genetická vloha. Potom je to způsob, jakým žijeme a jsou to faktory jako vleklý a dlouhodobý stres. Je ale otázka, zda stresu přibývá nebo ubývá. Ona je tendence tvrdit, že zrychlené tempo, větší hustota lidí a industrializace vedou ke zvýšené hladině stresu, ale není to tak úplně jednoznačné.

My totiž nevíme, jestli ti, kteří trpěli ne přebytkem potravy, jako teď Evropa, ale permanentně hladem a byli odkázání na to, že jednou za sezonu uloví mamuta a pak se budou o tu kořist rvát se všemi, kdo o ni budou usilovat, tak jestli byli v menším stresu, než jsme dnes my. Je ale pravda, že zátěž a pocit, že nemám vliv na události jsou nejdůležitější faktory, jež sytí to, čemu říkáme stres.

Když je dlouhodobý a nemáme na něj vliv, tak je vysoce rizikovým faktorem pro rozvoj depresí. Jistě k tomu dopomáhá i zvýšená brutalizace médií, počítačové hry, ale je zase třeba říci, že se zároveň spouštějí mechanismy, které agresi zneškodňují. Globálně si nejsem jist, zda stresu či agre­sivity přibývá .

Existuje dobrý a špatný stres?

Stres není jednozančně negativní. Je negativní pouze tehdy, když je spojený s nemožností mít vliv na události a když je to tzv. distres, ten špatný a škodlivý. Zatím co eustres, to je ten pozitivní nebo i příjemný stres, který bychom v medicíně například mohli přirovnat ke zdravému pohybu. Také lidi nevarujeme před například běháním. Proto já říkám mějte stres, protože je to zdravé. Ale když běháte a venku je mínus dvacet a máte zápal plic, tak už nemůžeme říkat, že je to zdravé. Podobně je to i se stresem a vlivem na duševní zdraví.

28.4.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čech odsouzený v Súdánu se vrátil do vlasti, přivezl ho Zaorálek
7 4

Zpátky doma. Čech Petr Jašek byl propuštěn ze súdánského vězení

A skuteční vítězové - film Moonlight.
AKTUALIZOVÁNO
1 15

Předávání Oscarů: Nejlepším filmem je La La Land. Ne! Je to Moonlight

Bouřlivák Johnny Cash přežil bitku s pštrosem i požár národního parku

/VIDEO, FOTOGALERIE/ - Přízvisko legenda si dnes vysloužil kdekdo. Ovšem Johnny Cash jí doopravdy byl. Napsal přes 1500 písní a v žebříčku Billboardu mu figuruje zhruba obdobný počet hitů jako Ro-lling Stones. Muž v černém vypil tisíce lahví alkoholu, vyzkoušel všechny drogy, zapálil národní park, napadl ho pštros a celý život ho strašila předčasná smrt jeho bratra. V neděli by oslavil 85. narozeniny.

Šéfové stran: ANO směřuje k vůdcovskému řízení

Hnutí ANO dnešní změnou stanov, která posiluje pravomoci předsedy, míří k vůdcovskému či autoritářskému řízení hnutí. Shodují se šéfové sněmovních stran. Podobné změny ve svých stranách vylučují, demokratické strany podle nich mají být postaveny na rozhodování kolektivních orgánů.

Věra Jourová: Na prezidenta by měl kandidovat Martin Stropnický

Na sněmu ANO sklidili velký potlesk zástupci hnutí v evropských strukturách, eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Vystupovali jako kompetentní zastánci českých zájmů v EU, kterou vnímají coby jediné možné řešení pro Česko. Deník hovořil se zakládající členkou ANO Věrou Jourovou, jež má v hnutí stále silnou pozici.

HMD Global po 17 letech vzkřísila legendární Nokii 3310

Finská společnost HMD Global, která vyrábí telefony značky Nokia, uvede ve druhém čtvrtletí na trh pokračovatele legendárního tlačítkového modelu 3310. Telefon bez operačního systému přichází na trh téměř 17 let po svém předchůdci a má stát 49 eur, tedy asi 1350 korun. HMD to dnes oznámila před zahájením veletrhu MWC v Barceloně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies