„Podle zjištění byla úmrtnost po jednom roce následné péče u pacientů se systémem domácího monitorování 3,4 procenta a u pacientů se standardní péčí 8,7 procenta," shrnul výsledky studie přednosta kardiologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Palackého a fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský. Na rozdíl od běžných kontrol u lékaře totiž přístroj zjistí zhoršování pacientova stavu okamžitě, a může tak být včas upravena léčba.

Systém Home Monitoring funguje tak, že pacient má v těle implantát a u sebe malou krabičku, která prostřednictvím mobilní sítě přenáší data o činnosti pacientova srdce do počítače lékaře. Pokud se stav náhle zhorší, přístroj zalarmuje kardiologa.

To byl případ šestašedesátiletého Ladislava Doležala, u nějž monitoring loni v červenci odhalil problémy s defibrilační elektrodou. Do devíti dnů od zjištění problému mu byla implantována nová, a pacient byl tak uchráněn od neadekvátních výbojů. „Mně to zajišťuje pocit jistoty," řekl dnes Doležal novinářům. Díky tomu, že má v sobě „hlídače", prý může žít naplno a tak jako dříve najezdit 3000 kilometrů na kole za rok.

Přístroj nyní využívá přes 2600 pacientů. Zařízení a provoz hradí firma, která je vyrábí. „Pevně věřím, že nejpozději od 1. července bude uvedený kód výkonu akceptován ve smluvních vztazích a že centra, která provádějí Home Monitoring či jinou formu dálkové monitorace kardiaků, ho dostanou také konečně uhrazen," uvedl Táborský s tím, že už dostali od Všeobecné zdravotní pojišťovny dopis, že by proplácela dálkové monitorování u nejrizikovějších nemocných.

To se týká pacientů s defibrilátorem a těch, kteří kromě toho mají další riziková onemocnění, třeba diabetes či pacienti po prodělané arytmické bouři. „Můj odhad je takový, že pokud bychom začali se skutečně proaktivním monitoringem, mohli bychom v ČR pojmout v prvním roce okolo 3000 až 5000 nemocných," dodal Táborský. Podle propočtů firmy by provoz přístroje na pět let stál kolem 40.000 korun. Může jej přitom používat i víc pacientů po sobě.