VYBERTE SI REGION

Dítě a mateřská škola: spoluhráč se cení víc než hračka

Výraznějších dovedností nabývá dítě kolem pátého roku života. Podstatou všech je hra, kterou je vhodné rozvíjet.

28.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Zatímco v počátcích školkového období se dítě musí vyrovnávat se zcela novými podmínkami, pěti- a šestileté děti jsou si již pevně jisté v kramflecích. Přiměřenými prostředky budují svůj vlastní svět a hned tak něco je neodradí. Předškolní věk je charakterizován určitou vyrovnaností a rozumností. To se začíná projevovat i v zájmech dítěte. Obecně se lépe dokáže soustředit na život a jeho poznávání. Plynule se domluví, ačkoliv řeč ještě nemusí být dokonalá. Zdravé dítě projevuje iniciativu a zkouší nanečisto zvládat svět. Důkazem jeho správného vývoje je, stejně jako v uplynulé době, hra.

Bezpečí, uznání, úspěch

Hraní si ovlivňuje dítě v různých oblastech, od rozumové až po pohybovou. A nejen to. Prostřednictvím spontánní hry jsou také naplňovány jeho fyziologické potřeby. Pomocí hry si dítě může vytvářet například jakýsi ostrůvek bezpečí, který mu pomáhá odpoutat se od běžných požadavků a stresových situací.

Neméně důležité jsou pro něj také uznání a úspěch, prožívání nebo seberealizace. Všechny tyto potřeby vyplývají ze hry a jejich naplňování je pro dítě důležité. Proto také není vhodné dítě z jeho dětského světa vyčleňovat. Ani kvůli tomu, aby si navyklo na školní povinnosti.

Pokud je jeho hra blízkými podceňována nebo dokonce zakazována, může to znamenat, že ho v budoucnu nebude bavit škola a učení bude považovat za neradostnou činnost. Pro hru již předškolák vyhledává souhru s ostatními, nerad si hraje sám. Vytváří a také přijímá herní pravidla, nechybí však vlastní invence. Dítě rádo vysvětluje a obhajuje své nápady, vytváří role a ověřuje možnosti.

Obsahově bohatou hru zkrátka nemůže nic nahradit. To, že děti na hře spolupracují, je vede i k tvořivému originálnímu myšlení a jednání v životě.

Důraz na vztahy

V předškolním věku je také dítě více otevřeno lidem. Svým nejbližším, ale i druhým, pokud mají pochopení pro jeho záliby. Bližší vztah může mít jak s kamarády, tak s učitelkou v mateřské škole. Ačkoliv jsou přátelství považována za krátkodobá, pro dítě mají velký význam. Svou úlohu sehrávají povahové odlišnosti a vrozené dispozice, díky kterým si dítě přirozeně vybírá kamarády. Zpravidla si také do budoucna pamatuje, co pro něj jednotliví kamarádi znamenali.

Bez důležitého partnerství naopak dítě strádá, může být uzavřenější, lítostivější a jeho hra je omezena. Vyloučení dítěte z kolektivu je nejvyšším trestem v tomto věku. Problémy s partnerstvím ve skupině pramení především z nedostatku komunikačních dovedností či sociálních zkušeností. Častěji se tedy obvykle projevují u jedináčků, nebo u dětí, které tráví hodně času u televize či počítače.

Soutěživost i žárlivost

Kolem pátého roku se u dítěte rovněž objevuje soutěživost neboli snaha vyrovnat se ostatním, zaujmout, být lepší nebo mít něco zajímavějšího. Ve snaze překonat druhé jsou jeho triumfy často přehnané či nepravdivé, což ovšem ostatním vrstevníkům až tak nevadí. Důležité však je dítě v tomto ohledu příliš nepodporovat do extrémů. Například když se vzteká, že v něčem není nejlepší, je vhodné poznamenat, že každý je dobrý v něčem jiném, a že se kvůli své nedokonalosti hned nemusí zlobit. Dítě, které naopak vyniká, však také není potřeba nijak krotit.

Vhodnější je vytvářet situace, kde mohu děti nejrůzněji spolupracovat, aby mohly být oceňovány. Také je potřeba usměrňovat majetnické pudy dítěte k tomu, s kým chce být v nejužším kontaktu. Zpravidla totiž platí, že jednou zažitý nebo stále ohrožovaný majetnický vztah se bude opakovat či různě proměňovat. Kromě žárlivosti může mít v budoucnu také podobu sobeckosti, nepřejícnosti nebo závislosti.

Přijímá, rozumí a začleňuje se

Dítě je také již dobře vnímavé na reakce vůči němu. Ty odečítá jak z neverbálních projevů, tak z obsahu sdělení, kterému již dobře rozumí. Obezřetnost při hodnocení dětí je tedy na místě. Výrazně negativní, ale i nekriticky obdivující hodnocení může dítě trvale ovlivnit nebo dokonce poškodit. Výhodnější je tedy dítě posuzovat z pohledu svojí osoby, než mu přisuzovat určitou konkrétní vlastnost. Jinými slovy místo „ty jsi pomalý" raději říkat „myslím, že ti to jde docela pomalu".

Slušné chování

V předškolním věku také již dítě dobře zná pravidla slušného chování a dobře tedy rozpozná, když se od nich někdo odchýlí. Ačkoliv na to nelze ještě úplně spoléhat, je tato dovednost základem pro autoregulaci vlastního chování. Spoléhat lze ale již na zpracování informací. Ty dítě s velkým zájmem čerpá a také si s nimi již umí na úrovni svých sil poradit.

V předškolní době se zdokonalují všechny myšlenkové operace (například analýza, syntéza nebo zobecňování), a proto se nelze divit, že předškolák svými dotazy pronásleduje okolí, aby zjistil příčinu, účel a význam věcí. Prohlubování znalostí například o místě bydliště a nejbližším okolí je zároveň i prohlubováním identifikace života se svými nejbližšími.

Má první zájmy

V neposlední řadě dochází ke spontánní zájmové specializaci dítěte. Zčásti ho k tomu mohou inspirovat rodiče, nebo se dítě již dokáže samo natolik zapálit pro věc, že ani vzor nepotřebuje. V relativně krátkém předškolním období začíná také dítě zkoušet, jak fungují jeho dispozice. Je tedy možné, že i věkově blízcí sourozenci se mohou začít zaměřovat na odlišné hry a hračky. Neboť právě v tuto dobu se děti od sebe začínají odlišovat.

Ačkoliv jsou děti v tomto věku přizpůsobivé, není vhodné je cílit pouze na jednu aktivitu, ve které vynikají. Ideální není ani rozjet kolotoč nejrůznějších aktivit ve snaze o to, aby se dítě v některé z nich „našlo". Naopak stále je potřeba ponechat mu prostor pro volný čas v rodině, s hrou, pohybem a vrstevníky. Neboť jedině s využitím vlastní iniciativy bude vývoj dítěte přirozený.

Co má dítě umět, než půjde do školy
FYZICKÝ ROZVOJ A POHYBOVÁ KOORDINACE
- Dítě by mělo umět zachovávat správné držení těla, zvládat pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, pohybovat se bezpečně ve skupině dětí i v přírodním terénu, házet a chytat míč, vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru, dodržet rytmus v pohybu.

JEMNÁ MOTORIKA, KOORDINACE RUKY A OKA
- Mělo by ovládnout koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku, správně držet tužku.
- Napodobit základní geometrické obrazce, kreslit, modelovat, stříhat, lepit, skládat mozaiky, skládanky, navlékat korálky, pracovat se stavebnicemi.

SEBEOBSLUHA
- Zacházet s předměty denní potřeby, pomůckami, nástroji a materiály.
- Zvládnout sebeobsluhu a osobní hygienu, samostatně se oblékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky, samostatně se najíst, používat příbor, zvládat jednoduché úklidové práce.

ZDRAVÍ, BEZPEČÍ
- Dítě by mělo umět pojmenovat části těla a mít povědomí o narození, růstu těla, znát základní pravidla chování na chodníku a na ulici, rozumět světelné signalizaci.
- Mělo by také mít povědomí o ochraně zdraví a vědět, kam se obrátit v případě potřeby o pomoc.

Čerpáno z knihy Dítě a mateřská škola, Grada.

Alternativní mateřské školy

DALTONSKÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA

První daltonská škola vznikla v roce 1919 ve městě Dalton ve státě New York. Její vzdělávání bylo zprvu určeno pro školy střední, později přešlo i na předškolní instituce.

Podstata daltonského plánu spočívá ve třech základních principech, které mají směřovat k aktivnímu přístupu k učení. Jedním z nich je výchova k zodpovědné svobodě, v rámci níž je každý jedinec zodpovědný za své konání. Kromě zodpovědnosti staví „dalton" také na samostatnosti a spolupráci, které mají děti podpořit v jejich přirozené touze po aktivitě a posílit schopnosti důležité pro život mezi lidmi.

Daltonský učební plán inspirovaný metodikou Marie Montessori se do Evropy šířil nejprve přes anglicky mluvící země, za jeho zavedení u nás vděčíme českému pedagogovi a psychologovi Václavu Příhodovi.

V zájmu programu je také smíšené seskupení dětí různého věku a spolupráce s prvním stupněm základní školy.

MATEŘSKÁ ŠKOLA MARIE MONTESSORI

Předškolní zařízení na těchto pedagogických principech mají již více než stoletou tradici. Jejich zakladatelka, italská lékařka Marie Montessori, pracovala již od roku 1907 na teoretických podkladech pro možnosti výchovy dětí nejen zdravých, ale i sociálně ohrožených a mentálně postižených.

Impulsem pro vznik takových škol byl názor, podle kterého tradiční školní prostředí, postupy a obsah osnov nejsou správné a omezují fyzickou i duševní svobodu dítěte. Svoboda, na které nový směr staví, přitom neznamená, že dítě nebude muset nic dělat a ponechá
se samo o sobě. Podstatné je odstranit překážky, které brání jeho přirozenému vývoji a které mohou například pramenit i z nedostatku podnětů.

Úkolem učitele je pozorovat a pomáhat tam, kde dítě právě potřebuje. Pedagogickým mottem je tedy „pomoz mi, abych to dokázal". Vývoj dítěte se podle teorie M. Montessori skládá z tříletých cyklů (3–6, 6–9, 9–12). Proto jsou také jednotlivé třídy seskupeny z dětí různého věku. 

Děti tak přirozeně začínají se čtením a psaním podle jejich zralosti a zájmu. Ze stejných principů vychází také základní školy (podle M. Montessori), na které mateřská škola navazuje.

WALDORFSKÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA

Tento směr vzdělávání staví na myšlence, že podstatné na vědění nejsou informace, ale zkušenosti. Neboť jen ty jsou spjaté s celostním, tedy tělesně vnímaným prožitkem, a jsou trvaleji zapsány do našeho vědomí a podvědomí. Informace zůstávají jen vnějším obsahem paměti, která může lehce selhat. Podle tohoto směru je duševní vývoj dítěte závislý na tělesném vývoji. 

V první sedmileté fázi má při výchově dominovat princip napodobování, neboť nápodoba v předškolním věku dítě nejvíce rozvíjí. Zároveň ale klade na učitele daleko větší nároky než výchova autoritativní. Úkolem učitelů je koncipovat práci tak, aby děti byly součástí veškerého dění, které stimuluje jejich vůli po zkoušení a dokončování. 

Teorie pozvolného vývoje, který nelze uspíšit, vychází z pedagogiky Rudolfa Steinera. Právě tento rakouský pedagog a filozof byl pověřen sestavením duchovních a výchovných principů pro tento typ nové školy. První Waldorfská mateřská škola vznikla v roce 1919 ve Stuttgartu.

další typy
- Mateřská škola s programem Začít spolu (vznikla v USA).
- Mateřská škola s programem podpory zdraví (vznikla v ČR).
- Lesní mateřské školy (vznikly v USA a západních zemích Evropy).

Lenka Vašková

Autor: Redakce

28.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies