VYBRAT REGION
Zavřít mapu

IKEM provedl tisící transplantaci jater, program má od roku 1995

Tisící transplantaci jater provedli 13. srpna lékaři v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Pacientkou je šestačtyřicetiletá žena, která s novými játry dostala i novou ledvinu. Operace jí zachránila život. IKEM zahájil transplantační program jater v roce 1995, dětem je transplantuje od roku 1996, za tu dobu dostalo nová játra 77 dětí, nejmladšímu bylo půl roku. Novinářům to řekl ředitel IKEM Aleš Herman.

20.8.2013 AKTUALIZOVÁNO 20.8.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/Martin Divíšek

„Jednalo se o velmi složitý výkon, který ale v IKEM patří k velmi dobře zvládnutým technikám. Stejně jako u většiny nemocných, tak i u této pacientky byla transsplantace jater jedinou léčebnou možností," uvedl ředitel. Dodal, že je velmi pyšný na to, že týmy IKEM mají výsledky srovnatelné se všemi světovými pracovišti.

„Děkuju lékařům, že mě zachránili, mají zlaté ruce," řekla rozechvělým hlasem novinářům pacientka. Přiznala, že se strašně bála, aby se po operaci probudila. Týden po operaci už nemusí být na JIP, kvůli riziku infekce má přes nos a ústa roušku. Pokud vše půjde dobře, půjde do týdne domů.

Přednosta kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk, který tisící pacientku operoval, uvedl, že pacientka měla stovkami až tisíci cyst (kapsiček s tekutinou) vyplněná játra i ledviny. Játra místo 1,5 kilogramu vážila sedm kilogramů, břicho se velmi zvětšilo, žena nemohla jíst, nemohla si ani zavázat tkaničky u bot.

Pacientka uvedla, že se cítí dobře, může chodit a najíst se. Na nové orgány čekala půl roku. Před operací už několik let byla pořád unavená a ospalá, věří, že teď už se jí povede lépe a vrátí se do normálního života. Těší se domů, kde na ni čekají manžel a tři dcery, bude chodit na vycházky do lesa. Je vyučená švadlena, neví, zda najde místo, ale určitě nezůstane nečinně doma.

První úspěšná transplantace

V ČR byla poprvé úspěšně transplantována játra před 30 lety v Brně. Podle statistik Koordinačního střediska transplantací dostalo v ČR nová játra od roku 1991 do letošního července 1215 lidí.

Transplantace jater patří podle přednosty Transplantcentra Pavla Trunečky ke standardní léčbě selhání jater, metabolických vad a nádorů ohrožujících život. Jeden rok po transplantaci žije 90 procent pacientů, téměř 80 procent žije přes deset let a třetina 15 let po transplantaci, tím je IKEM podle Trunečky nad evropským průměrem.

Játra jsou druhým nejčastěji transplantovaným orgánem. Většinou se transplantují játra zemřelého. Lze je také rozdělit a poskytnout dvěma příjemcům, nebo transplantovat část jater od živého dárce. Nové techniky umožňují použít játra jednoho dárce pro více pacientů.

Ředitel k tomu doplnil, že k rozvoji transplantačního programu přispěje i to, že zdravotní pojišťovny přistoupily na takzvané balíčkové ceny. Zahrnují náklady od vyhledání dárce, péči o orgán, operaci a pooperační péči. Pokud by pojišťovny platily dál jen podle vyhlášky, chybělo by IKEM letos 100 milionů korun. Pojišťovny navýšily platby od července a počítají s balíčkovými cenami i příští rok.

Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý potvrdil, že úhrady IKEM balíčkovými cenami stoupnou. VZP tak dá za rok za transplantace 236 milionů, podle vyhlášky by to bylo jen 137 milionů.

K tomu, kde VZP peníze navíc najde, Tichý uvedl, že jde o zhruba tři čtvrtě procenta výdajů na zdravotní péči. „VZP opakovaně řekla, že na takto zásadní péči se peníze najít musejí, ať již z vnitřních úspor, kdy VZP za tři roky snížila výdaje na provoz o miliardu, nebo díky stamilionovým úsporám dosažených tlakem na pokles cen léků," řekl.

Podle ředitele se očekávaný příliv peněz letos už projevil tím, že na čekací listině není žádné dítě, loni jich bylo na listině deset, k tomu 80 čekatelů na játra, 60 čekatelů na srdce a přes 100 čekatelů na ledviny.

Autor: ČTK

20.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies