VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Informace z internetu, léčba v nemocnici

Zdraví máme jen jedno a je třeba o něj pečovat. Co ale dělat v případě, kdy nás trápí nějaký zdravotní problém, se kterým si nevíme rady? Vyhledávat informace na internetu, nebo se obrátit na lékaře? A kde se potom léčit?

14.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Jak se shodují sami lékaři, kvalitně informovaný pacient je vždy základem správného rozhodnutí o léčebném postupu. A informace je dobré získávat z co nejvíce zdrojů, mezi něž internet bezpochyby patří.

Racionální závěr však musí vždy vzniknout v ordinaci ve spolupráci s lékařem, kterému pacient důvěřuje. Jen tak je možné jakýkoli zdravotní problém vyřešit bez zbytečných průtahů a obav pacienta.

Z průzkumu společnosti B. Braun, který probíhal na reprezentativním vzorku 8647 respondentů ve věku 30 až 65 let z celé České republiky, jasně vyplynulo, že prim v získávání informací hraje internet, na kterém vyhledává více než 36 procent dotázaných. Osmadvacet procent lidí preferuje kombinaci všech možností a s informacemi přímo od lékaře se spokojí zhruba každý pátý pacient.

Chce to více zdrojů

„Výsledky výzkumu mě nepřekvapují. I já sám doporučuji čerpat z co nejvíce důvěryhodných zdrojů. Mezi ně patří různé informační materiály či seriózní internetové stránky, které poskytují doplňující informace a společně s informacemi od lékaře mohou pacientům pomoci se zorientovat ve svém zdravotním problému.

Někteří lidé potřebují více času, aby si na novou situaci zvykli, a proto řada lékařů nabízí také možnost domluvit si individuální termín vyhrazený jen pro edukaci, kde se mohou lidé na cokoli, co se například někde dočetli nebo slyšeli od známých, zeptat, a ujistit se, že vše správně chápou," shrnuje Vladimír Vojanec, vedoucí lékař dialyzačního střediska B. Braun Avitum na pražské Bulovce. A stejné je to i v případě získávání informací, na jejichž základě se lidé rozhodují pro určité zdravotnické zařízení.

Lidé lékařům věří

Jak ukázal výzkum, na doporučení lékaře dá téměř polovina dotázaných. Od lékaře očekávají kvalifikovaný odkaz na takové zařízení, které nejlépe odpovídá konkrétnímu onemocnění. Pro 11 procent dotázaných je rozhodujícím faktorem doporučení známých, 10,3 procenta lidí vyhledává informace o zdravotnickém zařízení na internetu. Více než 26 procent pacientů pak kombinuje všechny metody, aby získala ucelený pohled na situaci a mohla během rozhodování vycházet z co nejvíce zdrojů.

Slovo lékaře má proto pro volbu velkou váhu, jelikož pro pacienta znamená ujištění, že jím doporučené zdravotnické zařízení je pro konkrétní zdravotní problém to nejlepší řešení.

„Definovat přesně kritéria, podle kterých bychom si měli vybírat zdravotnické zařízení, je velmi složité. Existují ukazatele, které zhruba ukazují obecnou kvalitu péče o pacienta v daném zařízení, jako je například výskyt pádů v daném zdravotnickém zařízení, výskyt proleženin, zda pacient dostává před operačním výkonem standardně antibiotika a mnohé další. Tyto informace celkem běžně zveřejňují nemocnice v zahraničí, zejména v USA. V České republice však zatím bohužel nebyla přijata jednotná metodika, jak s těmito informacemi pracovat a správně je postoupit veřejnosti," říká Alexander Ferko, přednosta chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Do jakého zařízení?

Počet zdravotnických zařízení v České republice stále stoupá. Na konci roku 2013 bylo evidováno 188 nemocnic s celkovým počtem 56 807 lůžek, z toho 129 zařízení bylo privátních. Jaké zařízení ale lidé nejčastěji volí?

V případě aktuálního zdravotního problému, plánované operace či chronického onemocnění volí lidé nejčastěji fakultní nemocnice (40 procent dotázaných), jelikož tyto druhy velkých zdravotnických zařízení disponují nejkvalifikovanějším zdravotnickým personálem a nabízejí na rozdíl od krajských či městských nemocnic, které se umístily na druhém místě a volilo by je téměř 23 procent lidí, širší spektrum zdravotnických oborů. Naopak soukromá zdravotnická zařízení preferuje pouze 3,5 procenta dotázaných. Více než 33 procent lidí pak volbu zdravotnického zařízení neřeší.

Vše na jednom místě

„Fakultní nemocnice dokážou udržet kontinuitu péče v průběhu 24 hodin. To ale neznamená, že malé privátní pracoviště, které se specializuje na určitou specifickou operativu (například odstranění žlučníku), nemůže být stejně kvalitní. Pokud však mluvíme o složitých a komplikovaných operacích, tak ty bývají častěji prováděny ve velkých nemocnicích. Jedná se zejména o operace onkologických onemocnění, které vyžadují chirurgický tým, ale také pooperační péči nejvyšší kvality a odborníky z jiných oborů, kteří se nacházejí právě ve fakultních nemocnicích," dodává Alexander Ferko.

Jiné je to u chronických onemocnění, jako je například onemocnění ledvin, kdy musí pacienti pravidelně docházet do určitého zdravotnického zařízení. „Zde hraje největší roli osobní přístup lékařů a sester k pacientům, kteří zde tráví každý týden několik hodin, rozhodují se proto i podle komfortu a vybavení jednotlivých zařízení," vysvětluje Vladimír Vojanec.

Filip Lukeš

Autor: Redakce

14.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies