Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Internista: Vysoký tlak často odhalí 
teprve infarkt nebo mrtvice

Známe to všichni. Přijdeme k lékaři a jako první nám sestřička v ordinaci kontroluje je krevní tlak. Někdy se dozvíme přesnou hodnotu, někdy jen, že je vše v pořádku. Víme ale všichni s jistotou, jakou hodnotu by měl správný krevní tlak mít a jaká nebezpečí nám hrozí při jeho zvýšených hodnotách? Na tyto a další otázky odpovídá Martin Polák, vedoucí lékař JIP interních oborů Oblastní nemocnice Příbram.

6.4.2013
SDÍLEJ:

Příbramský internista Martin Polák.Foto: archiv nemocnice

Jaké jsou správné hodnoty krevního tlaku a kdy se jedná o tlak zvýšený nebo vysoký?

Za normální hodnotu považujeme 140/90. Jinými slovy za zvýšený tlak označujeme všechny větší hodnoty naměřené minimálně při dvou návštěvách u lékaře. Při opakovaně zjištěných vyšších hodnotách mluvíme tedy o arteriální hypertenzi. Podle výše tlaku krve pak rozlišujeme mírnou hypertenzi (140-159/90-99), středně závažnou hypertenzi (160-179/100-109) a závažnou hypertenzi (180/110). U starších osob velmi často vidíme takzvanou izolovanou systolickou hypertenzi (TKs 140 mmHg a TKd < 90 mmHg).

Co ovlivňuje vznik tohoto onemocnění?

Ptáte se, co je příčinou arteriální hypertenze? Ve většině případů sice známe mechanizmy, jakým způsobem onemocnění vzniká, ale neznáme vlastní příčinu. Určitou roli zde hraje samozřejmě i genetika. Mluvíme pak o takzvané primární neboli esenciální hypertenzi. U 10 procent pacientů je zvýšení TK důsledkem jiného přesně definovaného onemocnění. Mluvíme pak o sekundární hypertenzi. Diagnózu esenciální hypertenze stanovíme na základě vyloučení hypertenze sekundární.

Jakým způsobem se toto onemocnění nejčastěji projevuje?

Bohužel pro arteriální hypertenzi nejsou typické jasné příznaky. Vysoký TK je většinou odhalen zcela náhodně nebo pokud pacient udává opakované bolesti hlavy. Mnoho lidí o tom, že trpí hypertenzí, ani neví a často je hypertenze diagnostikována až ve fázi komplikací tohoto onemocnění, jako je akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, onemocnění ledvin a podobně.

Jak se po odhalení této nemoci pacient léčí a je léčba vždy nutná?

Pokud po komplexním zhodnocení stavu pacienta zjistíme hypertenzi a eventuálně další závažné rizikové faktory, jako zvýšené hodnoty cholesterolu, kouření, obezitu, pak je léčba vždy nutná. Cílem našeho léčebného snažení je nejenom normalizace hodnot TK < 140/90, ale především zabránění, respektive oddálení vzniku kardiovaskulárních komplikací. Při léčbě využíváme kombinaci nefarmakologických opatření (snížení hmotnosti, abstinence kouření tabáku, omezení přívodu soli, dostatečná tělesná aktivita) a farmakologickou léčbu, která spočívá v pravidelném a trvalém podávání léků. Nutné je zdůraznit především pravidelnost a soustavnost léčení. U sekundární hypertenze musíme odstranit známou příčinu.

Jaká hrozí rizika v případě, že pacient není léčen nebo léčbu nedodržuje?

Pokud pacient ví, že pokud má hypertenzi a není léčen (až 1/3 populace s hypertenzí) nebo nedostatečně dodržuje léčebný režim, pak se vystavuje riziku vzniku kardiovaskulárních komplikací, o kterých jsem již hovořil. Mnohé z komplikací mají přitom trvalý, invalidizující charakter, některé mohou dokonce vést i k úmrtí.

Můžeme této chorobě předejít?

Mluvím zde o primární prevenci. Zde se uplatňuje dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu kalorií a tuků, omezení nadměrného přívodu soli a alkoholu, zvýšení fyzické aerobní aktivity a abstinence kouření tabáku. Bohužel ani při dodržení všech těchto opatření nelze někdy vzniku hypertenze zabránit.

Jsou situace, kdy je zvýšený krevní tlak normální?

Pokud měříme TK za standardních podmínek, pak platí hodnoty, o kterých jsem hovořil na začátku. Samozřejmě, že hodnota TK není konstantní hodnotou. Ta se mění v závislosti na fyzické či psychické aktivitě. Pokud tedy měříme TK např. po jídle či při stressových situacích, pak zvýšená hodnota ještě nemusí nutně znamenat, že se jedná o hypertenzi. To může potvrdit či vyvrátit až další vyšetření. Své dotazy můžete zasílat na adresu: martin.polak@onp.cz.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Otec a syn Bushovi
4 16

Rodina Bushů se připojila ke kritikům Trumpa. Jeho poradní tým se rozpadl

Lázně Bohdaneč. Fontána na Masarykově náměstí.
8

Lázně hlásí plno. Po letech škrtů se pustily i do oprav

Nepřekračujte červenou linii, varuje Jižní Korea severního souseda

Pokud Severní Korea vypustí mezikontinentální raketu s jadernou hlavicí, překročí "červenou hranici", prohlásil ve čtvrtek jihokorejský prezident Mun Če-in. Spojené státy jsou připraveny zasáhnout, ale slíbily, že jakoukoli vojenskou akci si dají schválit jihokorejskou vládou.

Pohledem Stanislava Šulce: Slyšet HDP růst

Výkon ekonomiky je stále obdivuhodnější. Tedy alespoň to tak vypadá u stolů makroekonomů, kteří sledují výlučně růst hrubého domácího produktu. Růst HDP o 4,5 procenta by nám mohli ostatní snad i závidět. Proti tomu však stojí rostoucí počet nespokojených lidí, kterým je růst HDP lhostejný, protože jej jednoduše neprožívají. Kvalita jejich životů stagnuje stejně jako platy, mírný růst vyváží stále sílící zdražování, které se zdaleka neomezuje jen na máslo.

RECENZE: Retro pro tátu. Strniště pro Jana Svěráka

Laskavé retro z těžké doby. Natočené podle klíče Obecné školy. To je v kostce nový film Jana Svěráka Po strništi bos, který režisér natočil spíš kvůli otci nežli kvůli sobě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení