VYBERTE SI REGION

Internista: Vysoký tlak často odhalí 
teprve infarkt nebo mrtvice

Známe to všichni. Přijdeme k lékaři a jako první nám sestřička v ordinaci kontroluje je krevní tlak. Někdy se dozvíme přesnou hodnotu, někdy jen, že je vše v pořádku. Víme ale všichni s jistotou, jakou hodnotu by měl správný krevní tlak mít a jaká nebezpečí nám hrozí při jeho zvýšených hodnotách? Na tyto a další otázky odpovídá Martin Polák, vedoucí lékař JIP interních oborů Oblastní nemocnice Příbram.

6.4.2013
SDÍLEJ:

Příbramský internista Martin Polák.Foto: archiv nemocnice

Jaké jsou správné hodnoty krevního tlaku a kdy se jedná o tlak zvýšený nebo vysoký?

Za normální hodnotu považujeme 140/90. Jinými slovy za zvýšený tlak označujeme všechny větší hodnoty naměřené minimálně při dvou návštěvách u lékaře. Při opakovaně zjištěných vyšších hodnotách mluvíme tedy o arteriální hypertenzi. Podle výše tlaku krve pak rozlišujeme mírnou hypertenzi (140-159/90-99), středně závažnou hypertenzi (160-179/100-109) a závažnou hypertenzi (180/110). U starších osob velmi často vidíme takzvanou izolovanou systolickou hypertenzi (TKs 140 mmHg a TKd < 90 mmHg).

Co ovlivňuje vznik tohoto onemocnění?

Ptáte se, co je příčinou arteriální hypertenze? Ve většině případů sice známe mechanizmy, jakým způsobem onemocnění vzniká, ale neznáme vlastní příčinu. Určitou roli zde hraje samozřejmě i genetika. Mluvíme pak o takzvané primární neboli esenciální hypertenzi. U 10 procent pacientů je zvýšení TK důsledkem jiného přesně definovaného onemocnění. Mluvíme pak o sekundární hypertenzi. Diagnózu esenciální hypertenze stanovíme na základě vyloučení hypertenze sekundární.

Jakým způsobem se toto onemocnění nejčastěji projevuje?

Bohužel pro arteriální hypertenzi nejsou typické jasné příznaky. Vysoký TK je většinou odhalen zcela náhodně nebo pokud pacient udává opakované bolesti hlavy. Mnoho lidí o tom, že trpí hypertenzí, ani neví a často je hypertenze diagnostikována až ve fázi komplikací tohoto onemocnění, jako je akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, onemocnění ledvin a podobně.

Jak se po odhalení této nemoci pacient léčí a je léčba vždy nutná?

Pokud po komplexním zhodnocení stavu pacienta zjistíme hypertenzi a eventuálně další závažné rizikové faktory, jako zvýšené hodnoty cholesterolu, kouření, obezitu, pak je léčba vždy nutná. Cílem našeho léčebného snažení je nejenom normalizace hodnot TK < 140/90, ale především zabránění, respektive oddálení vzniku kardiovaskulárních komplikací. Při léčbě využíváme kombinaci nefarmakologických opatření (snížení hmotnosti, abstinence kouření tabáku, omezení přívodu soli, dostatečná tělesná aktivita) a farmakologickou léčbu, která spočívá v pravidelném a trvalém podávání léků. Nutné je zdůraznit především pravidelnost a soustavnost léčení. U sekundární hypertenze musíme odstranit známou příčinu.

Jaká hrozí rizika v případě, že pacient není léčen nebo léčbu nedodržuje?

Pokud pacient ví, že pokud má hypertenzi a není léčen (až 1/3 populace s hypertenzí) nebo nedostatečně dodržuje léčebný režim, pak se vystavuje riziku vzniku kardiovaskulárních komplikací, o kterých jsem již hovořil. Mnohé z komplikací mají přitom trvalý, invalidizující charakter, některé mohou dokonce vést i k úmrtí.

Můžeme této chorobě předejít?

Mluvím zde o primární prevenci. Zde se uplatňuje dosažení ideální tělesné hmotnosti, omezení přívodu kalorií a tuků, omezení nadměrného přívodu soli a alkoholu, zvýšení fyzické aerobní aktivity a abstinence kouření tabáku. Bohužel ani při dodržení všech těchto opatření nelze někdy vzniku hypertenze zabránit.

Jsou situace, kdy je zvýšený krevní tlak normální?

Pokud měříme TK za standardních podmínek, pak platí hodnoty, o kterých jsem hovořil na začátku. Samozřejmě, že hodnota TK není konstantní hodnotou. Ta se mění v závislosti na fyzické či psychické aktivitě. Pokud tedy měříme TK např. po jídle či při stressových situacích, pak zvýšená hodnota ještě nemusí nutně znamenat, že se jedná o hypertenzi. To může potvrdit či vyvrátit až další vyšetření. Své dotazy můžete zasílat na adresu: martin.polak@onp.cz.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Ve věku 69 let zemřel kytarista Radim Hladík

Praha -Ve věku 69 let zemřel dnes ráno kytarista Radim Hladík, který mimo jiné stál u zrodu legendární kapely Blue Effect, sdělil to současný zpěvák kapely Honza Křížek. Hladík podlehl následkům fibrózy plic, se kterou bojoval několik let. Sedmdesátiny by oslavil 13. prosince.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

EXKLUZIVNĚ

Hit Deep Purple vznikl kvůli Čechovi, který zapálil kasíno

Montreux, ČR /VÝROČÍ, TIP NA VÝLET/ - Díky nešťastné náhodě, která se přihodila 4. prosince roku 1971 nahráli Deep Purple svou nejslavnější skladbu. V neděli uplynulo 45 let od ničivého požáru, který spálil do základů slavné Casino de Montreux. V jeho prostorách se od roku 1967 koná Montreux Jazz Festival. Zahráli si v něm ovšem i zásadní rockové kapely jako Led Zeppelin, Pink Floyd, Deep Purple nebo Frank Zappa, při jehož koncertě kasíno vzplálo a který shodou okolností zemřel před 23 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies