VYBERTE SI REGION

Já na to opravdu nemám!

Problémy s malým sebevědomím trpí i ti, které okolí vnímá skoro jako dokonalé. Možná si potíže přenesli z dětství nebo dospívání…

8.9.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Vím, že to hodně lidem přijde směšné, ale opravdu si vůbec nevěřím. S nízkým sebevědomím bojuju téměř každý den, už odmala. Vždy se na sebe podívám v zrcadle, vidím spoustu chyb a to mě srazí na zem. Napadlo by vás, že tato slova pronesla americká megahvězda Angelina Jolie?

Děti na základní škole se jí údajně smály kvůli rovnátkům, brýlím či tomu, že chodila hůř oblečená. Zpočátku se jí vůbec nedařilo ani na poli modelingu. Nenáviděla se a sebepoškozovala. Příběh celosvětově uznávané herečky a osobnosti jen dokazuje, že potíže se sebevědomím nejsou zrcadlem vnějšího, ale vnitřního světa. Můžete být ostatními braní jako krásní, vtipní, inteligentní a šarmantní, ale…

Nejde o poruchu

Experti neznají studie, které by říkaly, kolik lidí problémem s nízkým sebevědomím přesně trpí či zda se jedná ve větší míře o muže či ženy. „Lidé s nízkým sebevědomím se tím příliš nechlubí a navíc, nejedná se o diagnózu či jinak popsanou poruchu," vysvětluje Kateřina Vrtělová, psycholožka a psychoterapeutka portálu psychoterapie-supervize.cz.

Co se týká rizikového věku, za zvýšenou pozornost jistě stojí období dospívání. Alespoň podle Petra Sakaře, rovněž psychologa a psychoterapeuta, který se specializuje na děti a dospívající. Jenže – co je vlastně zdravé sebevědomí? A kdy a jak se formuje?

Hlavně chválit

„Myslím, že se jedná o pozitivní vnímání a hlavně přijetí sebe sama," tvrdí Kateřina Vrtělová. „Dá se předpokládat, že základem našeho sebevědomí je zkušenost z dětství. Podle mě je to náš odlesk zrcadlící se v očích rodičů, který nám říká více o tom, jakou máme hodnotu. Pocit, který při tom zažíváme, si pravděpodobně odneseme do svého dospívání a později i do své dospělosti," říká Aleš Sakař.

Alarmující je přitom informace, že na jednu rodičovskou pochvalu připadá asi deset pokárání nebo dokonce trestů. Obecně přitom platí, že by se mělo postupovat spíše opačně – netrestat dítě za každý malý přestupek, ale naopak ho ujistit, že chybovat je lidské.

Pracujte na sobě

„Ovšem celý život vstřebáváme nejrůznější zkušenosti a vlivy a ty nás formují," doplňuje Kateřina Vrtělová a pokračuje: „Nikdy není pozdě na to, abychom na svém sebevědomí pracovali." Z charakteristik je patrné, že takzvaný „normální stav" lze jen těžko přesně popsat, vždy bude hodně záležet na úhlu pohledu.

I proto se brněnská psycholožka Katarína Bradáč označení „nízké sebevědomí" vyhýbá a hovoří raději o „vnitřním klidu" či o individuální znalosti své člověčí hodnoty a o podílu na celkovém dobrém žití. Stačí si otevřít jakýkoliv magazín s (často počítačově upravenými) fotkami „dokonalých" mužů a žen nebo si přečíst některý článek dělající z nich modly a neubráníme se zamyšlení. Nakolik na lidské sebevědomí útočí moderní globalizovaná společnost?

Nereálný ideál

„Zdá se mi, že dnešní doba klade ideál života dospívajících a mladých dospělých do větších výšin, než tomu dříve bývalo," prohlašuje Petr Sakař. „Myslím, že vzdálenost mezi tím, kým jsou, a tím, kým by chtěli být, se zvětšuje a stává se zdrojem mnoha frustrací z nenaplněných (protože nenaplnitelných) snů," pokračuje psycholog.

Univerzální obrana proti těmto vnějším vlivům samozřejmě neexistuje. Co ale dělat, když už si problém přiznáme a hodláme s ním bojovat? „Nabízím jednoduchou otázku. Na co jste ve svém životě pyšní? Pochlubte se! Pro řadu z klientů je jmenovat alespoň jednu věc zdánlivě nesplnitelný úkol. Ale kdo chce, splní ho," popisuje Kateřina Vrtělová. V případě, že si člověk problémy se sebevědomím násilně kompenzuje, může být i nebezpečný pro své okolí.

Kompenzace násilím

Odborníci se s tím setkávají u dětí především v podobě šikany. Dospělí pak podle Kateřiny Vrtělové nízké sebevědomí kompenzují takzvaným mobbingem (znepříjemňování života na pracovišti) a bossingem (agresorem je nadřízený).

Ovšem zároveň psychologové zdůrazňují, že se jedná spíše o výjimky z pravidla. „Řada lidí s nízkým sebevědomím je naopak velmi mírná, nenápadná a pasivní," je přesvědčena Kateřina Vrtělová.

„Ze všech sil se snaží druhým pomáhat, často na svůj vlastní úkor, za hranicí laskavého vztahu k sobě samotným. Jakoby si sebe necenili," doplňuje ji psycholožka Katarína Bradáč.

Největší nebezpečí tak nízké sebevědomí přináší právě tomu, kdo jím trpí. Psycholožky hovoří o nešťastném způsobu žití či nevyužívání vlastního potenciálu. Lidé potíže v dospělosti řeší i uměle – mimo jiné tím, že si kupují drahá auta, přepychové vily či drasticky hubnou.

Očekávání ostatních

Úmyslná hra na jiného člověka se od nás tak trochu čeká při hledání práce. Zaměstnavatelé se v inzerátech obvykle nezmiňují o lidech v první řadě skromných a pravdomluvných.

„Máme tendenci podléhat žádanému obrazu," potvrzuje Kateřina Vrtělová a pokračuje: „Znalosti, schopnosti, suverénní vystupování, schopnost zaujmout a komunikovat, flexibilita, schopnost rychle se učit a tak dále. To vše je očekáváno v jednom."

Specifickou oblastí, v níž může snadno dojít k probuzení problému se sebevědomím, jsou partnerské vztahy, a to ať už skutečné, nebo vysněné. Jako příklad uvádí Petr Sakař dospívající dívku, která je přesvědčená, že není dost štíhlá. „Poznámka od chlapce, po kterém tajně touží, že by mohla zhubnout, na ni bude mít velmi silný účinek," říká psycholog.

V partnerství

Jedna americká studie dokonce tvrdí, že lidé s potížemi se sebevědomím mohou svého partnera zároveň milovat i nenávidět. Za nejčastější příčinu experti považují již zmíněné problémy z dětství.

„Jakmile dojde k emocionálnímu výkyvu a vztah se již nejeví jako perfektní, partner s nízkým sebevědomím se příliš zaměří jen na negativní vlastnosti svého protějšku a chce se ze vztahu dostat pryč," vypráví profesorka Clarková z univerzity Yale.

Výzkumy rovněž dokazují, že nízké sebevědomí je jedním z důvodů, proč se mladí lidé uchylují k drogám. Mají pocit, že dostatečně nenaplňují poptávku svého okolí a návykovými látkami jen získají.

jedna z příčin
I noční pomočování v dětství může způsobit problémy s nízkým sebevědomím. Chlapci či dívky se pak pochopitelně bojí spát mimo domov (například na táboře) a potíže se mohou vršit. Důležité je, aby rodiče reagovali klidně, laskavě a snažili se potíže řešit racionálně. To znamená ve spolupráci s lékařem nebo psychologem. V opačném případě hrozí trauma, které přesáhne období dětství. Vyprávět by mohla například Barbra Streisandová, která pomočováním trpěla.

JÁCHYM NOVÁK

Autor: Redakce

8.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies