VYBERTE SI REGION

Jak přežít s „mamánkem"

Pro mužského je to jedna z nejtěžších urážek. Přesto tento zvláštní druh existuje. Telefonuje mamince i několikrát denně a co ta řekne, je svaté. Má nejraději, když partnerka dělá všechno tak, jak to dělala jeho maminka. Vyprat, vyžehlit nebo uvařit si neumí – nikdy to přece nepotřeboval. Z mamahotelu přešel rovnou do partnerského vztahu a v něm očekává totéž. Může ale tvrdě narazit

3.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock

Jestli svého chlapečka vychováváte tak, že za něho všechno děláte a všechno za něj řešíte, věřte, že mu zaděláváte na problém. I když celé to opečovávání a starání děláte z veliké lásky, ve skutečnosti mu ubližujete a možná mu znesnadňujete založení vlastní rodiny v budoucnu. Ono totiž všeho moc škodí.

V raném věku, když je to ještě roztomilý čtyřletý chlapeček, se ještě leccos snese. Když se od vás odmítá hnout a vy si bez něho nemůžete ani odskočit na toaletu, můžete to považovat za projev velké lásky. I okolí ještě pravděpodobně bude projevovat pochopení, když vás malý terorista bude držet za sukni a spustí hurónský řev, když ho ráno budete chtít nechat ve školce. Slzy tečou proudem a vy podlehnete. Klučík poroste, vy mu budete poctivě prát, žehlit, připravovat snídani i večeři – samozřejmě teplou.

Pokoj za něj uklidíte, protože to stejně umíte nejlíp, a chtít od něho nějakou adekvátní pomoc v domácnosti, třeba alespoň utřít prach nebo umýt nádobí? To vás ani nenapadne, jednak to není mužská práce, a navíc přece potřebuje čas na učení a někdy si také musí oddychnout, mít prostor na své koníčky.

Kde mám to tričko?

Když na vás potom osmnáctiletý kolohnát houkne, že má hlad a že nemá vyžehlené svoje oblíbené tričko, vůbec vám to nebude připadat divné a rychle se dáte do díla. Máte ho ráda, je to pořád váš chlapeček a chcete mu vyhovět.

A parádní mamánek je na světě. Jakými zásadami by se měli rodiče řídit, aby se tohoto scénáře vyvarovali, jsme se zeptali psychologa Jana Kulhánka z Psychoterapi­e Anděl.

„Pokud nejsou děti od mala vedeny přiměřeně věku k samostatnosti a nejsou za tuto samostatnost chváleny, nestává se důležitou hodnotou, za kterou jsou potom v dospělosti na sebe pyšní. Naopak, pokud nemusejí děti doma dělat nic, nevypěstují si návyky na domácí povinnosti, jsou v tomto směru rozmazlení, a pokud to půjde, budou tyto aktivity přenechávat druhým – rodičům či partnerkám. Někteří dospělí se bojí, že se o sebe nedokážou postarat. Pak jde o nízké sebevědomí, které se ale také často zakládá na nedostatečném osamostatňování v dětském věku."

A jak by se měly děti v domácnosti zapojovat? Jan Kulhánek k tomu říká: „Měly by mít za něco doma odpovědnost, zvykat si o něco se umět postarat a dělat to, i když se jim nechce. A pak za to také mají být dostatečně chváleny. Rodiče musí i odměňovat. Dělení na mužské a ženské práce se dnes už

nenosí, žehlit bych syna naučil, ale pravidelně bych to po něm nechtěl, podobně jako vaření. Na druhou stranu, pomoc při vaření bývá pro děti zábavnější než ‚chlapské' vynášení koše či ‚bezpohlavní' luxování."

Někteří rodiče si ale význam těchto běžných drobností neuvědomí a nemyslí na to, že jednou by měl jejich chlapeček opustit pohodlí maminčina domova a založit vlastní rodinu. Jenže – s kým?

Většina potenciálních nevěst totiž mamánka odhalí, ještě než stačí dojít ke svatbě. A většina rychle uteče. Jako třeba Kamila z Prahy.

„Nejdřív jsem nic zvláštního nepozorovala, asi proto, že jsem byla zamilovaná. Jenom mi bylo trochu divné, že bydlí stále u rodičů. Ale přičítala jsem to tomu, že vlastní bydlení je hrozně drahé a nechtěl se třeba zadlužovat hypotékou. Sama jsem svůj byt měla. Další věc, která mě zarazila, byla, že když jsem mu časem nabídla, aby se ke mně nastěhoval, dlouho trvalo, než se k tomu odhodlal. No a po nějaké době společného soužití jsem pochopila, že to nepůjde. Byl z domova zvyklý na veškerý servis, ale já chtěla férový vztah – s někým, o koho se můžu opřít, kdo se mnou bude řešit běžné problémy. A kdo si klidně vyžehlí nebo nám oběma uvaří. Ale zjistila jsem, že mám vedle sebe něco jako velké dítě, o které bych se jen musela starat. Vystřízlivěla jsem a rychle jsem ho ze svého bytu i života vyprovodila," uzavírá Kamila.

Bydlím u rodičů

To, že muž ještě dlouho po pětadvacátém roce života bydlí u rodičů, je klasický příznak toho, že by se mohlo jednat o mamánka. Není to ale samozřejmě příznak jediný, a už vůbec ne stoprocentně platný. Ne každý má finance na to, aby si vlastní bydlení opatřil, i když pronájem může leccos vyřešit.

Dalším příznakem maminčina mazánka je to, že si s matkou neobvykle často telefonuje a její názory jsou mu svaté. Ale pozor – pochopitelně pokud se muž stará o to, jak se jeho rodičům vede, neznamená to zdaleka, že je maminčin mazánek. Zdravý zájem o blízké je žádoucí, a naopak by bylo třeba velmi zbystřit, pokud by mu byli vlastní rodiče lhostejní. To také o něčem svědčí, ale je to jiná historie.

Mamánek nechává matku, aby mu řídila život, a je to pro něj vlastně pohodlné. Problém nastává v momentě, kdy začne zásadně upřednostňovat matku před svojí partnerkou. Samozřejmě, jestliže jeho matka potřebuje odvézt na vyšetření do nemocnice a nemá jak jinak se tam dostat, bude přirozené, že jí pomůže a výlet na kolech s partnerkou přesune na jindy.

První, nebo druhá?

Jestliže mu ale matka zavolá, že už ho celé dva dny neviděla, a on rázem zapomene na partnerčiny kulaté narozeniny a poběží za maminkou, je něco špatně. „Manželka musí být vždy na prvním místě, to je jasné. Ale v dobře fungujících vztazích by si neměly ty dvě konkurovat, každá má přece mít jiné místo v srdci muže, a pokud tomu tak není, měl by se nad sebou zamyslet," říká psycholog Jan Kulhánek.

Kapitolou sama o sobě je pak to, když potenciální tchýně začne dirigovat, jakým nábytkem si má mladá dvojice vybavit společný byt nebo jestli mají jet na dovolenou v červnu, nebo v září. Ustát takový vztah dokáže patrně jen světice. Většina žen ale vezme nohy na ramena.

A když už dojde ke svatbě, je pravděpodobné, že se bez hádek vztah neobejde a skončit může i rozvodem.

„Manžela jsem si vzala po velmi krátké známosti. S odstupem času mohu říci, že to tedy byl mamánek jako vyšitý. Tchýně byla taková generálka a manžel jí ve všem podléhal. Vše, co jsem udělala, bylo špatně, protože jeho maminka to dělala jinak a lépe. Už jsem byla odhodlaná se rozvést, protože se to nedalo vydržet, ale nakonec k tomu nedošlo, protože manžel měl tragickou nehodu. Nevzpomínám na něj vůbec ve zlém, ale vždycky jsem se snažila, abych syna vychovala jinak," svěřila se Marcela ze Znojma.

Dá se převychovat?

A dá se mamánkovství nějak odnaučit? Těžko. Vyžaduje to značné úsilí, přičemž výsledek je nejistý. Psycholog Jan Kulhánek o možnosti mamánka „převychovat" říká: „Žena má šanci během prvního roku až dvou dát jasně najevo, že nepřebírá péči o partnera po jeho matce. Je to ještě období, kdy je muž ve fázi první zamilovanosti a bude ochotnější změny přijmout, zejména pokud bude za každou aktivitu doma oceněn. Jestliže ale někdo v něčem vyrůstá dlouhé roky, bude mít tendenci naučené chování opakovat. Takže pokud například v době mateřské převezme žena všechny domácí aktivity na sebe, snadno její bývalý mamánek opět zpohodlní," uzavírá psycholog.

jak ho poznáte

- Bydlí u rodičů, i když už má dávno věk na to, aby se osamostatnil.

- Domácí práce jako vaření, žehlení, praní a uklízení mu nic neříkají. Je zvyklý, že za něj všechno někdo udělá.

- Neustále si s maminkou volá nebo je s ní jinak v kontaktu.

- Maminka je pro něj na prvním místě, partnerka až někde daleko za ní.

- Všechno si od maminky nechá schválit. Co ta neposvětí, to není.

DENISA HAVELDOVÁ

Autor: Redakce

3.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies