VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékař: Hranicí nádorového onemocnění průdušek je 150 tisíc cigaret

Že je kouření škodlivé nejen pro samotného kuřáka, ale i pro jeho nejbližší okolí, ví každé školou povinné dítě. Ovšem na otázky, co se konkrétně děje s naším dýchacím aparátem, jaká rizika nám inhalace cigaretového dýmu přináší a jak se můžeme úspěšně kouření zbavit, odpovídá primář plicního oddělení příbramské nemocnice Jiří Gutwirth.

19.4.2013
SDÍLEJ:

Primář plicního oddělení příbramské nemocnice Jiří Gutwirth.Foto: Markéta Jankovská

Co je to kuřácká bronchitida a kdy se v organismu začne vytvářet?
Bronchitida je latinský název pro zánět průdušek. Kuřácká bronchitida je tedy stav neinfekčního chronického zánětu, který je vyvolán vdechováním kouře z hořícího tabáku. Ten obsahuje tisíce chemických sloučenin, z nichž mnohé jsou toxické. Inhalace vede postupně k poškození sliznice průduškového stromu, k poruše funkce řasinek na jejím povrchu a ke změnám množství a konzistence hlenu, který se zde normálně a trvale tvoří a je součástí obranného a samočistícího mechanismu. Později dochází ke strukturálním změnám ve stěnách průdušek. Tento vývoj trvá řadu měsíců respektive let podle individuální vnímavosti.

Jaké jsou prvotní signály této nemoci?
Vzpomínám si na formulku z jedné učebnice z doby studií, že nejnápadnější na jakési nemoci je, že je nenápadná. Tato slovní hříčka zcela odpovídá i počáteční fázi chronického zánětu průdušek. Prvotní signály si pacienti dlouho vůbec neuvědomují nebo je zaregistrují, ale nepřikládají jim význam. Hlavním příznakem je kašel, obvykle ranní, později častější během dne, ale nemusí příliš obtěžovat. Druhou a závažnější známkou nemoci je neúměrné zadýchávání se při námaze. Je způsobeno pozvolným zužováním průsvitu průdušek a odpovídá vážnější formě nemoci, takzvané obstruktivní bronchitidě známé také pod zkratkou CHOPN – chronická obstruktivní plicní nemoc. Kratší dech si pacienti často vysvětlují normálním poklesem výkonnosti s přibývajícími roky případně nárůstem váhy, takže v okamžiku, kdy přicházejí k vyšetření, bývá již diagnostikováno onemocnění ve značně pokročilém stádiu.

Je zjištěno, kolik cigaret zvyšuje riziko vzniku této choroby?
Taková hranice je uváděna u bronchogenního karcinomu, nádorového onemocnění průdušek (150 tisíc cigaret). V případě kuřácké bronchitidy vznik velmi závisí na individuální vnímavosti kuřáka, ostatně stejným chronickým zánětem může onemocnět i nekuřák a naopak u některých kuřáků se příznaky chronické bronchitidy vůbec neobjeví.

Kdy je nutné navštívit odborného lékaře?
Ptáte-li se na nutnost, pak taková situace bývá u náhlých zdravotních potíží: při zhoršení dušnosti, horečkách, bolestech hrudníku nebo vykašlávání hlenu s příměsí krve. Bylo by ale dobré, kdyby si kuřáci připustili, že všechna ta varování na krabičkách cigaret, ve sdělovacích prostředcích či v letácích a brožurách v čekárnách ordinací nemluví do větru a že z kouření skutečně zdravotní rizika vyplývají, byť jsou jaksi vzdálená. Neměli by proto čekat, až je nějaká vážná zdravotní příhoda vyhledat lékaře přinutí, ale měli by základní vyšetření podstoupit dříve. Buď zcela preventivně, jen s minulostí několika let aktivního kuřáctví, v rámci běžného infektu dýchacích cest nebo když si uvědomí, že vlastně pociťují ony nenápadné varovné příznaky, o kterých jsem mluvil.

V čem spočívá průběh léčby a je možné se plně vyléčit?
V definici chronické obstruktivní bronchitidy se mluví o tom, že se jedná o léčitelné onemocnění. To je konstatování nadějné, ale vlastně i trochu zlověstné – mluví o možnosti nemoc léčit, ale neslibuje vyléčení. Ten přívlastek zcela vystihuje skutečnost. Čím déle onemocnění trvá, tím pokročilejší jsou anatomické změny v průduškách a později i v plicích a ani sebekomplexnější farmakologická léčba si s nimi nemůže poradit. S použitím léků na rozšíření průdušek, k usnadnění vykašlávání nebo antibiotik tedy usilujeme o dosažení stabilizace nemoci, vyléčení komplikující infekce a dílčího zlepšení stavu pacienta. Ale dlouhodobou ambicí není návrat k úplnému zdraví, nýbrž jen zachování „statu quo", snaha o zabránění dalšímu postupu nemoci. Součástí léčby je (měla by být) samozřejmě také úplná kuřácká abstinence pacienta.

Jak je možné si od závislosti pomoci a jsou preparáty v lékárnách účinné?
Doporučuji každopádně poradu s lékařem – praktickým nebo v některé z poraden pro léčbu závislosti na tabáku, které fungují v každém větším městě, výjimkou není ani příbramská nemocnice. Léčba je vždy založena na dobré motivaci pacienta a vážně míněném rozhodnutí s kouřením skončit. Pomoc lékaře spočívá v rovině psychologické i farmakologické. Z používaných preparátů je dostupný na předpis vázaný přípravek vareniclin, který úspěšnost při odvykání kouření zřetelně zvyšuje, dále je k dispozici celá skupina volně prodejných přípravků s nikotinem, které mají za cíl dodávat kuřákovi drogu po přechodnou dobu, než si zvykne na každodenní život bez cigarety.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

19.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Útok před britským parlamentem
AKTUALIZUJEME
18 10

Teror před britským parlamentem: Útočník čtyři lidi zabil a 40 zranil

Ilustrační foto.
29

EET a fitness: trenéry čeká existenční dilema, zákazníky fronty

Zrychlí stavby? Politici chtějí vyšachovat ekology i spolky

Kuňkání žab zřejmě ještě více než dnes zanikne v hluku stavebních strojů. Důvod? Výhrady, které ke stavbám vyjadřují ekologové či různé občanské spolky, už brzy úřady nebudou tolik poslouchat. Připravit je o slovo může chystaná novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA), která má omezit možnost vyjadřovat se tak jako dosud k chystaným velkým stavbám, jako jsou dálnice nebo továrny.

Katastrofa: Zelenina zdražila!

„Brutální zdražení potravin." „Salátová krize!" „Zákazníci zuří: Zelenina je moc drahá!" „Oběti letošní zimy: okurky, cukety, ledový salát." Češi jsou od počátku roku zásobováni katastrofickými zprávami o tom, jak letos zdražuje zelenina. Jeden by snad začal okopávat zanedbaný záhumenek či navezl na balkon pytle plné hlíny, aby si mohl vypěstovat pár rajčátek a nějakou tu okurku.

Poruchy spánku trápí stále více dětí. Mohou za to i chytré telefony

Ráno nedokážou vstát z postele a ze školy nosí horší známky. Neporadí si s běžným výkladem, který nedoprovází obraz. Ordinace dětských neurologů se stále častěji plní školáky, kteří jsou unavení a neudrží pozornost. Důvod je jednoduchý: české děti trpí poruchami spánku. Ty jim způsobují mobily a tablety.

Spíme málo. Trpíme proto nadváhou a depresemi

Spánek? Na ten jsem dlouho neměla čas, přiznává osmatřicetiletá manažerka Lenka Procházková. Snažila se totiž stihnout úplně všechno – práci si nosila domů, děti dirigovala hlavně přes telefon, k tomu se starala o nemohoucí rodiče. Během pracovního týdne strávila v posteli sotva pět hodin denně. Někdy musely stačit i čtyři hodiny. Dokud nepřišel zvrat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies