VYBERTE SI REGION

Jak pomáhá kafr proti bolesti? Ví to čeští vědci

    Praha - Vědecký tým Viktorie Vlachové z Fyziologického ústavu Akademie věd analyzoval a popsal působnost kafru v molekulách při zmírňování bolesti. Své poznatky, které povedou ke snadnější přípravě nových léků proti bolesti, vědci zveřejnili v prestižním americkém lékařském časopise Anesthesiology.

2.3.2012
SDÍLEJ:

Čeští vědci analyzovali působnost kafru v molekulách při zmírňování bolesti. Poznatky usnadní přípravu nových léků proti bolesti. Foto: ČTK

 

    Bolestivé vjemy sice člověka chrání před poškozením, ale zároveň mu znepříjemňují život. Proto se lidé odjakživa snažili si od bolesti pomoci.

    Pouze badatelé ve Fyziologickém ústavu v České republice studují čidla neboli receptory bolesti v buněčných membránách na molekulární úrovni.

    Tým doktorky Vlachové Kromě kromě působení kafru na receptory bolesti objevil, že tato látka zpevňuje buněčnou membránu, v níž jsou receptory bolesti uloženy. I tato změna vede podle vědců k poklesu signálů bolesti.

    Nové poznatky o molekulových příčinách vzniku bolesti usnadní podle Vlachové přípravu nových analgetik bez škodlivých vedlejších účinků a umožní lepší porozumění účinkům látek, které se nyní k tlumení bolesti používají.

    Anestetika v poslední době změnila operace na téměř bezbolestné úkony. Inhalační a nitrožilní likvidují bolest na úrovni mozkových center a lokální anestetika typu novokainu brání vzniku a vedení impulzů bolesti v periferních nervech. Vedlejším účinkem je ale silná pooperační bolest, když tkáně "přijdou k sobě" nebo když se pacient probudí z narkózy. Je potřeba "zavřít kanálky", jimiž bolest "proudí do mozku". A to je právě příležitost pro nová analgetika.

Autor: ČTK

2.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies