Výsledky odborných průzkumů podle něj potvrzují, že nápoje obsahující kofein, tedy i káva, nezpůsobují dlouhodobě nárůst vylučování tekutiny z organismu. Množství moči se zvýší pouze jednorázově.

„Pití kávy nemá na stav tekutin v těle větší vliv, pokud se nevypije více než 300 miligramů kofeinu, což představuje asi čtyři až šest šálků. Kvalitní káva doplněná sklenicí vody zdravým lidem neuškodí,“ zdůraznil. Opatrní by ale měli být lidé s vysokým tlakem či poruchou zažívání.

V horkých dnech je podle Kohouta vhodné pít tekutiny o teplotě kolem 16 stupňů Celsia. Za ideální nápoj je považována čistá voda z vodovodu, stejně jako bylinné a ovocné čaje. Na žízeň pomáhá i pivo, vhodnější je ale nealkoholické, protože alkohol přispívá k odvodnění. Předností piva je obsah minerálů, stopových prvků a vitamínů řady B. Pro lidi bojující s nadbytečnými kilogramy pivo vhodné není, v litru je až 500 kalorií.

Kdo dodává tělu málo tekutin, riskuje, že se bude cítit unavený, bude ho bolet hlava a bude malátný. Při ztrátě dvou až tří procent vody z těla klesá výkonnost až o 20 procent, při osmi až devítiprocentní úbytku nemůže člověk chodit a při jedenáctiprocentní ztrátě hrozí kolaps. Pokles o jedno procento nastane, když tělu chybí zhruba půl litru vody. Pocit žízně se dostaví, až když dehydratace přesáhne dvě procenta. Proto je nutné pít průběžně celý den, i když člověk nemá žízeň.

Rizika nedostatku tekutin

1–3 procentní dehydratace, tělu chybí zhruba půl litru vody projevuje se vzestupem tělesné teploty, únavou a poklesem výkonnosti
4–5 procentní dehydratace člověk se špatně soustředí a orientuje, má křeče, zrychlený tep
6–10 procentní dehydratace bolesti hlavy, vyčerpání, zažívací problémy a celková nevolnost
deset a více procent dehydratace celkové přehřátí organismu, křeče, halucinace

Zdroj: Institut kávy