VYBERTE SI REGION

Kdo neskáče, není Čech aneb Kult fanouškovství

Podle psychologa dokáže hlasitá podpora vyburcovat sportovce k mimořádným výkonům. Podle jiných jsou fanoušci jen banda agresivních bláznů. Jak to tedy s vlajkami na tváři vlastně je?

11.8.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv Šíp

Nezaměnitelný písničkář Jaromír Nohavica se nejen podílel na chorálu ostravských příznivců „Baníčku, my jsme s tebou“, ale k fandovství se přihlásil i v jedné ze svých balad. Jmenuje se Mám jizvu na rtu a Jarek Nohavica se v ní přiznává, že by ještě chtěl vidět Baník, jak poráží Barcelonu… Toto přání pak sám okomentoval slovy: „Ach jo. Chlapské sny jsou tak krásné.“

Proč je vlastně mezi fanoušky (nejen fotbalu a hokeje, ale všech sportů) stále daleko více mužů než žen? „Jedná se o samotnou genetickou podstatu – muž – lovec… Potřebuje více vybití, více akce,“ odpovídá stručně psycholog sportu Jiří Kirchner. A co sportovní fandovství člověku přináší a co bere?

„Fandovství přináší davový prožitek. Je známo, že člověk se v davu schová, a proto se může chovat i jinak, než je tomu v normálním životě. Zároveň se jedná o pasivní prožitek, který můžeme ze sledování sportovního zápolení mít – to znamená, že se tolik nezapotíme, jelikož se za nás potí a namáhají jiní. Souvisí to i s tím, že sport je v podstatě velké divadlo pro obecenstvo, z toho pramení i jeho komerční úspěšnost. Sport můžeme považovat za jedno odvětví kreativního průmyslu,“ vysvětluje doktor Kirchner, který je mimo jiné i odborníkem právě na problematiku prožitku i zážitku.

Fantomas na scéně

Neříkejte, že jste ho v televizi nezahlédli? Více a častěji se Česku daří v hokeji než ve fotbale a když se reprezentační tým dere – tak parádně, jako třeba letos – do finále, to jsme pak u obrazovek nalepení skoro všichni. A ať už se mistrovství světa odehrává kdekoliv, televizní kameramany v hledišti jako magnet přitahuje muž v gumové masce Fantomase. Kdo se to v ní potí? Inženýr Vasil Simkovič, muž ze severu Čech.

Fandit začal jako malý kluk, možná i pod vlivem knížek Oty Pavla a fotbalistů Dukly Praha. K tomu se ale stihl po sportovištích i prohánět – v tenise to dotáhl až do národní ligy, jako žák a dorostenec válel i fotbal a neztratil se ani na volejbalovém kurtě.

Po českém hokejovém triumfu na zimních olympijských hrách v japonském Naganu se poprvé rozhodl, že naši hokejovou reprezentaci podpoří přímo v dějišti mistrovství světa. Než do norského Lillehammeru odcestoval, vzal za kliku krámku s gumovými maskami v pražských Holešovicích. A neomylně sáhl po té, která v populárních filmech zakrývala tvář Jeanu Maraisovi.

Dnes už má gumových Fantomasů ve skříni uloženo ve skříni patnáct. „Nikdy jsem tohoto nápadu nelitoval, díky masce jsem zažil spoustu legrace, spřátelil se s fanoušky z Ruska, Kanady, Finska, Švédska a setkal se i s našimi hokejisty a trenéry,“ vypočítává Vasil Simkovič.

Fantomas fandil i fotbalistům na Euru, může tedy srovnávat: „Možná je to tím, že hokejové haly jsou menší, rozhodně je v nich atmosféra slušnější a kultivovanější než někdy na fotbalových stadionech. Stejně tomu je na mistrovstvích světa i v takzvaných hokejových fan-zónách čili ve velkých stanech. Panuje tam pohoda, nevyskytují se žádní gauneři,“ postřehl Vasil Simkovič.

Není jen Fantomasem, sportu fandí po celý kalendářní rok. A to jak srdcem, tak i penězi. Firma, kterou řídí, sponzorsky přispívá hokejistům, fotbalistům, tenistům, bikerům i lodním modelářům.

Zachráněný klokan

Zatímco předchozí řádky by mohly být uvozeny titulkem „Jeden za všechny“ (podobných sportovních fanoušků je u nás naštěstí daleko, daleko víc), povídání o zachráněném klokanovi pro změnu splňuje krédo „Všichni za jednoho“.

#nahled|http://g.denik.cz/63/0b/klokani01s_denik_clanek_solo.jpg|http://g.denik.cz/63/0b/klokani01s.jpg|O FOTBAL TOLIK NEŠLO. Derby dvou nesmiřitelných klubů - klokanů z Vršovic a Střížkova.#

Jak vršovický fotbalový klub ke klokanovi vůbec přišel? Roku 1927 vyrazil do Austrálie, a to jako úplně první tým z kontinentální Evropy. Pro protinožce svůj název AFK změnil na srozumitelnější Bohemians. V Austrálii sehrál dvacet utkání, v patnácti zvítězil. Domů vezl dar vlády Queenslandu prezidentu Československé republiky T. G. Masarykovi – dva živé klokany. A taky výtěžek 315 tisíc korun, které klubu tehdy vystačily na polovinu sezony…

Roku 2005 se klub ocitl na pokraji zániku. Fanoušci ho ale nedali. Založili družstvo, sáhli do vlastních kapes a už v srpnu měli pohromadě skoro tři miliony korun. Pak ještě další peníze přidali.

Rodinný podnik

„Bohemka je specifická tím, že klub je více méně takovou velkou rodinou. Většina fanoušků za Bohemku skutečně dýchá. Krásné je i to, že dnes vodí na utkání své malé děti, oblečené do zelenobílých kulichů, svetrů, dresů, a tak v nich postupně pěstují příslušnost ke klubu. Myslím, že ani o fanouškovské následníky nebude mít Bohemka nouzi,“ říká jedna z největších ikon klokanů Antonín Panenka.

Po klubu chtějí fandové Bohemky zachránit i svůj stadion, zvaný Ďolíček. Aby prozatím opuštěný nezchátral, chodí tam na sobotní brigády. A zase mezi sebou sbírají peníze.

Ne že by se mezi příznivci klokanů nevyskytovali i takzvaní ultras, vyznavači poněkud jiných projevů. „Radikálnější fandy má každý klub, ale u nás převažují ti slušní. A tím, jakým způsobem fandí, možná na ty radikální působí pozitivně,“ domnívá se Antonín Panenka.

Vraťme se ale k fandění zdravému. Do jaké míry může ovlivnit výkon sportovce? „Do velké. Je známo, že fanouškové mohou vyburcovat tým k mimořádnému výkonu, “ říká psycholog sportu Jiří Kirchner.

Pro objektivitu ovšem dodává: „Ale na druhé straně také srazit, například u nováčků, kteří vstoupí na velký stadion plný diváků, a to je spíše sváže, než vyburcuje.“ Antonín Panenka potvrzuje to prvé: „Ve fotbale se vždy říkalo, že domácí fandové a domácí prostředí jsou dvanáctým hráčem. Sám na sobě jsem to zažil mnohokrát. Člověk pak ze sebe vydá ne sto procent, ale daleko víc.“

Antonín Panenka měl štěstí na báječné fandy nejen doma v Ďolíčku, ale i při svém zahraničním angažmá v Rapidu Vídeň. „Když se nám nedařilo, roztleskali celý stadion, a my pak během pěti minut utkání otočili. Byli vynikající, dovedli nás povzbudit, vyhecovat, žádné zatracování nebo zlé výkřiky. Vždy se nám snažili pomoci. To měli fandové Rapidu společné s Bohemkou,“ zdůrazňuje Antonín Panenka. Když se daří, to se to fandí. Přímo horečka nadšeného fanouškovství postihuje celé Česko ve chvílích, pokud se reprezentační týmy blíží velkému vítězství. Je-li na dosah zlato z mistrovství Evropy, světa, natož olympiády, šťastně křičíme: „Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop!“

Máme na to právo, když jsme jen fandili a o úspěch bojovali jiní? „Ano. Kdyby národ neměl hrdiny, ztrácel by postupně svoji identitu. Je přirozené, že se všichni vztahujeme k nějakým idolům“ uklidňuje psycholog sportu Jiří Kirchner.

Podpis Vladimíra Šmicra

Klub fanoušků má i česká fotbalová reprezentace. Kdo se stane jeho členem a uhradí roční poplatek dvě stě korun, obdrží certifikát, podepsaný Vladimírem Šmicrem, čestným předsedou fanklubu národního týmu. V uvítacím balíčku nalezne i členský průkaz anebo fanouškovskou šálu.

Člen fanklubu má jisté výhody v rezervačním systému vstupenek, které na mezinárodní zápasy distribuuje Českomoravský fotbalový svaz. Při domácích zápasech národního týmu může využít fanparku, který u stadionů funguje.

Bude tomu tak i 7. října na Letné, jež je dějištěm kvalifikačního utkání Česká republika – Španělsko.

Zapojit se lze i soutěží, v nichž lze vyhrát jeden den strávený s národním týmem, zájezd s reprezentací na utkání do zahraničí či vstupenky na její domácí zápasy.

Podrobné informace jsou na www.fanclubfotbal.cz.

Vyznání

V neděli 9. března 2008, právě, když se na Bazalech chystal zápas s pražskou Slavií, napsal Jaromír Nohavica do Archivu pod lupou, jenž je k dispozici na jeho webu:

„Fotbal je hrou o mnoha poschodích. Můžeš se jen tak kochat pohledem na kluky, kteří to s balónem fakt umí, a když neumí, tak si na ně pořádně zařvat, protože tobě by to šlo líp. Můžeš stát pod hodinami na stadióně, kde už jsi před léty stával jako kluk se svým tátou… Můžeš se prát kvůli fotbalu anebo prostě jenom proto, že jsi magor na hlavu a prát se potřebuješ, i kdyby se na stadióně hrály gorodky… Můžeš fotbal hrát. S kamarády, na louce, na koupališti, v tělocvičně, v kempu. Zcela jistě si přitom pochroumáš svůj meniskus, protože čas běží, ale ty to nevnímáš a nevíš, že ti už není šestnáct. Fotbal hraje chlap na doraz vždycky. Jak malý Jarda, řekne ti pak tvoje holka nebo manželka nebo máma.“

JITKA STUCHLÍKOVÁ

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

CNN: Pražské vánoční trhy jsou mezi desítkou nejlepších na světě

Praha - Mezi desítku nejlepších vánočních trhů na světě zařadila americká televizní stanice CNN tržiště na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Reportér zaměřený na cestování ocenil každodenní otevírací dobu stánků i blízkost obou hlavních tržišť, stejně jako kvalitu zdejších klobás a piva.

K soudu s Čechem v Súdánu přišli i zástupci ambasády EU

Chartúm/Praha - Dnešní soudní stání v Chartúmu s českým misionářem Petrem Jaškem přišli sledovat i zástupci ambasády Evropské unie. Sdělila to česká velvyslankyně v Káhiře Veronika Kuchyňová Šmigolová, jejíž úřad má působnost také pro Súdán. Jašek čelí v africké zemi obvinění z protistátní činnosti a v minulosti se jej zastal Evropský parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies