VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když běžné jídlo škodí. Alergií trpí stále více lidí

Na návštěvu k vám domů přišlo sousedovic sedmileté dítě, se kterým se vaše ratolest kamarádí. Než uteklo na večeři, dali jste mu pár kostiček čokolády. O několik hodin později se dozvíte, že sousedé strávili večer na pohotovosti, protože chlapec nemohl dýchat. Je totiž alergický na oříšky, které v čokoládě byly.

17.3.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Šíp

Alergií, která se objeví při styku s určitou potravinou, trpí přibližně 45 procent populace, deset lidí ročně na šokovou reakci zemře. Deník vám poradí, na jaká jídla si dát pozor.

Problémové potraviny.

Lékařka Lenka Řehořková řekla regionálnímu Deníku:Lékařka Lenka Řehořková.

Kdo reaguje na pyl, bude mít problémy i s potravinami

Praha – Lepek ve stravě 
škodí i zdravým lidem, myslí si lékařka a členka vědecko-lékařské rady Světa zdraví Lenka Řehořková.

Část celiaků netuší o své nemoci. Jak na ni nejspíš přijdou?

Spousta lidí průjmy, bolesti břicha nijak neřeší. Napovědět, zda touto nemocí netrpíte, pomůže zařazení „testovací" bezlepkové diety alespoň na krátký čas. Potvrdit onemocnění mohou pouze testy, na které by si při těchto problémech měli zajít. I když se 
v odborné literatuře tvrdí, že člověk bez celiakie se nemusí lepku vyhýbat, má zkušenost je jiná, například u alergiků 
s ekzémem dieta přináší úlevu. Myslím si, že lepek v jídelníčku není důležitý, spíš škodí.

Počty pacientů s touto chorobou v posledních letech stále rostou, je to tím, že lepek konzumujeme nadměrně?
Panuje názor, že kdybychom se neupnuli na kravské mléko a konzumovali více kozí, tak bychom měli dnes více alergií a intolerancí na kozí mléko. Obdobně to bude 
s lepkem. Nebude to souviset 
s lepkem jako takovým, ale 
s tím, jaký typ potravin konzumujeme, jak se stresujeme, jak se mění stravování, že se málo jí zelenina. Ale souvislost s tím, kolik lepku sníme 
a celiakií, určitě existuje.

Jaké jsou nejtypičtější příznaky ještě neodhalené potravinové alergie?
Typické bolesti břicha, průjmy a svědění na patře.

Je někdo k potravinovým alergiím náchylnější?
Většinou lidé přicházejí za námi s tím, že jsou pyloví alergici – mají sennou rýmu, což už i letos nastupuje, začíná nám jaro. Potravinové alergie totiž velmi často doprovází alergie pylové. Třeba bříza se kříží s lískovými oříšky, trávy s rajčaty nebo obilovinami, u alergie na pyl olše je pak velká pravděpodobnost křížení s alergií na broskve.

Existuje vůbec nějaká možnost, že se onemocnění během života zbavíte?
Podle studií má například atopický ekzém genetický základ, to znamená, že ho budete mít po celý život, akorát 
v různých stádiích intenzity. Potravinové alergie ale mohou během života opravdu vymizet. Nemusíte se ale stát alergikem, pokud se během vašeho života nedostanete do kontaktu s vyvolávajícím faktorem, který alergii spustí. Když už máte potvrzenou potravinovou alergii, tak byste měli příslušné alergeny vyloučit z jídelníčku, tedy použít eliminační dietu. Za nějaký čas, spíše po několika letech, se ale můžete zkusit k tomuto jídlu vrátit a třeba i zjistíte, že už ho můžete sníst bez problémů. Tyto změny se dějí celý život.

Odhalí současné testy už jakoukoliv alergii?
Ne, zvláště u potravních alergií neumíme otestovat vše. Navíc znám spoustu pacientů, kteří měli negativní laboratorní testy a přesto potravinu netolerovali.

V jakém případě by měli pacienti při běžných krevních testech zbystřit a přemýšlet o tom, že by alergii mohli mít?
Určitě jde o zánětlivé markery v testu, nebo v krevním obraze se vyskytující vysoké počty jednoho z typů bílých krvinek – eozinofilů – to naznačuje, že by o alergii mohlo jít. Ale spíš by si měl člověk sám vypozorovat, jak mu po konzumaci některých potravin je. Jestli má problém po mléce, nebo ho začnou pálit rty, když sní jablko či ho svědí pusa, když si dá k svačině mrkev. 

JAN DRAHORÁD

Autor: Redakce

17.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies