VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když doma poroučí malý tyran

Dát dítěti maximální svobodu. Je to dobře, nebo byl lepší takzvaný rakousko-uherský dril?

15.6.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Archiv

Chtěla jsem, aby z mého syna vyrostla silná osobnost, a proto jsem mu poskytla co nejvíce svobody," svěřuje se Lucie z Prahy. Její syn Petr prakticky nikdy nepoznal, co je to pevná ruka.

„Rozhodně jsem nechtěla být tou matkou, která svým dětem neustále něco nařizuje.Chtěla jsem mu být přítelem. A nikdy jsme ho netrestali," pokračuje Lucie.

Jenže, jak sama přiznává, asi udělala ve výchově někde chybu. Syn si prý neustále stavěl hlavu nebo si něco vynucoval. Pak přišla škola a s ní stížnosti na jeho chování. „Nejdříve od učitelů. Myslela jsem si, že si na něj jenom zasedli, ale pak mne začali vyhledávat i rodiče spolužáků," vypráví Lucie.

Zastánci i odpůrci

Na druhou stranu Petr si z ničeho nic nedělal, ale očekával pozornosti od svých rodičů tak, jak na to byl zvyklý. Poslední kapkou prý bylo, když Lucie zjistila, že jí krade doma peníze. Poté se rozhodla najít pomoc u dětského psychologa.

Pojem liberální výchova se v Česku skloňuje už mnoho let. Má své zastánce, ale i skalní odpůrce. Psychologové připouštějí, že rodiče jsou ve výchově svých dětí mnohem mírnější než dříve. Vidět je to například na školách.

Ještě před nějakými patnácti či dvaceti lety jste mohli dostat poznámku za to, že nemáte správně ořezanou tužku, dnes je něco takového už jen těžko představitelné. „Přístup rodičů a vlastně celé společnosti se mění. Děti si mohou více dovolit," potvrzuje psycholožka Tereza Kovandová.

Podle ní byl v Česku dlouhá léta zakořeněný takzvaný rakousko-uherský dril, kdy se děti nechválily, ale úspěch byl do jisté míry samozřejmostí. Naopak, když dítě zklamalo, následoval za to trest. Často i fyzický.

Teď se prý řítíme spíše k druhému extrému – takzvané liberální neboli volné výchově. Ta je v Evropě typická hlavně pro jižní státy, kde je dítě jako malý bůh a může si dovolit prakticky vše. „Dětí se rodí stále méně a náklady na jeho výchovu naopak rostou," vysvětluje Tereza Kovandová jeden z důvodů, proč jsme na své děti stále mírnější.

Například ve Spojených státech se pro takový styl výchovy užívá termín helicopter parent neboli rodič vrtulník. Vyplývá to prý z toho, že rodiče se podobně jako vrtulník vznášejí neustále v blízkosti svého dítěte, aby mohli včas reagovat na vše, co by mohlo chtít nebo potřebovat.

„Jenže v praxi to často dopadá tak, že výsledkem této výchovy není silná osobnost, ale rozmazlené a tápající dítě, které nezná mantinely, za které může nebo nesmí vstoupit," míní psycholožka.

Náchylnost k drogám

Podle výzkumů jsou navíc děti s naprostou volností výchovy náchylnější k užívání alkoholu a drog.

„Existují tři typy výchovy," říká psycholog Karel Humhal. „Takzvaný direktivně dominantní typ, demokratický typ a typ liberální. První z nich podle zkušeností vede k tomu, že děti, když vyrostou, bývají nesamostatné. U druhého bývají samostatné, ale zase úzkostné, protože se musejí neustále rozhodovat, a ten třetí liberální styl je vhodný pro výchovu mimořádných talentů," vypočítává Karel Humhal.

Vyplývá to podle něj z toho, že když je dítě třeba hudebně nadané a hraní na nějaký nástroj je pro něj vášní, omezovat jej spíše uškodí. Liberální styl výchovy tak podle Humhala není vhodný pro každé dítě a rodiče by měli rozlišovat, jestli se daný styl výchovy pro jejich ratolest hodí.

„Pokud budete dítě vychovávat volně bez pravidel a to dítě k tomu není vhodné, dopadne to špatně," zdůrazňuje Karel Humhal. Podle něj si už v některých státech, kde převládal nekritický pohled na volnou výchovu dětí, začínají uvědomovat, že to zřejmě nebude univerzální cesta. Psychologové zde dokonce popsali jev takzvaného malého tyrana, kdy se chod celé rodiny podřizuje dítěti, které své výjimečné pozice začne z pochopitelných důvodů využívat. Místo toho, aby mu rodiče řekli jasné NE, malý capart, který se už proměnil v diktátora, stupňuje své požadavky, které mu jsou plněny.

Jenže co se zdálo nejdříve roztomilým rozmarem malého miláčka, se pak mění v něco, co může rodinu prakticky zlikvidovat.

Vyčerpaní rodiče

„Stále častěji se setkávám s rodiči naprosto psychicky vyčerpanými výchovou dítěte. Jsou svým potomkem zotročeni, ačkoli mu chtěli dát svobodu a v tomto duchu ho vést," píše ve své stejnojmenné knize „Malý tyran" německá psycholožka českého původu Jiřina Prekopová.

„Nevědí už, jak dál, protože se k nitru svého dítěte nemohou dostat. Jsou to rodiče, kteří už téměř litují, že přivedli na svět dítě…"

Jen tak mimochodem, právě v zemích, kde tisíce rodičů uplatňovaly takzvaný liberální styl výchovy, se dnes potýkají s nebývalým nárůstem kriminality a rostou i počty případů týrání rodičů dětmi.

Své zkušenosti s výchovou dítěte v zahraničí má i Marcela, která se provdala do Itálie. Se svým mužem vychovávají pětiletého syna. „Ten rozdíl, oproti tomu, jak jsme byli vychováváni my nebo i současné děti v Česku, je markantní. Tady děti mohou vše," vypráví.

Styl výchovy se stal předmětem hádek mezi manželi. „Trvalo mi opravdu dlouho, než jsem všechny přesvědčila, že jsou věci, které si dítě dovolit nesmí, a že má taky nějaké povinnosti. Vždyť až vyroste, taky se nikdo nebude ptát, jestli chce platit účty. Prostě je bude muset zaplatit."

Podle některých psychologů se ve vyspělých státech světa v současnosti čím dál více pro změnu hlásí ke slovu spíše autoritativní styl výchovy dítěte, který se uplatňuje hlavně v rodinách s asijskými kořeny. Dokonce se již pro matky, které po dětech vyžadují maximální výkon, vžilo pojmenování tygří mámy.

„Když si uděláte průřez průměrnou střední školou, kam chodí i vietnamské děti, vždycky budou patřit k těm žákům s lepšími studijními výsledky. Není to vyšší inteligencí, ale výchovou. Od asijských dětí se zkrátka požaduje, aby byly lepší než ostatní," říká psycholožka Tereza Kovandová.

Tlak z Asie

Dokonce v Japonsku se již objevují názory, že se ve školách zavede výuka i v sobotu, aby japonské děti měly lepší znalosti a mohly tamní ekonomice vrátit někdejší lesk. Tlak společnosti a konkurence mezi dětmi samotnými jsou v těchto zemích obrovské. Jak tedy správně vychovávat? Na tuto otázku je velmi složité odpovědět.

Každé dítě potřebuje určitý styl výchovy, i když se mu zrovna nebude zamlouvat. Je individuální osobnost, a co platí na jedno, nebude platit na druhé. Navíc nikdo učený z nebe nespadl a i psychologové přiznávají, že vést dítě jinak, než byli vychováváni jeho rodiče, je dost obtížné. Máme totiž tendenci napodobovat to, co dělali naši rodiče.

„Každý, zvláště u svého prvního dítěte, rodič je amatér, který teprve sbírá zkušenosti," potvrzuje Karel Humhal s tím, že ideální vždycky bývá zlatá střední cesta – netrestat dítě za maličkosti a nepožadovat po něm nemožné, ale zase mu ani nedovolovat vše.

Pokud si nevíte rady, nebojte se přečíst odbornou knihu o výchově dítěte nebo zajít za psycholegem. Není to ostuda, nebo snad chcete mít doma malého tyrana?

právo na facku
Myslet si, že čeští rodiče jsou dnes nějací beránci, kteří by si lidově řečeno nechali na hlavě dříví štípat, by byl velký omyl. Když se v roce 2008 chystal zákon, který by zakázal fyzické tresty dětí, postavili se proti němu jak politici a odborníci, tak hlavně rodiče. Průzkumy ukázaly, že se zákazem fyzických trestů nesouhlasí tři pětiny tatínků a maminek. Když se průzkum nedávno zopakoval, výsledky byly téměř totožné.

LUCIE SLAVATOVÁ

Autor: Redakce

15.6.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bydlení. Ilustrační foto.

Byty pro chudé v Brně: Projekt je překvapivě úspěšný, hodnotí opozice

Generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek
1 8

Odměna pro šéfa VZP? Správní rada mu přiklepla rekordní sumu 1,3 milionu

Poslední rozhovor Věry Špinarové pro Deník: Stále miluji živá vystoupení

/ROZHOVOR/ Připomeňte si spolu s námi Věru Špinarovou v posledním velkém rozhovoru, který poskytla Deníku loni v prosinci - tři dny před svými půlkulatými narozeninami. Rozjímala tehdy například nad vánoční svátky, které měla moc ráda. Jen se jí nelíbil ten shon a nakupování…

DOTYK.CZ

Zbloudilé kulky v Riu: Násilí v brazilských ulicích má čím dál více obětí

Jedné letní noci šla brazilská rodina do restaurace v Iraja, v severní části Ria de Janeira. Pár nechal svoji dvouletou dceru Sofii hrát si na venkovním hřišti. Prostor byl chráněn od ulice bránou, takže se zdál ve městě s šokující mírou kriminality ještě relativně bezpečný. Bezpečí je v Riu stále jedním z hlavních témat. Iraja, kde bydlí hlavně příslušníci střední třídy, je obklopena nejvíce násilnými oblastmi a zločinci jsou tam poměrně aktivní.

Provozovatel kiosku skončil kvůli EET. Hledá se náhrada

Polná – Polná na Jihlavsku hledá nájemce bufetu v rekreačním a sportovním areálu u rybníka Peklo. Současný provozovatel bufetu skončil, dle vyjádření starosty kvůli elektronické evidenci tržeb (EET).

Porno na počítači prezidenta. Národní bezpečnostní úřad o tom nevěděl

Pražský hrad se v případě dětské pornografie, kterou podle prezidenta Miloše Zemana někdo nainstaloval na jeho počítač v Lánech, na Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) neobrátil. Mluvčí úřadu Radek Holý řekl, že daný počítač zřejmě nespadá pod zákon o kybernetické bezpečnosti. Povinnost obrátit se na úřad tak Hrad neměl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies