VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Když matka nenávidí dítě

Jenom málokterá matka by přiznala, že svého právě narozeného potomka nemiluje. Přesto se nejedná o ojedinělou věc. Jsou matky, které vůči svým potomkům pociťují až nenávist.

17.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Téměř žádná by to však nepřiznala ani nejbližší kamarádce. A partnerovi? Tomu už vůbec ne.

„Styděla jsem se za to, ale nemohla jsem si pomoct. Vůbec jsem neměla radost, že mám syna. Starala jsem se o něj jenom z nutnosti, ale netěšilo mě to. Byla jsem strašně unavená. Na druhou stranu jsem se o něj velmi bála,…" to jsou slova Martiny, která po porodu zažila velmi těžké chvíle.

Některé matky, které se musely potýkat s poporodní depresí, se odhodlají svěřit v lékařské ordinaci. To je také asi jediné místo, kde jim dokáží pomoci. Jde totiž často o vážný stav, který léčbu vyžaduje. Hormonální bouře, která se během těhotenství a po porodu v těle ženy odehrává, bohužel může způsobit depresivní stavy. To následně vyvolá pocity provinění a zmatku.

Lékař Vladislav Chvála říká: „Na problém poporodních depresí se lze dívat z různých úhlů. Jako rodinný terapeut zastávám názor, že s narozením dítěte dochází ke složité proměně celého sociálního pole kolem novorozence. Matka i dítě potřebují stabilní uspořádání, což znamená především podporu svých nejbližších. Nejistota v nástupu instinktivního rodičovského chování nebo kolize dvou rozdílných výchovných stylů může v době po porodu vést k rozkolísání psychiky, k čemuž přispívá vyčerpání a hormonální změny v těle matky. Z toho vyplývá, že větší riziko můžeme čekat u matek s destabilizovaným rodinným prostředím."

Tři stupně

Existují vlastně tři formy poporodní deprese. Ta nejlehčí je zároveň nejčastější. Říká se jí poporodní blues a může se dostavit několik hodin až dní po porodu. Novopečená matka má obavy, že se nebude umět o potomka postarat a že ho nemá dostatečně ráda. Kromě sklíčenosti a nespavosti ji provází i bezdůvodné výbuchy pláče nebo vzteku.

Nejlepším způsobem, jak se s tímto stavem poprat, je získat alespoň trochu času na sebe. Jestliže poporodní blues trvá déle než dva týdny, je namístě svěřit se s problémem lékaři.

Druhou, těžší podobou, je poporodní deprese, která se může objevit až do jednoho roku věku dítěte. Projevuje se podobnými příznaky, jako poporodní blues, ale v o něco zesílené formě.

Deset procent žen

Schopnost postarat se o dítě je značně snížena a matka by rozhodně měla vyhledat odbornou lékařskou pomoc psychiatra. Poporodní deprese se týká přibližně deseti procent matek.

Nejsilnější formou je pak poporodní psychóza. Ta se projeví velmi brzy po porodu, nejpozději do jednoho měsíce. Je zákeřná v tom, že se dostavuje postupně, po prvních týdnech normálního života s miminkem. V těchto případech je nezbytná okamžitá pomoc odborníka. Postižená žena totiž může mít dokonce i halucinace.

Matka může být v tomto případě nebezpečná sobě i svému potomkovi a po určitou dobu často nesmí zůstávat s dítětem sama, v místnosti musí být vždy ještě někdo jiný. Jak říká MUDr. Vladislav Chvála, po vyléčení však jsou ženy, které si touto diagnózou prošly, zcela normální, milující matky:

„Pokud nejde o rozvoj psychózy, která byla onemocněním matky již před těhotenstvím, zpravidla dojde k úplnému vyléčení a k rozvoji normálního vztahu matky k dítěti," uzavírá odborník.

četnost výskytu

- Poporodní blues postihuje až 75 procent žen. Je reakcí na hormonální bouři, kterou tělo matky prochází. Rozhodně se za ni nestyďte, jde v podstatě o relativně běžnou záležitost.

- Poporodní depresí trpí asi 10 až 15 procent žen. Jde o stav, který sám od sebe nezmizí a vyhledání odborníka je nezbytné. Dá se velmi dobře zvládnout, ale lékaře je potřeba vyhledat včas.

- Poporodní psychóza se týká přibližně jedné ženy z 500 až 1000. Vyšší riziko výskytu je u prvorodiček starších 35 let. Matka ztrácí kontakt s realitou, někdy si ani nevzpomíná, jak se jmenuje nebo jaký je den. Svůj stav si neuvědomuje a musí být hospitalizována. Hlavní příčinou jsou dramatické hormonální změny po porodu. Postihuje i duševně zcela zdravé ženy.

DENISA HAVELDOVÁ

Autor: Redakce

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Summit lídrů 27 zemí Evripské unie se v Římě.
2 5

Brexit? Tragédie, znělo na summitu. Lídři zemí EU jsou i nadále pro jednotu

Ilustrační foto
29

EET, vysoké nájmy a další problémy: Hospody bez personálu a hostů zavírají

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

DOTYK.CZ

Show se dá udělat i na téma: Jak jsme to podělali

Vystoupení v Caruso Show, rozjezd životně-stylového časopisu Krausmagazin, Stay Zmrd v Českých Budějovicích… Své největší krachy a průšvihy připomněli ve čtvrtek 23. března na večeru Fuckup Nights Prague v pražské Lucerně například zpěvák Monkey Business Matěj Ruppert, marketér a reklamní odborník Josef Havelka nebo stand up komik Nikola Džokič.

Americký konvoj projíždí ČR. Součástí jsou i obrněné vozy Stryker

Hraničním přechodem v Rozvadově dnes postupně projíždí konvoj britských a amerických vojáků. Prvních 18 z celkem 125 vozidel vyrazilo z Rozvadova směrem do vnitrozemí před půl desátou. Zhruba o dvě hodiny později přejely českou hranici čtyři části konvoje z celkových sedmi. Po dálnici D5 teď vojáci zamíří do Ostrova u Stříbra, kde natankují svou vlastní naftu.

AKTUALIZOVÁNO

Hnutí STAN povede do voleb staronový předseda, pozici lídra uhájil Gazdík

Šéfem hnutí Starostové a nezávislí (STAN) je nadále Petr Gazdík. Na volebním sněmu hnutí ho zvolilo 135 ze 145 hlasů. Získal tak 93 procent hlasů. Podpořilo ho 133 ze 145 delegátů. Jeho prvním místopředsedou je znovu náměstek středočeské hejtmanky Vít Rakušan. Dalšími dvěma místopředsedy byli zvoleni místopředseda Sdružení místních samospráv ČR Radim Sršeň, poslankyně Věra Kovářová a senátor Jan Horník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies