S věkem nad 45 let bývá spojena vada označovaná jako presbyopie – vetchozrakost. Co to znamená? Po překročení této pomyslné čáry se většině lidí zhoršuje vidění do blízka.

Krátkozraký člověk většinou na čtení brýle, které běžně používá do dálky, odkládá. Pak, v závislosti na výši dioptrické vady, umístí text blízko k obličeji a čte. Konečně přece jen může svůj handicap pozitivně využít.

Složitější to však mají lidé postižení dalekozrakostí. Aby mohli číst, dávají si text dál a dál od oka, až jim nestačí délka paží a nakonec jim stejně nezbude než pořídit si zvlášť brýle na čtení nebo brýle multifokální. Brýle na blízko si obvykle musejí pořídit i ti, kteří dosud šťastně žili bez brýlí. Anebo existuje i jiná možnost?

Nic pro řidiče

„Řešením zatím byla a je implantace nitroočního multifokálního implantátu. Ten je schopen lámat paprsky z různých ohniskových vzdáleností, a zajistit tak schopnost vidět do dálky, na počítač i na čtení novin a knih. Tento nástroj vám zajistí pohodlí, ale není vhodný pro každého,“ říká lékař Petr Novák z Refrakčního centra Praha a dodává, že vzhledem k poklesu kontrastní citlivosti za zhoršených světelných podmínek a vzhledem k vedlejším světelným fenomenům při oslnění, například světly automobilu, nebyla tato nitrooční čočka dosud vhodná pro profesionální řidiče.

Dalším problémem byla implantace do očí s astigmatismem. V tomto případě nemá rohovka pravidelný kulový tvar, ale je v jedné ose nebo v obou dvou více či méně zakřivená. Tudíž místo toho, aby se mohly paprsky světla ze všech směrů spojit do jednoho ohniska na sítnici (v ideálním případě bodu), vzájemně se míjejí a na sítnici se potom projeví jako různě velké a zakřivené plošky.

To znamená, že nepravidelnost zakřivení rohovky vede k dalšímu možnému poklesu zrakových funkcí. Proto ještě nedávno byl zásadním limitem implantace astigmatismus nad 1,5 dioptrie. Tak, jak jsou bořeny pomyslné technické hranice i v jiných oborech, i zde došlo ke změnám. Na trhu se poměrně nedávno objevil nový typ implantátu: torická multifokální nitrooční čočka.

Spásná čočka

„Multifokální nitrooční čočka zajišťuje kompenzaci presbyopie (vetchozrakosti) a torickou čočkou kompenzuje astigmatismus,“ vysvětluje Petr Novák.

„Spojením obou vznikl unikátní implantát řešící obě vady. Implantát má odlišné optické vlastnosti ve dvou na sebe kolmých osách. Implantaci předchází sofistikovaný výpočet parametrů čočky. Tu je potřeba s dokonalou přesností fixovat v oku, aby nedošlo k nežádoucí rotaci. Proto vývoj trval poměrně dlouhou dobu a stále se zdokonaloval tvar čočky.“

Hradí pacient

Dnes je však taková čočka běžně dostupná i v České republice. Konkrétně jde o model Acrysof Restor Toric. A že funguje dobře, může dosvědčit spousta spokojených pacientů. Zatím je tento implantát včetně operačního zákroku plně hrazen pacientem, v budoucnu, v rámci zvažované možnosti doplatku za nadstandard, bude dostupný i pro pacienty s šedým zákalem čili kataraktou. (red)

Vitaminy pro váš zrak

Nejbohatšími zdroji vitaminu A jsou především rybí tuk a ryby, žloutky, vnitřnosti, játra a plnotučné mléčné výrobky.

Pro zrak nezbytný provitamin A beta-karoten najdete v mrkvi, stejně jako ve špenátu, hlávkovém salátu, paprice nebo rajčatové šťávě.

Borůvky zpomalují zhoršování zraku, které doprovází proces stárnutí, a působí na regeneraci očního purpuru. (Britští piloti zjistili během druhé světové války kuriózní skutečnost, že se jejich noční vidění zlepšilo, když jedli borůvkový džem.)

Konzumace meruněk a broskví zlepšuje funkci zraku, zvláště barevného a nočního vidění.

Hojná konzumace petrželové natě a pažitky působí proti šerosleposti.

Středověká léčitelka Hildegarda z Bingenu radila pro jasný zrak sníst denně několik zrníček fenyklu.