Takzvaný multidimenzionální prognostický index (MPI) dokáže s vysokou přesností určit, zda pacient v určeném časovém od hospitalizace nebo propuštění z nemocnice zemře. Hlavně však dokáže odlišit pacienty, kterým léčba ještě může pomoci, od těch, které by jen zbytečně zatěžovala.

Ilustrační foto
Díky preventivním vyšetřením tlustého střeva ubývá nádorů

Co zohledňuje MPI 
1. Soběstačnost v šesti každodenních činnostech 

2. Zvládání osmi náročnějších činností, které jsou potřebné pro samostatný život 

3. Deset kognitivních neboli poznávacích funkcí (paměť, pozornost, řeč, pohotovost, orientace apod.) 

4. Osmnáct kritérií týkajících se výživy 

5. Riziko vzniku a rozvoje proleženin 

6. Komorbiditu neboli současnou přítomnost více onemocnění 

7. Počet užívaných léků
 
8. Stav partnerského soužití 

Zhodnocení trvá asi 20 minut. Podle výsledku je člověk označen jako robustní (tedy s nejdelší životní perspektivou, MPI 0 až 0,33), křehkostí ohrožený (MPI 0,34 až 0,47) nebo křehký (MPI 0,48 až 1).  

Výzkumné týmy z osmi západoevropských zemí a Česka zkoumaly po dobu několika let téměř osm tisíc hospitalizovaných, nesoběstačných i zdravých osob starších 80 let. Účinnost nových léčiv se totiž běžně testuje pouze na výrazně mladších pacientech, takže není vůbec jasné, zdali jim doporučované postupy a medikamenty vůbec prospívají. 

Indikátor MPI pacienty rozřazuje do tří skupin podle jejich šance na krátkodobé a střednědobé přežití. Současně dokáže předvídat i další vývoj zdravotního stavu, délku hospitalizace či riziko, že se člověk v krátké době do nemocnice vrátí.

"U osmdesátníků, kteří se po pár měsících ocitli znovu v nemocnici, se zvýšila úmrtnost o 60 procent," připojila nepříjemné zjištění výzkumu přednostka Geriatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Eva Topinková. 

"Projekt nepřináší převratné technologie ani nový lék, přesto je pro praxi významný. Vnáší světlo do eticky náročného medicinského rozhodování," je přesvědčen Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Studie přitom odhalila, že ne vždy je správné spoléhat na intuici a dosavadní zvyklosti lékařů.

Zatímco v případě demence má smysl předepisovat drahé léky pouze lidem v dobrém zdravotním stavu, v případě mrtvice se pomocí medikamentů vyplatí ředit krev i u těch nejohroženějších a nejstarších pacientů. Zároveň potvrdila, že čím více nemocí člověk má, tím se přínos léčby radikálně snižuje. 

Spočítejte si svůj MPI 
Pokud vám není angličtina cizí, můžete si svůj index MPI vypočítat sami, a to pomocí aplikace pro Windows nebo mobilní zařízení s iOS

Index MPI je možné stanovit bez ohledu na diagnózu. Čeští výzkumníci z Univerzity Karlovy a VFN doufají, že díky němu se stane nákladná léčba bez efektu minulostí a že pomůže i umírajícím. Geriatři se jim totiž namísto beznadějné léčby mohou pokusit závěr života zpříjemnit.

Alzheimerova choroba postihne průměrně každého 20. člověka staršího 65 let, přičemž má na svědomí zhruba polovinu všech případů stařecké demence. (Ilustrační snímek)
Alzheimerova nemoc na vzestupu: za poslední tři roky přibyla čtvrtina pacientů