VYBERTE SI REGION

Kristina Kloubková: Pravidelně chodím na kosmetiku a na pleti je to znát

Od malička chtěla být baletkou, pak se ale rozhodla pro muzikál. U toho také zůstala téměř do doby, kdy většina pomýšlí na taneční důchod. Z divadelních prken se plynule přesunula do televizního studia. „Šance moderovat přišla v pravý čas. Vlastně jsem jen vyměnilatělo za hlas," říká tanečnice a moderátorka Kristina Kloubková.

31.10.2015
SDÍLEJ:

Kristina KloubkováFoto: Deník ŠÍP/Tilen Vajt

Vaším snem bylo stát se primabalerínou. Kde se u vás vzal zájem o balet?

Pocházím z baletní rodiny a oba rodiče se baletem živili. Už jako malá jsem hrála v Národním divadle v baletech, operách… Dnešní mladí třeba ještě v patnácti neví, co budou dělat, a já jsem to měla od malička dané. Jenže moji rodiče věděli, jak je to velice náročná a nevděčná profese, takže byli pochopitelně proti, když jsem chtěla dělat zkoušky na konzervatoř. A já si to stejně vydupala.

Nicméně konzervatoř jste dokončila, ale místo na balet jste se dala na dráhu muzikálové tanečnice? Jste za to ráda?

Nadchlo mě to a nikdy jsem toho nelitovala. Navíc v baletu bych pravděpodobně byla dvacátá labuť a byly by mi souzeny role chův, matek a tak podobně. Zato v muzikálu se mi povedlo snad prorazit, nebo jsem měla štěstí na role. Moje první byla v muzikálu Keep Cool v Německu s taneční skupinou UNO a tady v Praze pak přišla role v muzikálu Krvinky. Dá říct, že jsem začala na té nejvyšší metě, co jsem mohla.

Tančíte ještě i nyní?

Už jen se svou dcerou, která je, myslím si, nesmírně talentovaná. Ale doufám, že k tomu tak úplně nepřičichne, když nebude většinu času trávit v divadle jako já. Život tanečníka na volné noze je v dnešní době obzvlášť těžký.

Dříve jsme Johanku z Arku hráli tři roky, dneska vydrží muzikál tak půl roku, a i to je úspěch. Tanečníci se navíc v muzikálu pěkně nadřou, a jsou velmi špatně placeni. Mnozí mi také říkali, že si do práce chodím „jen" zatancovat. Přitom je za tím velká fyzická dřina, únavné tréninky a zkoušky, které jsou třeba denně od rána do večera, neustálé rozcvičování a tak dále. To vše navíc zadarmo, protože tanečníci dostanou peníze až v momentě, kdy se vše nazkouší a začne se hrát pro lidi. Obzvlášť náročné to mají tanečníci, kteří nejsou sólisté.

Čím to?

Ti jsou neustále na place a zkoušejí vlastně pořád. Sólisté zkoušejí o něco méně, a když to pokazí, není to tak vidět, pokud to dokáží správně zakamuflovat. To se mi na té profesi líbilo, že jsem znala dokonale svoje tělo a uměla lecjakou chybu zamaskovat, aby to nikdo nepoznal. Tedy kromě toho, když například člověk upadl. Život tanečníka je ale jepičí. Trvá jen krátce, a když máte navíc občas zdravotní problémy, jste vlastně vyřazeni z provozu a tím pádem i bez peněz.

Jak se z tanečnice stane moderátorka hlavního zpravodajství jednoho z nejsledovanějších televizních kanálů?

Já tvrdím, že v životě nejsou žádné náhody a že všechno, co nás potká, má nějaký smysl a někam nás to posouvá. Co se týče moderování, měla jsem štěstí, že nabídka přišla zrovna v období, kdy jsem se dostávala do věku, kdy profesionální tanečnice jdou pomalu do důchodu nebo si začnou hledat novou práci. Takže jsem vlastně jen vyměnila tělo za hlas, kterým se teď živím.

Pamatujete si ještě na úplné začátky?

Mou první zkušeností bylo moderování taneční soutěže Bailando – tančím pro tebe. Původně mě oslovili jako tanečnici, pak mi nabídli, jestli nechci zkusit konkurz na moderátorku té soutěže.

Přišlo mi to dost legrační, protože jsem před tím nikdy nemoderovala. Tak jsem to brala docela sportovně a omluvila jsem se, že se nestihnu pořádně naučit text. Nakonec mě přijali a to i zásluhou kolegy Dalibora Gondíka, který mě na konkurzu podržel s tím, že prostě budeme improvizovat. Ovšem jen pod podmínkou, že budu chodit na kurzy mluvení.

Byly náročné?

Před moderováním Bailanda jsem cvičila osm hodin denně. Chodila jsem na mluvení k herečce Janě Andresíkové, která hrála čarodějnici v Arabele. Po prvním přečteném textu mi oznámila, že mluvím moc rychle a neumím s, l a n. Ale snad největší problém jsem měla s dýcháním. Tanečníci mají takzvané horní neboli klíčkové dýchání, aby tancování udýchali. A já se musela naučit dýchat do bránice a posléze do zad, jak to dělají operáci (operní pěvci, pozn. redakce). Při tomto stylu dýchání jsou největší dechové rezervy.

Jednou, to jsem ještě hrála v divadle, jsem se kvůli tomu málem udusila na jevišti. V muzikálu Angelika jsem měla jeden náročnější taneček, a po něm jsem se snažila dýchat do bránice, místo toho abych dýchala jen horním dýcháním, a nějak jsem se nemohla dodechnout ani nadechnout. Nyní už se dokážu zorientovat, které dýchání použít. To horní není při moderování žádoucí, je totiž dost hlasité.

Trénovala jste i doma?

Své dceři jsem zpočátku četla pohádky jako by to byly zprávy. Tak jsem si trénovala mluvu a dýchání. I přesto se i teď občas nějaké chybičky najdou. Člověk se musí pořád učit.

Jaké chybičky máte na mysli?

Někdy třeba čtu něco jiného, než běží na čtecím zařízení. Mozek totiž velmi rychle analyzuje jakoukoliv chybu, třeba špatné skloňování. Většinou to sice dopadne dobře, ale někdy to už opravit nejde. Mnohdy je tedy lepší řídit se pravidlem, že když člověk udělá chybu, má ji přejít. Když se k tomu vrací, tak na ni ještě více upozorňuje.

Problém je také někdy s tím, že člověk čte zprávy, které ani dopředu nezná. Jednou se mi například stalo, že jsem měla přečíst čerstvou zprávu, že něco vybuchlo v Japonsku. První, co mi projelo hlavou, že je konec světa a že už neuvidím Jasmínu (dcera).

Jak dlouho trvá příprava hlavního zpravodajství dne?

V jednu hodinu odpoledne je porada, kde se řeší obsah zpráv. Pak děláme upoutávku a následně jdu do maskérny. Tam ale nepracuji, to nechávám na profesionálovi. Většinou to trvá hodinu a je to opravdu příjemné. Párkrát jsem tam dokonce usnula. Kolem čtvrté jdu na zprávy a až do večera na nich dělám. Některé předěláváme nebo píšeme, zjednodušujeme… je to celkem kolektivní práce, ale vyplatí se. Když těm zprávám budu rozumět já, tak to pochopí i lidé. Když budu číst něco, aniž bych tomu rozuměla, tak nikdo nebude vědět, o co se jedná. A navíc jsem naučená, že příprava je devadesát procent úspěchu.

Dnešním tématem naší přílohy je krása. Současným trendem je být krásná vždy a za každých okolností. Jak to máte vy, líčíte se často i mimo televizi, nebo jste naopak ráda, když nemusíte?

Kristina KloubkováNormálně se moc nelíčím. Stačí mi řasenka, make-up, tvářenka, tužka na obočí a lesk na rty. Po porodu se mi také spustily dost velké alergie, takže jsem úplně opustila krémy, tonika a veškerou chemii. Místo toho si na obličej dávám jen oleje, které míchám s těmi éterickými. Používám je místo krému i na odlíčení. Zkouším také vyrábět doma masky na vlasy.

Sobě i Jasmínce dělám například masku z olivového oleje, bambuckého másla, kokosového oleje, do toho dám levanduli nebo citronovou trávu. Ráda ale také chodím ke kadeřníkovi a nechávám si zastřihávat vlasy nebo o malinko změnit odstín. Mám to jako Vánoce a nesmírně mi to jako ženě pomáhá. Pravidelně také chodím na kosmetiku, a myslím, že na pleti je to znát. Pak mě také baví si dělat manikúru a pedikúru. Podle mě jsou nehty vizitkou každé ženy. Proto jsem se také rozhodla, že si udělám kurz. Již teď nehty dělám svým kamarádkám, známým a také své mamince. A lakovat si je chce už i moje Jasmínka.

Není to moc brzy ve třech letech?

Zrovna teď jsem byla na semináři Franka Šebrleho, který je takovým guru nehtového designu v Německu, a ptala jsem se ho na to. A on? Že takhle malému dítěti by nikdy nehty nelakoval. A já na to, co mám dělat, když to vidí u mě? Proč jako neudělají dětský lak na nehty, když už existuje i pro psy? Je pravda, že už něco takového existuje, ale tyhle dětské laky se smyjí hned poté, když si holčičky umyjí ruce (odpovídá si sama, pozn. red.).

Jsou teď nějaké nové trendy, co se týká úpravy nehtů?

Teď na podzim letí tmavší barvy například černá nebo domodra, také se nosí třpytivé barvy. Ty ale nemám moc ráda.

Ještě se na chvíli vrátím k práci. Máte i svůj vlastní pořad na internetu, kde radíte maminkám různé zlepšováky. Zřejmě vás tvoření naplňuje, je to tak?

To je pravda, i když občas jim i ukazuji, že se vše nedaří, jak by člověk chtěl. Ale zas to s radostí přiznám. Teď jsem zrovna vyráběla bonbóny proti kašli. Jsou ze zázvoru, citronu, medu a cukru. Sice je tam možná trochu více zázvoru, ale myslím, že jinak se povedly a třeba dětem pomohou při nachlazení. Zkrátka se zabývám takovými těmi zdravými radami, za které bych já jako maminka byla vděčná.

vizitka Kristiny Kloubkové
- Vystudovala Pražskou konzervatoř – obor baletní tanec.
- Poté působila v taneční skupině UNO a dala se na dráhu muzikálové tanečnice – účinkovala například v muzikálu Kleopatra, West Side Story, Radúz a Mahulena, Angelika.
- V posledních letech ji národ zná především z televizních obrazovek (TV Nova), kde uvádí hlavní zpravodajství a také publicistický pořad Víkend či Volejte Novu.
- Zkušenosti má ale i s filmem (například Milenci a vrazi), choreografií (ve filmu Rebelové) a také s modelingem.
- S partnerem má dceru Jasmínku.

Lenka Vašková

Autor: Redakce

31.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies