VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kryoterapie na vlastní kůži: MOZEK SI MYSLÍ, ŽE UMÍRÁ

Lidé jsou dnes schopni udělat cokoliv, když je to zdraví prospěšné. Chodí do sauny, běhají nebo se otužují. Poslední činnost má nejblíže k tomu, co vyzkoušeli redaktoři Šípu PLUS na vlastní kůži – ke kryoterapii. V praxi to znamená, že vstoupili do abnormálně mrazivého prostředí, které pomáhá posílit imunitu, urychlit regeneraci svalstva či lidem bojujícím s příznaky revmatu a dalších problémů.

14.5.2011
SDÍLEJ:

Mrazivá pára dotváří při výstupu ledový efekt.Foto: Šíp

Jdeme do komory, v níž se teplota pohybuje kolem hrozivých minus 120 stupňů Celsia, a budeme v ní něco málo přes dvě minuty. Takový byl plán před odjezdem na reportáž do sídla Kryoterapie, s.r.o., v pražských Čakovicích. Jeden naprosto bez zkušeností, druhý po jediné někdejší návštěvě.

(Ne)zmrznete!

Sympatický personál je na nás i v běžném provozu připraven a asistentka si na úvod neodpouští směrem k Lukášovi vtípek, čímž navozuje přátelskou atmosféru: „Vy jdete dneska poprvé? Tak to možná umrznete! Ba ne, jen žertuji.“ Pravda, kdekdo by se možná zalekl a vzal nohy na ramena, my ovšem ne a už dostáváme převlek, který je nutný ke vstupu do mrazivé komory. Trenýrky, podkolenky, rukavice a členku si ovšem může každý přinést i vlastní.

Ještě než se do úborů nasoukáme, dostáváme od majitele Kryoterapie Kamila Stehlíka základní instrukce a na oplátku zodpovídáme nezbytné dotazy na zdravotní stav plus si necháváme změřit tlak. „Jste zdraví, můžete jít,“ zní pokyn, na nějž netrpělivě čekáme.

Už stojíme před vstupem do první komory, tzv. předkomory, kde je teplota „jen“ –60 °C. V ní stojíme půl minuty, aby se tělo nejprve zbavilo přirozené vlhkosti a teplo, které z nás sálá, odešlo dříve, než dojdeme k ostré části. Otevíráme dveře, rychle pózujeme fotografce, ale ta nás v páře hlavní komory ztrácí.

#nahled|http://g.denik.cz/56/bf/kryoterapie3_denik_clanek_solo.jpg|http://g.denik.cz/56/bf/kryoterapie3.jpg|Jsme připraveni na terapii i nezbytnými rouškami. Pohled na display s teplotou -120 stupňů ale nahání hrůzu!#

Co ovšem neztrácíme my, je přehled o čase. Na velkém displeji se začínají odpočítávat tři minuty. „Jak to? Říkal jsi, že půjdeme na dvě a kousek. A to je sakra rozdíl! Začíná mě pěkně studit pod koleny,“ udeří Lukáš na Marka, který už jednou v kryokomoře byl, a tak zůstal nepřekvapen.

S ubývajícím časem přibývá částí těla, která mrznou. Stehna, konečky prstů a také místo, na něž slunce nesvítí. „Ale je to dobrý, ne? Už jen půlminutku a jdeme ven,“ povídá zkušený Marek. Dveře se otevírají, pára se rozplývá a my jsme zpět mezi živými. Spokojeni. A jdeme na rotopedy zahřát se. Přece jen taková doba v mrazu tělo ochladí.

Promrzlé končetiny je potřeba zahřát, třeba na rotopedu.

Dětem vstup povolen

„Primárně si mozek v komoře říká: co mám dělat, asi umrznu, tak aspoň ať to tělo nebolí,“ vykládá majitel polária s tím, že tato návštěva pro nás má jen detoxikační efekt. „Jeden vstup uvede do činnosti celou řadu hormonů, aktivita stoupá v souvislosti s chladovou šokovou reakcí. Hormony abnormálně stoupnou, ale brzy se vrátí zpět do původní hladiny. Aby se hormony zvýšily dlouhodobě, je potřeba přijít aspoň desetkrát. Pak zvýšená hladina vydrží dva až tři měsíce, přičemž jinak to funguje u zdravého člověka, jinak u pacienta s artrózou, revmatem, problémy s klouby a podobně,“ dodává Kamil Stehlík.

Kryoterapie dokáže pozitivně působit v oblastech revmatologie, neurologie, sportovního lékařství, dermatologie, alergologie. Proto je ve světě vyhledávaná nejen sportovci. V Polsku je tento druh léčby při určitých obtížích stoprocentně hrazen pojišťovnami, v Německu je na lékařský předpis a na vstup do kryocenter se čeká až dva měsíce.

Při lokální tarapii působí mráz jen na poškozené místo.

Zajímavé přitom je, že do kryokomory mohou už děti od dvou let, přičemž posílení jejich imunity má až sedmdesátiprocentní úspěšnost. „Dovnitř ale dítě smí po důkladném vyšetření a jen s mužem, který jej drží na rukou, tedy v oblasti vlastního trupu, kde je teplota kolem těch –110 stupňů, kdežto třeba u nohou je ještě nižší,“ tvrdí odborník. Nás nikdo nosit (ani odnést) nemusel a snad i proto jsme se shodli: „Vrátíme se a necháme mozek klidně umírat znovu!“

MAREK BROŽ, LUKÁŠ VRKOČ
(zdroj: Šíp Plus)

14.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies