VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kryoterapie na vlastní kůži: MOZEK SI MYSLÍ, ŽE UMÍRÁ

Lidé jsou dnes schopni udělat cokoliv, když je to zdraví prospěšné. Chodí do sauny, běhají nebo se otužují. Poslední činnost má nejblíže k tomu, co vyzkoušeli redaktoři Šípu PLUS na vlastní kůži – ke kryoterapii. V praxi to znamená, že vstoupili do abnormálně mrazivého prostředí, které pomáhá posílit imunitu, urychlit regeneraci svalstva či lidem bojujícím s příznaky revmatu a dalších problémů.

14.5.2011
SDÍLEJ:

Mrazivá pára dotváří při výstupu ledový efekt.Foto: Šíp

Jdeme do komory, v níž se teplota pohybuje kolem hrozivých minus 120 stupňů Celsia, a budeme v ní něco málo přes dvě minuty. Takový byl plán před odjezdem na reportáž do sídla Kryoterapie, s.r.o., v pražských Čakovicích. Jeden naprosto bez zkušeností, druhý po jediné někdejší návštěvě.

(Ne)zmrznete!

Sympatický personál je na nás i v běžném provozu připraven a asistentka si na úvod neodpouští směrem k Lukášovi vtípek, čímž navozuje přátelskou atmosféru: „Vy jdete dneska poprvé? Tak to možná umrznete! Ba ne, jen žertuji.“ Pravda, kdekdo by se možná zalekl a vzal nohy na ramena, my ovšem ne a už dostáváme převlek, který je nutný ke vstupu do mrazivé komory. Trenýrky, podkolenky, rukavice a členku si ovšem může každý přinést i vlastní.

Ještě než se do úborů nasoukáme, dostáváme od majitele Kryoterapie Kamila Stehlíka základní instrukce a na oplátku zodpovídáme nezbytné dotazy na zdravotní stav plus si necháváme změřit tlak. „Jste zdraví, můžete jít,“ zní pokyn, na nějž netrpělivě čekáme.

Už stojíme před vstupem do první komory, tzv. předkomory, kde je teplota „jen“ –60 °C. V ní stojíme půl minuty, aby se tělo nejprve zbavilo přirozené vlhkosti a teplo, které z nás sálá, odešlo dříve, než dojdeme k ostré části. Otevíráme dveře, rychle pózujeme fotografce, ale ta nás v páře hlavní komory ztrácí.

#nahled|http://g.denik.cz/56/bf/kryoterapie3_denik_clanek_solo.jpg|http://g.denik.cz/56/bf/kryoterapie3.jpg|Jsme připraveni na terapii i nezbytnými rouškami. Pohled na display s teplotou -120 stupňů ale nahání hrůzu!#

Co ovšem neztrácíme my, je přehled o čase. Na velkém displeji se začínají odpočítávat tři minuty. „Jak to? Říkal jsi, že půjdeme na dvě a kousek. A to je sakra rozdíl! Začíná mě pěkně studit pod koleny,“ udeří Lukáš na Marka, který už jednou v kryokomoře byl, a tak zůstal nepřekvapen.

S ubývajícím časem přibývá částí těla, která mrznou. Stehna, konečky prstů a také místo, na něž slunce nesvítí. „Ale je to dobrý, ne? Už jen půlminutku a jdeme ven,“ povídá zkušený Marek. Dveře se otevírají, pára se rozplývá a my jsme zpět mezi živými. Spokojeni. A jdeme na rotopedy zahřát se. Přece jen taková doba v mrazu tělo ochladí.

Promrzlé končetiny je potřeba zahřát, třeba na rotopedu.

Dětem vstup povolen

„Primárně si mozek v komoře říká: co mám dělat, asi umrznu, tak aspoň ať to tělo nebolí,“ vykládá majitel polária s tím, že tato návštěva pro nás má jen detoxikační efekt. „Jeden vstup uvede do činnosti celou řadu hormonů, aktivita stoupá v souvislosti s chladovou šokovou reakcí. Hormony abnormálně stoupnou, ale brzy se vrátí zpět do původní hladiny. Aby se hormony zvýšily dlouhodobě, je potřeba přijít aspoň desetkrát. Pak zvýšená hladina vydrží dva až tři měsíce, přičemž jinak to funguje u zdravého člověka, jinak u pacienta s artrózou, revmatem, problémy s klouby a podobně,“ dodává Kamil Stehlík.

Kryoterapie dokáže pozitivně působit v oblastech revmatologie, neurologie, sportovního lékařství, dermatologie, alergologie. Proto je ve světě vyhledávaná nejen sportovci. V Polsku je tento druh léčby při určitých obtížích stoprocentně hrazen pojišťovnami, v Německu je na lékařský předpis a na vstup do kryocenter se čeká až dva měsíce.

Při lokální tarapii působí mráz jen na poškozené místo.

Zajímavé přitom je, že do kryokomory mohou už děti od dvou let, přičemž posílení jejich imunity má až sedmdesátiprocentní úspěšnost. „Dovnitř ale dítě smí po důkladném vyšetření a jen s mužem, který jej drží na rukou, tedy v oblasti vlastního trupu, kde je teplota kolem těch –110 stupňů, kdežto třeba u nohou je ještě nižší,“ tvrdí odborník. Nás nikdo nosit (ani odnést) nemusel a snad i proto jsme se shodli: „Vrátíme se a necháme mozek klidně umírat znovu!“

MAREK BROŽ, LUKÁŠ VRKOČ
(zdroj: Šíp Plus)

14.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na ministra financí Ivan Pilný poskytl 18. května v Praze rozhovor Deníku.
AKTUALIZOVÁNO
1 17

Prezident zítra odvolá ministra financí Babiše, jmenuje Pilného

První dáma se setkala s Jiřím Kajínkem.
3 14

Je to tady! Jiří Kajínek opustí vězení, Zeman podepsal milost

Bouře na magistrátu. Vznikne Blanka II?

Vedení města se nemůže dohodnout na podobě dokončení severovýchodní části městského okruhu. Ve hře jsou dvě varianty.

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

/INFOGRAFIKA/- Část pohřebních služeb vydělává až miliony korun ročně na neetické dopravě zemřelých do krematorií.

Vaření bez hranic aneb Varné desky bez vymezených varných zón

Také vás nudí hledat hrnce, které svým dnem přesně padnou na velikost plotýnky? Nebo už jste od tohoto hledání osvobozeni, vaříte podle libosti v čemkoliv, a přesto neplýtváte energií?

Prach a mrtvá těla: svědci popisují útok v Manchesteru

Svědci popsali scény chaosu a hororu po smrtelném výbuchu na konci koncertu americké popové hvězdy Ariany Grandeové v Manchesterské aréně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies