VYBERTE SI REGION

Kvalitní lékařská péče: práva pacientů a etické hodnoty

Otázka zdraví je vždy citlivá záležitost plná strachu a nejistoty. V takových chvílích pacient více než uvítá přívětivé zacházení od doktorů a sester. Dočká se ho v České republice? A v případě, že ne, kde má hledat vinu? V nízkém ohodnocení zdravotnického personálu, v únavě po letech služby nebo prostě v povaze?

9.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Slzely mi oči, vypadalo to, že budu do svých brýlí potřebovat skla s jinými dioptriemi. A tak jsem se objednala na oční ambulanci krajské nemocnice. (Privátní očaři další klienty nebrali.)

Službu konající mladá lékařka mě přivítala otázkou, jestli si případné nové brýle skutečně vyzvednu. Když jsem ji ujistila, že ano, rozohněně dodala, že oni jsou zavalení prací, na jejich výsledcích ale finančně profitují hlavně optici.

Plat a slušnost

Vyšetření potvrdilo, že nové brýle mě skutečně neminou. Hlesla jsem, že ale nosím brýle i na blízko. Je možné přeměřit i jejich dioptrie?

Paní doktorka, ačkoli čekárna v ten moment zela prázdnotou, se netajila rozladěním, že ji čeká ještě jedno vyšetření… Ne, nepřihodilo se to v čase eskalace výzvy Děkujeme, odcházíme.

Přihodilo se to už v červnu roku 2010. Až časem mi došlo, jak byla nespokojenost s finančním ohodnocením nemocničních lékařů dlouhá a intenzivní. Když teď ale konečně dostanou přidáno, budou k pacientům vstřícnější, laskavější a trpělivější?

„Uvidíme, ale podle mého názoru velikost platu nezakládá slušnost. Jsem přesvědčená, že velikost platu člověka nezmění. Domnívám se, že lékaři, kteří byli slušní, tak budou slušní i nadále,“ říká emeritní profesorka Masarykovy univerzity v Brně Marta Munzarová.

Doktorka Munzarová kdysi začínala jako internistka, posléze působila v brněnském Masarykově onkologickém ústavu. A právě zkušenosti, které tam získala, ji dovedly k tomu, aby se začala intenzivně věnovat medicínské etice.

Jedinečný vztah

Vyzvídám ještě, zda třeba lékaři, tak jak sami postupně stárnou, se nestávají pokornějšími, a proto s pacienty, bez ohledu na spoustu služeb a množství stresů, které denně zažívají, jednají s daleko větší mírou pochopení.

„Možná že utrpení, jehož je svědkem, lékaře v průběhu let formuje. Ale na druhé straně plno mladých lékařů může být nadšených a zapálených a chápat své povolání jako poslání, zatímco někteří starší kolegové už mohou být unavení. Důležité je, aby lékaři nepřestali vnímat, že medicína vychází ze vztahu. V lékařské etice nesmí přestat platit zásada, že tam jde o jedinečný vztah mezi člověkem, který trpí, a tím druhým, který má to privilegium, že mu může pomoci. Tato zásada by měla trvat po celý život, jak v mládí, tak i ve stáří,“ zdůrazňuje bývalá přednostka Ústavu lékařské etiky v Brně Marta Munzarová.

Jak se měří?

Etika v medicíně samozřejmě řeší i spoustu dalších a možná ještě klíčovějších otázek – etické aspekty genetiky a klinického výzkumu, etické zásady přístupu k nevyléčitelně nemocným, důstojnost člověka v umírání či problematiku eutanázie.

A navíc – přiznejme si otevřeně – úspěšná léčba ve zdravotnických zařízeních by samozřejmě s laskavostí, trpělivostí či ideálně zvoleným psychologickým přístupem k pacientům v žádném případě nevystačila.

Kvalita péče se dnes měří daleko komplexněji. Na její zvyšování se v Česku například zaměřila Spojená akreditační komise, která v rámci trendů, jimiž se vydala Evropská unie, vznikla v roce 1998. „Od té doby došlo v tuzemských zdravotnických zařízeních k výraznému posunu v komunikaci s pacientem, v posílení práv pacientů, v oblasti bezpečí pacientů, kdy se nemocnice cíleně věnují sledování rizik a zavádějí preventivní opatření, aby jim zabránily. Samostatnou kapitolou je technologický pokrok, který se na kvalitě péče podílí,“ konstatuje jeden ze zakladatelů Spojené akreditační komise David Marx.

O akreditaci žádá sám zdravotnický subjekt a získá ji v tom případě, že splní celou řadu předepsaných standardů. Předepsané standardy se týkají nejen organizace diagnostické a léčebné péče, ale třeba i ochrany osobních údajů pacientů, kvality laboratorního zázemí zdravotnického zařízení či stravování pacientů.

Jen třetina nemocnic

Má to ale háček – akreditace je dobrovolná, nikoli povinná. Kolik našich nemocnic se jí už pyšní?

„Akreditací dosud úspěšně prošlo pětapadesát zdravotnických zařízení, většinou jde o nemocnice, ale získaly ji i léčebny psychiatrické, geriatrické, rehabilitační a rovněž dvě ambulantní zařízení. Právě jsme spočítali, že co se akutních lůžek týče, je u nás akreditováno dvaatřicet procent z celkového nemocničního lůžkového fondu,“ říká přední odborník na kvalitu péče David Marx. Dodejme, že z nemocnic je akreditována pouhá čtvrtina.

Fakt, že zdravotnické zařízení akreditaci vlastní, je rozhodně pozitivním signálem pro pacienta. Když se totiž svěřuje do jeho péče, může si být jist, že v akreditované nemocnici jsou případná rizika stlačena na naprosté minimum.

Akreditace ovšem přináší výhody i zřizovateli zdravotnického zařízení – ať už je to kraj, město anebo majitel soukromý.

Řada standardů je měřitelná, takže zřizovatel získá přehled, zda prostředky, které do zdravotnického zařízení vkládá, jsou vynakládány opravdu efektivně.

Pomohly by bonusy

K neusnutí na získaných vavřínech přispívá, že akreditace platí pouze tři roky, poté ji musí zdravotnické zařízení znovu obhájit.

Jak ale pro proces akreditace získat více nemocnic? V některých zemích Evropské unie již platí, že ta zdravotnická zařízení, jež jsou akreditována, získávají určité finanční bonusy.

Dobrou zprávou je, že Ministerstvo zdravotnictví ČR, které připravuje nový návrh zákona o zdravotních službách, hodlá do jeho znění poprvé zařadit i paragrafy o kvalitě, bezpečí a akreditaci.

Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Martin Plíšek navíc v této souvislosti řekl, že zdravotní pojišťovny by měly brzy dostat nové nástroje pro sjednávání smluv se zdravotnickými zařízeními a poté by mohly v bonifikacích případně zohlednit i splnění určitých standardů nebo certifikačních nástrojů.

Chcete se dozvědět více?

Spojená akreditační komise má webové stránky www.sakcr.cz. Zájemci zde mohou nahlédnout do podrobného seznamu nemocnic a dalších zdravotnických zařízení, které úspěšně prošly akreditací.

Dalším zdrojem informací je Projekt kvalita očima pacientů. Projekt sleduje kvalitu v lůžkových odděleních, kde jsou pacienti požádáni o vyplnění dotazníku, zaměřeného například na způsob přijetí pacienta; na respekt, ohled a úctu k pacientovi v průběhu jeho pobytu, na komunikaci s pacientem, na péči o něj i na zapojení rodiny a blízkých do léčby pacienta. Projekt nezapomíná ani na sféru ambulantní zdravotnické péče.

Projekt kvalita očima pacientů, podporovaný Ministerstvem zdravotnictví ČR, má webové stránky www.hodnoceni-nemocnic.cz. Prohlédnout si tam lze žebříčky nemocnic, rehabilitačních ústavů a psychiatrických léčeben tak, jak je v roce 2009 sestavili sami pacienti.

Kdo pomáhá

Občanské sdružení Platforma zdravotních pojištěnců nabízí všem pojištěncům, aby se prostřednictvím we­bu www.zdravotnipojistenci.cz podělili o své příběhy a svěřili se s případnými problémy, které se týkají zdravotního pojištění a čerpání zdravotní péče. Platforma zdravotních pojištěnců navíc připravuje zřízení pravidelné poradny.

Nezávislé a nepolitické občanské sdružení vzniklo s cílem zlepšit pozici pojištěnců v oblasti zdravotnictví, účastnit se reformy zdravotnictví, podílet se na řešení problematických témat a dbát na účelné vynakládání prostředků veřejného zdravotnictví.

JITKA STUCHLÍKOVÁ

9.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Lidé o teletext nepřijdou, bude i v novém TV vysílání

Do čtyř let všechny domácnosti v ČR přejdou na vysílání ve formátu DVB-T2. Textové zpravodajství to nakonec „přežije". Jestli si myslíte, že v době internetu je teletext „mrtvé médium", jste na omylu.

Muslimové v Česku nejsou dle knihy monolit, ale pestrá skupina

Brno - Muslimská komunita v Česku je mnohotvárnější a etnicky pestřejší, než jak ji vidí většinová společnost. Její členové se také liší v přístupu k víře a pravidlům. Vyplývá to z obsáhlého souboru studií, který pod názvem Muslimové v Česku vydalo brněnské nakladatelství Barrister&Principal.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies