VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lákají vás hlubiny? Nechejte se vyšetřit u doktora!

Potápění vyžaduje dobrý fyzický i psychický stav a zodpovědný přístup. Nezbytná jsou preventivní vyšetření, která mohou odhalit rizika případných zdravotních problémů.

31.8.2010 2
SDÍLEJ:

Než se začnete potápět, navštivte lékaře a nechejte si provést patřičná vyšetření. Foto: shutterstock.com

V České republice je registrováno přes 10 000 potápěčů a každoročně složí potápěčské zkoušky dalších tisíc. Více než při kterémkoli jiném sportu je při potápění třeba dodržovat přísná pravidla, podstoupit některá zdravotní vyšetření a podrobně se seznámit se zdravotními problémy, které při něm mohou nastat.

„Potápění patří mezi ty sporty, jejimž provozovatelům by se mohlo přezdívat adrenalinoví narkomani,“ upozorňuje s nadsázkou primář oddělení ORL pražské nemocnice Na Homolce Jan Paska.

Protože je sám nadšený potápěč, ví, o čem mluví. Vždyť každý rok zůstávají pod hladinou asi dva až tři čeští potápěči a většinou se nejedná o žádné začátečníky.

Pohoda, nebo horor?

„Podobně jako řidiči aut nebo majitelé střelných zbraní, tak i potápěči by si měli být vědomi svého psychického stavu,“ říká primář Paska.

„Vznětlivost, zmatečnost, nedostatek sebeovládání, sklon ke zbytečnému riskování, to všechno jsou vlastnosti, které by neměly patřit do charakterového rejstříku potápěče,“ doplňuje.

První ponor do nevelké hloubky zvládne většinou i úplný začátečník, opravdové potápění však začíná až ve chvíli, kdy selže technika nebo i lidský faktor. Z pohodové situace se během několika vteřin může stát horor.

Stejně důležitá je i fyzická zdatnost, protože už samotný pobyt v hloubce je velmi vyčerpávající. Celkový zdravotní stav byste proto měli nechat zhodnotit praktickým lékařem a také specialisty.

Po absolvování kurzu potápění se můžete vydat do hlubin, nikdy však sami, protože pod vodou vás kromě techniky může zradit i jinak zcela zdravé tělo.

„Při zdravotní indispozici nebo při nešťastném pohybu může dojít v hlubině k prasknutí bubínku a následnému vniknutí studené vody přímo do středouší,“ vysvětluje Jan Paska. „To je provázeno bolestí, studená voda navíc roztočí vodu v kanálcích statického ústrojí, potápěč dostane závrať a může ztratit orientaci, a namísto k povrchu se vydá opačným směrem. Zde nepomůže nic jiného než sebeovládání, potlačení emocí a nechat se dopravit svým buddym co nejrychleji a nejbezpečněji na hladinu.“

Co číhá pod vodou

Poruchy uvnitř ucha nejsou jedinými problémy, které mohou při potápění nastat. Často hrozí i takzvaná latentní hypoxie, což je nedostatek kyslíku v tkáních či v celém organismu. Změny tlaků mohou zhoršit distribuci kyslíku z plic do krve.

„Mezi příznaky hypoxie patří slabost, chvění, ztráta vědomí, amnézie,“ vysvětluje lékař. Obvykle postihuje zkušené potápěče, nikoli začátečníky. Může se také přivodit několikanásobným ponorem bez vyžadovaných pauz na souši.

Syndrom „Shallow-water blackout“ znamená ztrátu vědomí z nedostatku kyslíku, k níž zpravidla dochází v menších hloubkách do 10 metrů, kde jsou nejmarkantnější rozdíly tlaků.

Zcela bez varovných příznaků nastane křeč hrtanových svalů, která vede k sevření hlasivkové štěrbiny a přechodnému „uzavření“ hrtanu. Po okamžitém transportu postiženého na hladinu samovolně dojde k obnově dýchání během 10 až 15 vteřin.

Křečemi s následnou poruchou vědomí, bolestí hlavy, zkrácením dechu, zrychlenou srdeční činností a zvýšeným pocením se projevuje hyperkapnie, neboli zvýšení tlaku oxidu uhličitého v krvi.

„Všem těmto stavům lze předejít dodržováním zásad bezpečnosti a hlavně pravidelným klidným dýcháním a správným postupem při vynořování,“ upozorňuje lékař.

Pod hladinou mohou potápěče postihnout také poruchy z přítomnosti dusíku, jako je například dusíková narkóza, která se objevuje při dlouhotrvajícím potápění v hloubkách větších než 35 metrů. Při ní postižený ztrácí motorické funkce a schopnost racionálně myslet, takže jeho stav připomíná opilost.

Zaskočit vás může i takzvaná potápěčská nemoc, která je způsobena tvorbou velmi drobných bublinek dusíku v kloubech, cévním systému a ostatních tkáních těla, kde mohou vyvolat embolii. Ta je obzvláště nebezpečná, jsou-li blokovány cévy v mozku.

V obou případech je nejdůležitější dostat postiženého co nejdříve z vody.

Zdravotní poradna: Střední ucho a potápění

Trápí mě chronický zánět středouší, mohlo by mi to vadit při potápění? (M. J., Liberec)

Rozhodně. Chronický zánět středouší patří mezi absolutní kontraindikace, tedy absolutně nepřípustné stavy k potápění. Těmi dalšími jsou: špatná funkce Eustachovy trubice, závrativé stavy, zúžený nebo nevyvinutý zevní zvukovod, nefunkční hrtan, prasklý ušní bubínek.

Potápění nedoporučujeme ani lidem, kteří trpí akutní či chronickou rýmou, nosními polypy, deformitou nosní přepážky, obrnou lícního nervu, opakujícím se zánětem středního a zevního ucha, jednostrannou poruchou sluchu nebo těžkou migrénou.

Ale ani těm, kteří mají kompletní zubní protézu, prodělali cévní mozkovou příhodu nebo zlomeninu obličejových kostí, jsou po radioterapii v oblasti hlavy a krku.

MUDr. Jan Paska, primář oddělení ORL nemocnice Na Homolce

Rady odborníků

- Před prvním ponorem (každý rok) navštivte praktického lékaře a specialistu ORL.

- Po každé nemoci a před ponorem navštivte lékaře.

- Projděte příslušným kurzem.

- Nikdy se nepotápějte „sólo“.

- Udržujte svou fyzickou zdatnost a kondici.

- Nešetřete na potápěčské výstroji, nemusí se to vyplatit.

Autor: ZDENA LÍKAŘOVÁ

31.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Dálnice D55 povede okolo Starého Města.
2

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies