VYBERTE SI REGION

Lákají vás hlubiny? Nechejte se vyšetřit u doktora!

Potápění vyžaduje dobrý fyzický i psychický stav a zodpovědný přístup. Nezbytná jsou preventivní vyšetření, která mohou odhalit rizika případných zdravotních problémů.

31.8.2010 2
SDÍLEJ:

Než se začnete potápět, navštivte lékaře a nechejte si provést patřičná vyšetření. Foto: shutterstock.com

V České republice je registrováno přes 10 000 potápěčů a každoročně složí potápěčské zkoušky dalších tisíc. Více než při kterémkoli jiném sportu je při potápění třeba dodržovat přísná pravidla, podstoupit některá zdravotní vyšetření a podrobně se seznámit se zdravotními problémy, které při něm mohou nastat.

„Potápění patří mezi ty sporty, jejimž provozovatelům by se mohlo přezdívat adrenalinoví narkomani,“ upozorňuje s nadsázkou primář oddělení ORL pražské nemocnice Na Homolce Jan Paska.

Protože je sám nadšený potápěč, ví, o čem mluví. Vždyť každý rok zůstávají pod hladinou asi dva až tři čeští potápěči a většinou se nejedná o žádné začátečníky.

Pohoda, nebo horor?

„Podobně jako řidiči aut nebo majitelé střelných zbraní, tak i potápěči by si měli být vědomi svého psychického stavu,“ říká primář Paska.

„Vznětlivost, zmatečnost, nedostatek sebeovládání, sklon ke zbytečnému riskování, to všechno jsou vlastnosti, které by neměly patřit do charakterového rejstříku potápěče,“ doplňuje.

První ponor do nevelké hloubky zvládne většinou i úplný začátečník, opravdové potápění však začíná až ve chvíli, kdy selže technika nebo i lidský faktor. Z pohodové situace se během několika vteřin může stát horor.

Stejně důležitá je i fyzická zdatnost, protože už samotný pobyt v hloubce je velmi vyčerpávající. Celkový zdravotní stav byste proto měli nechat zhodnotit praktickým lékařem a také specialisty.

Po absolvování kurzu potápění se můžete vydat do hlubin, nikdy však sami, protože pod vodou vás kromě techniky může zradit i jinak zcela zdravé tělo.

„Při zdravotní indispozici nebo při nešťastném pohybu může dojít v hlubině k prasknutí bubínku a následnému vniknutí studené vody přímo do středouší,“ vysvětluje Jan Paska. „To je provázeno bolestí, studená voda navíc roztočí vodu v kanálcích statického ústrojí, potápěč dostane závrať a může ztratit orientaci, a namísto k povrchu se vydá opačným směrem. Zde nepomůže nic jiného než sebeovládání, potlačení emocí a nechat se dopravit svým buddym co nejrychleji a nejbezpečněji na hladinu.“

Co číhá pod vodou

Poruchy uvnitř ucha nejsou jedinými problémy, které mohou při potápění nastat. Často hrozí i takzvaná latentní hypoxie, což je nedostatek kyslíku v tkáních či v celém organismu. Změny tlaků mohou zhoršit distribuci kyslíku z plic do krve.

„Mezi příznaky hypoxie patří slabost, chvění, ztráta vědomí, amnézie,“ vysvětluje lékař. Obvykle postihuje zkušené potápěče, nikoli začátečníky. Může se také přivodit několikanásobným ponorem bez vyžadovaných pauz na souši.

Syndrom „Shallow-water blackout“ znamená ztrátu vědomí z nedostatku kyslíku, k níž zpravidla dochází v menších hloubkách do 10 metrů, kde jsou nejmarkantnější rozdíly tlaků.

Zcela bez varovných příznaků nastane křeč hrtanových svalů, která vede k sevření hlasivkové štěrbiny a přechodnému „uzavření“ hrtanu. Po okamžitém transportu postiženého na hladinu samovolně dojde k obnově dýchání během 10 až 15 vteřin.

Křečemi s následnou poruchou vědomí, bolestí hlavy, zkrácením dechu, zrychlenou srdeční činností a zvýšeným pocením se projevuje hyperkapnie, neboli zvýšení tlaku oxidu uhličitého v krvi.

„Všem těmto stavům lze předejít dodržováním zásad bezpečnosti a hlavně pravidelným klidným dýcháním a správným postupem při vynořování,“ upozorňuje lékař.

Pod hladinou mohou potápěče postihnout také poruchy z přítomnosti dusíku, jako je například dusíková narkóza, která se objevuje při dlouhotrvajícím potápění v hloubkách větších než 35 metrů. Při ní postižený ztrácí motorické funkce a schopnost racionálně myslet, takže jeho stav připomíná opilost.

Zaskočit vás může i takzvaná potápěčská nemoc, která je způsobena tvorbou velmi drobných bublinek dusíku v kloubech, cévním systému a ostatních tkáních těla, kde mohou vyvolat embolii. Ta je obzvláště nebezpečná, jsou-li blokovány cévy v mozku.

V obou případech je nejdůležitější dostat postiženého co nejdříve z vody.

Zdravotní poradna: Střední ucho a potápění

Trápí mě chronický zánět středouší, mohlo by mi to vadit při potápění? (M. J., Liberec)

Rozhodně. Chronický zánět středouší patří mezi absolutní kontraindikace, tedy absolutně nepřípustné stavy k potápění. Těmi dalšími jsou: špatná funkce Eustachovy trubice, závrativé stavy, zúžený nebo nevyvinutý zevní zvukovod, nefunkční hrtan, prasklý ušní bubínek.

Potápění nedoporučujeme ani lidem, kteří trpí akutní či chronickou rýmou, nosními polypy, deformitou nosní přepážky, obrnou lícního nervu, opakujícím se zánětem středního a zevního ucha, jednostrannou poruchou sluchu nebo těžkou migrénou.

Ale ani těm, kteří mají kompletní zubní protézu, prodělali cévní mozkovou příhodu nebo zlomeninu obličejových kostí, jsou po radioterapii v oblasti hlavy a krku.

MUDr. Jan Paska, primář oddělení ORL nemocnice Na Homolce

Rady odborníků

- Před prvním ponorem (každý rok) navštivte praktického lékaře a specialistu ORL.

- Po každé nemoci a před ponorem navštivte lékaře.

- Projděte příslušným kurzem.

- Nikdy se nepotápějte „sólo“.

- Udržujte svou fyzickou zdatnost a kondici.

- Nešetřete na potápěčské výstroji, nemusí se to vyplatit.

Autor: ZDENA LÍKAŘOVÁ

31.8.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies