VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Larvy mohou zachránit před amputací

Nehojící se rány představují závažný problém. Léčba je někdy zdlouhavá a nedaří-li se, může dojít i na odstranění končetiny. Nadějí pro pacienty je léčba využívající larvy mouchy bzučivky zelené. Při takzvané larvoterapii jsou záměrně nasazeny do rány, na niž mají hojivý efekt.

18.10.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Archiv Deníku

Šimravý pocit a vědomí, že v ráně vám „rejdí" až 300 muších larev. Snést larvoterapii po psychické stránce nemusí být úplně jednoduché, ale tato metoda má velmi dobré výsledky. Donedávna byla u nás něčím neslýchaným a teprve v posledních letech se začala zabydlovat v českých nemocnicích a je využívána i ve veterinární medicíně.

Moudrost předků

jak larvy pracují
• Tráví mrtvou tkáň (enzymatické zkapalnění nekrotické tkáně).
• Likvidují bakterie včetně zlatého stafylokoka.
• Mají mechanický efekt – svým pohybem larvy zvyšují prokrvení.
• Stimulují odplavování bakterií.
• Stimulují vznik vitální tkáně.
• Vylučují léčivé látky.

Larvy používali k lepšímu hojení ran již staří Mayové. Namáčeli tkaninu v krvi dobytka, pak ji nechali na slunci a poté ji vložili do rány.Ta byla během několika dní plná hemžících se larev. V západní Evropě lze první zmínku o léčivé síle larev a především jejich schopnosti urychlovat hojení nalézt v díle lékaře Ambroise Paré ze 16. století. Tento lékař byl hlavním chirurgem Karla IX. a Jindřicha III. V jeho popisu ošetřování raněných po bitvě u francouzského St. Quentinu čteme: „Rány zraněných byly odporné, plné červů, sněti a hnisu." Paré se původně domníval, že larvy vznikají z hnijícího masa. Při ošetřování ran, které se oproti všem předpokladům skvěle hojily, však přišel na to, že účinek larev je naopak pozitivní.

V Americe zase zvláštní metodu využíval lékař Konfederace John Zacharias v průběhu Občanské války. „Během mojí služby ve Virginii jsem poprvé použil larvy k odstranění odumřelé tkáně u pacienta hospitalizovaného pro gangrénu, a s vynikajícím úspěchem. Za jeden den vyčistily ránu daleko lépe než jakýkoli jiný prostředek, který jsme měli k dispozici u mojí jednotky," píše John Zacharias.

Využití metody v Česku

Na našem území byla známa též, například ve 20. letech o ní lze najít zmínky v odborných lékařských časopisech, nicméně s příchodem antibiotik byla odsunuta a znovu oprášena někdy v 90. letech. Aplikaci larev u nás schválila v roce 2003 Vědecká rada MZČR. V počátcích novodobého využívání této metody se larvy musely objednávat v zahraničí, což léčbu prodražovalo. Jedna aplikace stála přibližně 7000 Kč, přičemž vše si musel hradit sám pacient. V současnosti již není tak drahá, jedna aplikace stojí kolem 3000 Kč a v určitých případech
ji hradí pojišťovna.

A jak larvální terapie funguje? Do rány se pacientovi nasadí larvy, které požírají mrtvou tkáň a za pomocí enzymů ji uvnitř těla rozkládají. Požírají výhradně tkáň odumřelou a jsou mnohem šetrnější než chirurgický zásah. Výměšky larev jsou sterilní a antibakteriální efekt přetrvává ještě týden po jejich vyjmutí z rány. Larvy vylučují mnoho látek, nejvýznamnější antibakteriální efekt má jejich močovina. Pozitivní účinek má však i samotný pohyb larev v ráně. Pacienta nic nebolí, pociťuje jen mírné šimrání. Při tomto mechanickém dráždění tkání dochází k žádoucímu vyššímu prokrvení.

Pro koho je léčba vhodná?

Larvální terapie není vhodná pro každého pacienta trpícího nehojícími se ranami, jejichž příčinou může být například cukrovka. Aby měla aplikace larev léčebný efekt, je potřeba alespoň určité prokrvení postižené tkáně. Larvy dokážou ránu vyčistit neuvěřitelně precizně, na rozdíl od chirurgického zákroku, který je poměrně bolestivý a komplikovaný.

Na co by se měl pacient připravit? V podstatě jde o velmi jednoduchou léčbu, kterou lze provádět ambulantně. Do rány se podle její velikosti aplikuje přibližně 150–300 larev. Jde o larvy pěstované laboratorně a sterilně. V ráně zůstávají čtyři až pět dní. Jedná se o malé larvičky o velikosti kolem tří milimetrů, které však za dobu působení v ráně povyrostou na velikost až jeden centimetr.

kdy je použít, a kdy naopak ne
Jsou alternativní metodou léčby zejména u následujících typů ran:
• infikované a hlavně mrtvou tkáň obsahující rány (nekomunikující s tělními dutinami),
• bércové vředy (žilního i smíšeného původu),
• defekty u syndromu diabetické nohy, proleženiny, popáleniny,
• někdy k vyčištění ran před transplantací kůže.

Nesmí se použít, když:
• rány komunikují s tělními dutinami nebo orgány
• jsou rány v blízkosti velkých cév
• mají rány tendenci k masivnímu krvácení.

Denisa Haveldová, Zdroj infoboxů: Larvy.cz

Autor: Redakce

18.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vladimír Mečiar
AKTUALIZOVÁNO
6

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Rusnok: Konec intervencí může nastat prakticky kdykoli

/ANKETA/- Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna, řekl dnes guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies