Jestliže se unikátní metoda, kterou vyvíjí tým plzeňských odborníků, osvědčí v praxi, může to nejen pro tuzemskou medicínu znamenat výrazný pokrok.

Hlavními iniciátory nápadu jsou lékař Jiří Podlipný a vědec Petr Hořejší. „S myšlenkou využít při vyšetřování virtuální realitu pracuji už dlouho, protože právě v této kombinaci je obrovský potenciál," uvedl psychiatr působící ve Fakultní nemocnici Plzeň. Stále sledoval vývoj ve světě a čekal, kdy s podobným konceptem přijdou Američané nebo Japonci. Nakonec se před dvěma lety vypravil do Jižní Koreje, kde psychiatři vytvářejí simulátor pro léčbu schizofrenních pacientů, lidí trpících sociálními fobiemi nebo bojujících se závislostmi. „Když jsem viděl, jakým způsobem obdobný postup ověřují, přestal jsem se bát vyzkoušet něco takového v Čechách," přiznal se lékař.

Po svém návratu se seznámil s Hořejším, jenž pracuje na Katedře průmyslového inženýrství a managementu Fakulty strojní ZČU. „Zjistili jsme, že oba přemýšlíme nad něčím podobným, rozhodli jsme se tedy spolupracovat a zhruba před rokem se pustili do projektu," řekl vědec.

Šestičlenný tým vytvořil simulátor, který je určen alkoholikům. Patnáct minut se nemocní pohybují ve virtuální hospodě, v níž jsou vystavováni kritickým situacím a provokováni k tomu, aby selhali. V rizikovém prostředí nemohou pouze nečinně sedět, ale musí reagovat na výzvy nebo pobídky ostatních štamgastů. „Je to bezpečný způsob, jak se s podobnými situacemi, kterým v reálném světě pacienti čelí, popasovat," nastínil Podlipný.

Simulátor otestují pijáci příští rok

Léčbu na psychiatrické klinice podstoupí ročně zhruba 120 alkoholiků. Při expoziční terapii se nejčastěji používají dvě metody. Takzvaně in vivo neboli naživo, kdy terapeut navštěvuje s klientem skutečnou hospodu, nebo prostřednictvím imaginace, díky níž si dotyčný situaci pouze představuje. Podle psychiatra Podlipného skýtá připravovaná novinka některé výhody. „Jestliže jde o reálnou situaci, pak se pacient může opít, což je nežádoucí. Pokud je zase dlouhodobě závislý, imaginace pro něj není vůbec snadná," vysvětlil.

Ze zahraničních studií vyplývá, že použití virtuální reality při léčbě je účinné a srovnatelné s tradičními už zmiňovanými způsoby. „Pro alkoholiky je také tato forma atraktivní. Od 90. let minulého století se v Evropě aplikuje třeba při léčbě fobií nebo poruch příjmů potravy," zmínil lékař.

V jaké fázi se v současnosti projekt nachází? Strukturovaný program s jednotlivými replikami je v podstatě hotový, zbývá ho pouze namluvit. Už teď se na plzeňské psychiatrické klinice nachází provizorní laboratoř, v níž se bude metoda počátkem příštího roku testovat. „Pacienti u nás prochází programem, který se skládá z detoxikace a krátkodobé sedmitýdenní léčby. Její součástí tedy bude i tento program. Je možné ho aplikovat také u ambulantních pacientů. Velký potenciál má rovněž u těch, kteří navštěvují kliniku opakovaně," ozřejmil Podlipný.

V České republice se podobnému projektu nikdo nevěnuje. Pokud se osvědčí, má velký potenciál překročit hranice tuzemské psychiatrie. Samozřejmostí bude také vyhodnocování tohoto experimentu, které může odborníkům poskytnout důležité informace pro efektivnější léčbu. Ve spolupráci by šestičlenný tým chtěl i nadále pokračovat. Kromě virtuální hospody si přeje vytvořit též imaginární domácí prostředí, v němž pijáci často selhávají. Hudbou budoucnosti je pak rozšíření projektu při léčbě jiných závislostí.