VYBERTE SI REGION

Léčba leukémie? Zkoumáme to, čím se jiní nezabývali

Ročně u nás akutní leukémií onemocní zhruba 400 lidí. Za několik let by už nemuseli umírat, čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR totiž přišli na to, jak se zhoubné buňky u akutní myeloidní leukémie dostávají z kostní dřeně do krevního řečiště. Tento poznatek by mohl pomoci v léčbě leukémie, ale i zhoubné rakoviny. Co nový objev znamená, popsal Deníku šéf týmu vědců Michal Dvořák.

25.2.2013 1
SDÍLEJ:

Vědec Michal DvořákFoto:

Popsali jste, jak se zhoubné buňky dostávají z kostní dřeně do krve. Jak moc velký je to úspěch?

Je to úplně nová informace. Už delší dobu je známo, že nádorové buňky uvolňují chromatin. My jsme ale přišli na novinku, jejíž podstatou je, že chromatin pronikne do jader okolních buněk a malé kousky DNA, které se tam touto cestou dostanou, vzbudí reakci na přítomnost poškozené DNA. Pokud je cizí DNA velké množství, tak vzbudí v buňce dojem, že má velké množství poškozené DNA, a buňka zemře. Nádorové buňky, které nejsou citlivé na ztrátu nebo příjem cizí genetické informace, tímto způsobem dokážou zahubit okolí, které by proti nim normálně bojovalo, snažilo se je redukovat nebo utlačit. Tak okolí ztrácí sílu a nádorová buňka se může rozrůstat dál.

Vy jste úplně první, kdo k takovému poznání došel. Máte zprávy třeba ze zahraničí, že by na podobné věci někdo pracoval?
Přímo na této věci moc lidí nepracovalo. Je dlouhá léta známo, že v krvi pacientů, ale i zdravých lidí, existuje volná DNA nebo chromatin. Všichni si ale mysleli, že to pochází z umírajících buněk, což je do jisté míry pravda. Někteří vědci se například snažili najít vztah mezi množstvím této genetické informace a nádorovým procesem. V některých případech vycházelo, že kdo má nádor, má větší množství cirkulující DNA, v mnoha případech to tak ale není. Například se i ukázalo, že po doběhu maratonu má atlet velmi vysoké množství cirkulující DNA v krvi. Nikdo neuvažoval, jaký by mohla mít biologický význam. A pokud vím, tak tím, co jsme zkoumali my, se nikdo nezabýval.

Údajně jste na začátku výzkumu. Co bude následovat?
Dalším krokem bude zjistit, jak je tento jev obecný. Jestli je spojen pouze s experimentální chorobou, kterou jsme zkoumali, nebo i s dalšími. Už teď si ale myslíme, že je to daleko obecnější. Z našich pokusů vyplývá, že chromatin jakéhokoli typu, i ze zdravých buněk, dokáže podobným způsobem ovlivnit okolí. Myslíme si, že jde jen o to, jaké množství chromatinu se v určité tkáni nachází. Když je ho málo, tak se s ním buňky dokáží vypořádat. Když je ho hodně, tak už je škodlivý. Pak je potřeba zkoumat mechanismus, kterým se materiál uvolňuje, a mechanismus, kterým ho okolní buňky přijímají. Zatím není jasných ještě mnoho otázek.

Mohl by váš objev v budoucnu pomoct i s léčbou rakoviny?
Kdyby se ukázalo, jako že to tak vypadá, že nadměrné množství chromatinu napomáhá nádorovým buňkám, které jsou tak dezorganizované, že jim je jedno, jestli ztratí, nebo získají trochu další genetické informace, tak odstraňování volné DNA by mohlo být jedním z terapeutických prostředků.

V jakém časovém horizontu to odhadujete?
Doba závisí na prostoru, který bude dán vědcům, aby na to přišli. Prostoru není mnoho, protože naše práce je absolutně závislá na grantové podpoře. A grantová agentura má málo peněz, a proto vždycky udělí jen několik málo grantů. Může se tedy stát, že pokud nedostaneme grant, nebudeme moct pokračovat.

Chování zhoubných buněk jste objevili na kuřatech. Čím se kuřata podobají lidskému tělu?
Kuře je teplokrevný obratlovec a mnoho dějů v jeho těle probíhá stejně jako v lidském. Navíc se dá u kuřat tato choroba vyvolat poměrně snadno jedním nádorovým genem, který umíme prostřednictvím viru přenést do experimentálních zvířat. Během několika dní se u nich vyvine choroba, takže můžeme od začátku, krok za krokem, sledovat rozvoj choroby znovu a znovu. To je cesta, která vede k hlubšímu poznání. Neznám jiný podobný systém, který by zrovna toto umožňoval.

Když to fungovalo u kuřat, je jasné, že to bude fungovat i na lidském těle?
Úplně jasné to není, ale dělali jsme experimenty v tkáňových kulturách. K lidským buňkám jsme přidávali chromatin získaný z kuřecích buněk. Poměrně snadno se podařil přenos kuřecí informace do lidské buňky, stejně tak se chromatin z lidské buňky dostal do té kuřecí. Myslíme, že je to obecnější.

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

25.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies