VYBERTE SI REGION

Léčit menopauzu hormonální terapií není dobré přeceňovat

Zatím co se dříve o ženských problémech na veřejnosti hovořilo jen zřídka, dnes už je situace jiná. Ženy se naučily otevřeně diskutovat o tom, co je trápí a díky tomu se pro mnohé našly možnosti, které jim pomáhají řešit obtíže s přechodem.

7.11.2013
SDÍLEJ:

Oblastní nemocnice Příbram.Foto: DENÍK/Markéta Jankovská

Na otázky, které objasní problematiku menopauzy, jak ji poznat a jak ji úspěšně zvládnout odpovídá Lenka Vlčková z gynekologicko – porodnického oddělení Oblastní nemocnice v Příbrami.

Co je to menopauza a proč přichází?
V užším smyslu označuje poslední menstruační krvácení, tento údaj se určuje retrospektivně po dvanácti měsících absence krvácení. V širším smyslu znamená vyhasínání reprodukčních funkcí a hormonální nestability. Ve vaječnících, přesněji ve folikulech, během života ženy dozrávají vajíčka ze zárodečných buněk. V době narození obsahují vaječníky přibližně 1 až 2 miliony a v době puberty pak už jen 300 až 500 tisíc zárodečných buněk. Postupně dochází k jejich spotřebování a pokud jejich počet překročí kritickou mez, dojde k menopauze.

S jakými příznaky se v období přechodu můžeme setkat a je možné, že kromě nepravidelné nebo ukončené menstruace žena jiné obtíže nepociťuje?
Projevy nedostatku hormonu se dělí na akutní, střednědobé a dlouhodobé. Mezi akutní obtíže, s kterými ženy nejčastěji přichází do ordinace, jsou návaly horka – pocení, noční pocení se vyskytují až u 75 procent žen, ale asi jen pro 25 procent žen představují závažný zdravotní handicap. Mezi další patří nespavost, změny nálady, deprese, pocit vyčerpání, atd. Původem střednědobých projevů je suchost sliznic, jejich ztenčení a častějšími záněty. Neprojevují se jen na gynekologických orgánech, ale i na kůži, močových cestách a v trávicím traktu. Nejznámějším dlouhodobým projevem je osteoporóza – řídnutí kostí – nejčastější metabolické onemocnění ve vyspělých zemích, souvisejícím i s rostoucím věkem populace.

Je nutné řešit příznaky menopauzy s gynekologem nebo mají ženy vyčkat, dokud se vše samo neustálí?
Jak je výše uvedeno, ne každá žena má obtíže v takové míře nebo patří do rizikové skupiny, že je nutno ji léčit. Hormonální terapie je bezpečná při indikovaném použití, ale její užívání krom výhod má i dost rizik. Každá žena by měla být seznámena s riziky a přínosy hormonální terapie, aby sama mohla udělat rozhodnutí o zahájení, pokračování či ukončení léčby.

Menopauza není nemoc, ale i přesto – dají se její příznaky léčit?
Léčí se vždy nejnižší účinnou dávkou po nezbytně nutnou dobu. Důvodem je zvýšení rizika vzniku rakoviny dělohy, prsu a tromboembolické nemoci. Hormonální terapie není příčinou vzniku rakoviny, jen jeho neopodstatněné užívání může jeho růst urychlit. Hormonální terapii absolutně nelze nasadit při neléčeném hormonálně závislém nádorovém onemocnění, při onemocnění jater, u akutní žilní trombózy a tromboembolii a při krvácení z dělohy nejasného původu.

Jak je to s rizikem otěhotnění a s antikoncepčními pilulkami v tomto období?
Otěhotnění po 45. roce života je vzácné. Vyhasínání funkce vaječníku nemusí probíhat plynule, mohou se objevovat období zlepšení; takže zatímco žena, která po těhotenství touží, může mít problémy, žena, která těhotenství nechce, otěhotnět může. Uvádí se, že žena se má chránit antikoncepcí ještě jeden rok po poslední menstruaci.

Je v okamžiku, kdy žena nemá menstruační cyklus, nutné stále navštěvovat jednou ročně gynekologa?
Bez ohledu na věk či menstruační cyklus by každá žena měla pravidelně minimálně jednou za rok docházet na prevenci ke svému gynekologovi.

Je dobré v období menopauzy a po ní změnit životosprávu?
Správnou životosprávu by se měl snažit dodržovat každý člověk bez rozdílu na věk či pohlaví. V menopauze navíc dochází ke změně metabolismu tuků a cukrů. Tyto změny se mohou spolupodílet na vzniku cukrovky, nárůstu krevního tlaku a následně změnách v kardiovaskulárním systému.

Dagmar Čerňanská

Autor: Redakce

7.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies