VYBERTE SI REGION

Lesní školky: Nový trend ve výchově dětí

Když se řekne lesní školka, vybaví se většině lidí úhledně vyrovnané řady smrčků. Brzy ale možná budou leckteří z nich váhat, o čem je vlastně řeč. Lesní mateřská školka představuje moderní pojetí předškolní výchovy, velmi oblíbené třeba u našich německých sousedů. Takový systém ale už našel své sympatizanty i v Česku.

13.6.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Iveta Nádvorníková

„Lesní mateřské školky vznikly ve Skandinávii v padesátých letech. Tam je běžné, že děti tráví více času venku. V roce 1993 byla první taková školka otevřena v Německu, teď je jich tam kolem tisícovky. Dále jsou velmi oblíbené také například ve Švýcarsku,“ přiblížila Pavla Sedláčková z havlíčkobrodského mateřského centra Zvoneček historii lesních školek maminkám, které přišly na její přednášku.

"Venkovní" výchova

První „lesoškolkoví pionýři“ se už našli i v tuzemsku, během jednoho roku tu vzniklo více než dvacet takových mateřských škol. Jedním z podnětů tohoto slibného startu je i nedostatek míst v tradičních školkách, které nezvládají příval dětí ze silných ročníků. Pavla Sedláčková stojí za přípravou mateřinky tohoto typu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Jejímu Dětskému lesnímu centru Dvoreček poskytne zázemí vilémovský Dvůr Sychrov.

Jak označení napovídá – lesní školka, opravdu se jedná o školku, v níž děti netráví drtivou většinu času mezi čtyřmi stěnami, ale naopak venku na zdravém lesním vzduchu.

„A v zimě jsou taky venku? A mají kam jít, kdyby bylo opravdu ošklivě?“ reagovala hned jedna z přítomných maminek. Jak z odpovědi přednášející vyplynulo, kupodivu to opravdu tak funguje. Dokonce k velké spokojenosti zúčastněných capartů. Pro případ opravdu ošklivého počasí má každá taková školka v záloze maringotku, teepee, srub nebo třeba zateplenou mongolskou jurtu, kde děti nepřízeň živlů přečkají. V zimě navíc často podnikají výlety do muzeí, knihoven nebo divadel.

Předškoláci venku dokonce i spí. Ve spacáku. „Rodiče s tím mají problém, ale děti ne. Spí jako dudci,“ řekla Sedláčková. Pokud by někoho napadlo, že něco takového dlouhodobě zvládnou jen otrlé děti Skandinávců, není to podle zkušeností zastánců lesních školek pravda. Za první půlrok provozu pražské lesní školky Toulcův dvůr byly děti schovány v jejím zázemí jen dvakrát. Přitom školka byla v provozu zrovna přes zimu.

Na podobné extrémní podmínky je ale omladinu nutné náležitě vystrojit a vyzbrojit. „Nejdůležitější je mít kvalitní oblečení. Používáme takzvané cibulovité vrstvení. Vychází se z toho, že jedna vrstva snáze profoukne,“ popsala Sedláčková maminkám, jak lze děti vypravit i do pořádného mrazu. Samozřejmostí je náhradní oblečení. Pak už stačí přidat malý spacák, karimatku, svačinu a může se vyrazit do hloubi lesa.

Děti se ráno shromáždí u zázemí školky a pak jdou kilometr nebo i dva, než přijdou na vybrané místo. Čí nožičky nezvládnou takovou dálku nést potřebnou výbavu, nemusí zoufat. Děti se mohou spolehnout na pomoc učitele, který jejich zavazadla naloží třeba na vozík.

Víc pedagogů na méně dětí

V každodenním programu těchto předškoláků, který navazuje na roční období a konkrétní místa v přírodě, je kladen důraz na tvoření z přírodních materiálů. Předkládaná, nejlépe lokální, strava odpovídá trendům zdravého životního stylu. Rodiče ale musí počítat s tím, že z této školky se jim děti rozhodně nebudou vracet čisté. Jinak je jejich režim podobný, jako v klasických školkách.

Jedním z důvodů, proč vlastně své ratolesti posílat zrovna do lesa, můžou být zdravotní obtíže různého druhu. „Je fakt, že děti jsou dnes zhýčkané,“ nechala se slyšet další z maminek, když se přednáška zaměřila na toto téma.

Z výzkumů, které se věnují srovnávání dětí navštěvující klasické a lesní školky, vyplývá, že díky dlouhodobému pobytu v přírodě jsou tyto děti méně nemocné a pokud už onemocní, vyléčí se za kratší dobu.

„A když přijde dítě nachlazené, ostatní to od něj tak snadno nechytí,“ přidala další výhodu pobytu venku Sedláčková.

Tento bod ale mezi maminkami vyvolal diskuzi. Je vůbec možné poslat nastydlé dítě třeba i v mrazu do lesní školky? Podle pedagogů, kteří mají s tímto typem předškolní péče zkušenosti, to nemusí být vůbec problém. I lékaři doporučují nastydlým nezůstávat jen doma, ale chodit se nadýchat vlhkého venkovního vzduchu. Samozřejmě ale vždy záleží na konkrétním případu. Dalším z dobrých důvodů, proč zvolit tuto formu předškolního vzdělávání, může být třeba zájem rodičů o to, aby se jejich potomkům dostalo co nejkvalitnější péče. Lesní školky, včetně té plánované vilémovské, se specializují na praktikování moderních pedagogických přístupů, jako jsou waldorfská nebo montesorri pedagogika či třeba program Respektovat a být respektován.

„Cílem je, aby z dětí vyrůstaly osobnosti, které si váží samy sebe. Pokud při výchově používáme jen příkazy a pokyny, ubíjíme jejich intelekt. Od toho se odvíjí i to, že na patnáct dětí v těchto školkách bývají dva pedagogové, může jim pomáhat ještě asistent nebo někdo z rodičů. Na pedagogy jsou kladeny mnohem větší nároky, musí mít další vzdělání. Teď zrovna hledáme vhodné kandidáty. Jde o to věnovat se individualitě každému dítěti,“ nastínila Sedláčková hlavní přínos těchto výchovných metod.

Mají lepší výsledky

Podle výsledků testů, které porovnávaly komunikační, sociální, pohybové, poznávací a další dovednosti dětí z běžných mateřinek a lesních školek, dosahovaly děti z lesních školek prokazatelně lepších výsledků.

„A nemají pak problém, když jsou zvyklé být pořád v lese a najednou je zavřou do školy?“ zajímalo přítomnou maminku.

„Tuto otázku dostáváme často. Děti to zvládají dobře, pokud jsou zaměstnané. Prvňáčci navíc mají školu jen čtyři hodiny denně,“ odpověděla pedagožka.

Kámen úrazu pro velkou část rodičů tkví v současné době v tom, že lesní mateřské školky zatím nejsou zařazeny do sítě mateřských škol, takže stát nepřispívá na jejich provoz. Ministerstvo školství už v Praze povolilo pilotní projekt, na jehož základě by tyto školky mohly být uznány a podporovány.

Zatím ale měsíc docházky do takového zařízení v Praze vyjde na osm a půl tisíce korun, v Brně na pět tisíc. Připravovaná školka ve Vilémově chce s pomocí sponzorů udržet cenu pod dvěma tisíci korunami za měsíc. Od září by měla fungovat jednou týdně, od dubna příštího roku by pak měla být v provozu už plných pět dní v týdnu.

„Škoda, že něco takového není zařazené do normálních školek. Kdyby je vzali tak dvakrát týdně na celý den ven, bylo by to skvělé,“ povzdechl si jeden z rodičů po závěrečné diskuzi a pozvání na Den otevřených dveří ve vilémovském lesním centru Dvoreček, který se bude konat v neděli 12. června od čtrnácti hodin.

Autor: Jaromír Kulhánek

13.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies