Léčivé látky pocházejí 
z půdních bakterií zvaných aktinomyceta, které byly poprvé objeveny v 70. letech minulého století jako antibiotika. Jenže se ukázalo, že jejich schopnost likvidovat bakterie není nijak slavná, a tak se použití neuchytilo. Nedávno však vědci zjistili, že látka zvaná manumycin má jiné důležité účinky. Jejich zkoumání trvá od roku 2006 a v současnosti ho sponzoruje ministerstvo zdravotnictví 
a školství.

Spolupráce tří ústavů

Na výzkumu se podílejí hned tři vědecká centra – Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích, Mikrobiologický ústav AV ČR a pražský IKEM. Kdo má co na starosti? Biologové z Budějovic získali 
z půdy daný typ bakterie, popsali jej a připravili pro další výzkum.
„Bakterie jsme izolovali 
z výsypek bývalých hnědouhelných dolů na Sokolovsku," přibližuje Václav Krištůfek 
z českobudějovického ústavu. Materiál tam biologové uchovávají v rozsáhlé sbírce, která čítá 1400 kmenů půdních bakterií z celého světa.

Vědci z Mikrobiologického ústavu pak zkoumají nejperspektivnější kmeny bakterií
s ohledem na produkci látek 
s protizánětlivými účinky. To znamená, že v bakteriích hledají vhodné látky a také provádějí cílené mutace a pozměňují molekuly tak, aby vytvořili látky nové. „Cílem je shromáždit nové produkční kmeny, případně je i geneticky modifikovat, a vybrat takové, jejichž produkty mají protizánětlivé účinky," říká Kateřina Petříčková z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

V imunologické laboratoři IKEM se vybrané látky testují na lidských buňkách, prověřuje se jejich protizánětlivá aktivita a případná toxicita. 
V další fázi výzkumu se plánují testy na myších.

„V populaci je vysoké procento lidí, kteří trpí onemocněními založenými na chronickém zánětu. Léčiva, která se používají, jsou buď levná 
a nespecifická, tedy působí na široké spektrum zánětů, ale mají řadu vedlejších účinků, např. ibuprofen, anebo se používají moderní preparáty na principu specifických protilátek, které se ale musí aplikovat injekčně a jsou velmi drahé. Proto je poptávka po levné látce, která půjde schovat do tablety, přitom bude specificky zasahovat do molekulárních mechanismů zánětu. Nic takového zatím v podstatě neexistuje," vysvětluje Kateřina Petříčková. Nízkou cenu zkoumaného vyvíjeného přípravku přitom zaručuje to, že jde o látku pocházející z živých mikroorganismů, takže ji lze snadno vyrábět.