Díky spolupráci s Českým registrem dárců krvetvorných buněk se transfuzní a hematologické oddělení benešovské nemocnice zařadilo v listopadu 2012 mezi deset náběrových středisek, kromě hlavního města, kde dochází k počátečnímu vyšetření a odběru krve potenciálních dárců kostní dřeně.

„V loňském roce u nás tento prvotní odběr absolvovalo přibližně čtyřicet zájemců o vstup do registru," uvedla specialistka oddělení marketingu a PR benešovské nemocnice Jana Helm Musilová.

Registry dobrovolných dárců dřeně jsou prakticky ve všech vyspělých zemích, sdružují něco kolem 20 milionů ochotných lidí a úzce mezi sebou spolupracují. I přes to ale asi 25 procent pacientů nenalezne pro transplantaci vhodného dárce.

„V posledních letech se počet diagnóz, u kterých se používá transplantace krvetvorných buněk, navýšil. Počet pacientů s těmito chorobami každý rok vzrůstá a tím pádem vzrůstá i potřeba získávat nové dárce," prozradil primář transfuzního a hematologického oddělení benešovské nemocnice Vladimír Bouček.

Podmínkami pro vstup do registru dárců krvetvorných buněk jsou věk, ochota pomoci jakémukoliv pacientovi, nejenom z republiky, ale i ze zahraničí, hmotnost více než 50 kilogramů, dobrý zdravotní stav, žádná trvalá medikace či léčba kromě antikoncepce a zdravotní pojištění platné v České republice

Jednou z hlavních podmínek vstupu do registru je věk 18 až 35 let. Tato věková hranice se může zdát příliš nízká, ale má své opodstatnění.

„Při výběru je snaha volit dárce co nejmladší, jelikož úspěšnost při hojení štěpu bývá vyšší. Pravděpodobnost, že registrovaný dárce bude vybrán k odběru, se tedy s přibývajícím věkem snižuje. Dárce je ale v databázi evidován do 55 let," doplnil primář transfuzního a hematologického oddělení benešovské nemocnice.

JAK VSTOUPIT

Pokud je člověk odhodlán vstoupit do registru, stačí si na transfuzním a hematologickém oddělení telefonicky domluvit termín návštěvy. Na schůzce se pak může zeptat na vše ohledně dárcovství. Následuje drobná administrativa, kdy dobrovolník podepíše souhlas se zařazením svých dat do registru, odběrem krve a případným uschováním DNA.

„Dále je potřeba vyplnit zdravotní dotazník, v němž je třeba uvést všechny známé okolnosti, které by mohli ovlivnit způsobilost k dárcovství," dodal Vladimír Bouček.

Po podepsání těchto vstupních formulářů následuje odběr dvou zkumavek krve. Krev je určená k vyšetření tkáňových znaků dárce. Žádné další vyšetření se neprovádí, až v době výběru dárce pro konkrétního pacienta. Registr doporučuje, aby si každý, kdo se chce stát dárcem, nejprve vyzkoušel odběr krve, darování krve, a zjistil tak, zda tento zákrok zvládne. Pokud pak u darování krve zůstane a bude pravidelně chodit na odběry, je to jen dobře, protože tak zůstává v určitém pravidelném sledování. Rozhodně to ale není podmínkou.

Dárce není vázán povinností dřeň či krvetvorné buňky darovat a z registru může kdykoliv vystoupit i bez udání důvodu.