VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Malý Matýsek bojuje se zákeřnou leukémií

Nemocničním pokojem se rozléhá smích osmiměsíčního okatého klučiny. Matěj Loučka tráví v brněnské fakultní nemocnici už sedmý měsíc svého života, a přestože má před sebou již třetí blok náročné chemoterapie, nepřestává se usmívat na svět kolem sebe.

2.6.2013
SDÍLEJ:

MATÝSEK prožívá v nemocnici náročnou léčbu, ale úsměv na tváři okatého klučiny nechybí. Je to statečný kluk, který má naději, že nemoc porazí.Foto: archiv rodiny

Svůj těžký životní úděl snáší trpělivě a statečně. Naštěstí si neuvědomuje, že v těchto dnech bojuje o svůj další život. Zákeřná kojenecká leukémie ničí jeho malé tělíčko a jedinou šancí na záchranu je transplantace kostní dřeně.

Nejtěžší chvíle svého života prožívají také rodiče Matýska. Přestože se v přítomnosti Matýska usmívají a nedávají na sobě nic znát, jsou na pokraji psychického vyčerpání. „Matýsek nás nesmí vidět nešťastné, když je nejhůř, chodíme se vybrečet za dveře," říká Matýskova máma Markéta Paulišová.

U synova nemocničního lůžka se střídá se svým partnerem a Matýskovým tátou Jiřím Loučkou. Ten si navíc bere na pobyt v nemocnici neplacené volno v práci. „Střídáme se u Matýska po pěti dnech, abychom vždy nabrali potřebné síly a zajistili také chod našeho domova," přibližuje Markéta.

Očkování

Matýskův příchod na svět byl zcela bezproblémový. Narodil se přesně v termínu a měl se čile k světu. Potíže se objevily až po očkování Hexavakcínou. „Týden po její aplikaci byl Matýsek hodně neklidný, plačtivý a neustále se potil. Když se nám to zdálo divné, zašli jsme za naší paní doktorkou, která mu nahmatala zvětšená játra a ledviny a okamžitě nás poslala do Litomyšlské nemocnice," vzpomíná Markéta, sama zdravotní sestra, se slzami v očích na chvíle, kdy začala tušit, že se děje něco zlého. Krutou jistotu získala jen několik hodin po příjezdu do nemocnice. „Lékaři nám sdělili, že jde s největší pravděpodobností o vzácnou kojeneckou leukémii. Okamžitě nás transportovali do Brna. Tam se bohužel vše potvrdilo," pláče Markéta, které se v té chvíli zhroutil celý svět.

„Strašně jsem se bála, že syn umře a vůbec nevěděla, co mám dělat. Pomohli mi ale opět lékaři, kteří mi v ničem nelhali a popravdě mi řekli o všech rizicích a možnostech léčby. A hlavně mi sdělili, že nejdůležitější je optimismus, který z vás musí vyzařovat před dítětem. Je to jeden z nejdůležitějších faktorů celé léčby. Pokud by dítě poznalo, že nejste v pohodě, začal by se horšit jeho psychický a následně i fyzický stav ještě víc a nemoc by získala další převahu," vysvětluje Matějova maminka.

Chemoterapie

Lékaři Matýskovi okamžitě nasadili chemoterapii, která je vedena portem pod kůží kanylou přímo do centrální žíly, která zásobuje krví srdce. Jedna várka trvá tři hodiny, ale Matýsek ji snáší s neuvěřitelným klidem a pokorou. „Je to až neuvěřitelné, jak je statečný. My brečíme, jsme před zhroucením, ale on se usmívá už pár okamžiků poté, co několik desítek minut dávivě zvrací po chemoterapii. Je to naše sluníčko a svou statečností nám dodává sílu a naději," říká Markéta tichým hlasem.

Krutá a zákeřná leukémie ale nechodí téměř nikdy sama, tak je tomu bohužel i u Matýska. Jeho zdravotní stav zhoršují také plísně na plících, jejichž šíření se zatím nedaří lékařům zastavit. Nepříjemné a nebezpečné jsou i afty, které Matýskovi pokryly nejen ústa a krk, ale zasahují až do jícnu.

Jednu dobrou zprávu ale lékaři pro Matýska a jeho rodiče mají. Po dlouhém hledání se jim v Americe podařilo najít vhodného dárce kostní dřeně. Jakmile se Matýskův stav zlepší natolik, že umožní převoz do pražské motolské nemocnice, podstoupí zde náročnou, ale život zachraňující transplantaci. „Modlíme se, aby Matýsek vše zvládl a jeho tělíčko kostní dřeň přijalo. Neumím si vůbec představit, že bych bez něj mohla žít," říká Matýskova maminka, která ví, že před sebou má Matýsek, ale i ona a její partner ještě řadu těžkých chvil.

Malého Matěje Loučku čeká další několikaměsíční pobyt na onkologickém centru motolské nemocnice. A zcela vyhráno nebude mít, ani když se transplantace podaří a vrátí se domů. Minimálně jeden rok bude muset žít v naprosto sterilním prostředí bez pokojových rostlin a zvířat. Samozřejmostí bude v jeho pokoji čistička vzduchu a pravidelně dezinfikovaný nábytek, peřiny i všechno další vybavení domu. „Matýsek bude muset jíst nízkobakteriální stravu, nesmí nic ohřívaného a nesterilizovaného. Pít bude moci jen balenou kojeneckou vodu," prozrazuje některá z omezení Markéta Paulišová.

Dobří lidé

Pro Matýskovu rodinu znamená jeho nemoc nejen obrovské fyzické vypětí, ale také finanční nouzi. „Už nyní bojujeme o přežití a nebýt rodičů a známých, nevím, jak bychom tohle všechno zvládali. Vzhledem k tomu, že zákon u nás nepočítá s onemocněním tak malého dítěte, nemáme právo na žádné speciální dávky a příspěvky a všechny náklady, mimo léků, které hradí zdravotní pojišťovna, musíme platit z našich úspor, které ale už jsou prakticky vyčerpané. Jediný, kdo nám pomohl, je nadace Dobrý anděl. Díky ní si můžeme dovolit být s Matýskem v nemocnici a pořizovat mu potřebné léky a vitamíny," popisuje nelehkou situaci rodiny Matýskova maminka.

Pomocnou ruku podali Matýskovi a jeho rodině také lidé z blízkého okolí. Učitelka aerobiku Lucie Jandíková věnuje malému capartovi deset korun z každé vstupenky na cvičení. Majitelka litomyšlského kadeřnického salónu uspořádala na Matýskovu podporu koncert v litomyšlském hudebním klubu. „Sama jsem si před lety prošla něčím podobným, když moje sedmiletá dcera onemocněla leukémií. Vím, jak těžké to je pro celou rodinu. Psychicky, fyzicky i finančně. Dceři je dnes dvacet let, ale stále musí mít speciální výživu a dodržovat určitá stravovací omezení. Člověku taková nemoc převrátí celý život vzhůru nohama, musíte se vzdát nejen své práce, ale i koníčků a zálib. Bez cizí pomoci se tohle vše zvládnout nedá," vysvětluje své rozhodnutí pomoci Matýskově rodině kadeřnice Naďa Eliášová.

„Přestože nyní musíme řešit například i to, z čeho budeme splácet hypotéku a řadu dalších existenčních problémů, soustředíme se hlavně na Matýska a jeho uzdravení. Všechno ostatní v tuto chvíli není důležité. Když vás něco takového potká, přehodnotíte celý život, změní se vám hodnoty i cíle. Teprve v tu chvíli si člověk uvědomí skutečné hodnoty života. Vím, že to zní jako fráze, ale skutečně je to tak. Nic není důležitějšího než život a zdraví našeho syna," dodává s nadějí v hlase Markéta Paulišová.

Pokud byste chtěli malému Matýskovi nebo jeho rodičům nějak pomoci, můžete. Uvítají jakýkoliv příspěvek na léčbu svého syna. Matýskův účet: 25 90 99 337/0300.

Děkujeme!

RENÉ FLÁŠAR

Autor: Redakce

2.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
6 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Koruna, ilustrační foto
19 7

Co s korunou po intervencích? Zavedení eura je v kurzu

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

Bělobrádek: Minimální mzdu dramaticky zvedat nebudeme

V Česku není nyní podle vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) prostor pro "dramatický růst" minimální mzdy. Řekl to dnes v pořadu Partie televize Prima. Reagoval tak na požadavek odborů zvednout od ledna nejnižší výdělek o 1500 korun na 12 500 korun. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) před pár dny řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 40 procentům průměrné mzdy. S tím souhlasí i zaměstnavatelé ze Svazu průmyslu a dopravy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies